V dalším díle seriálu o fyzikálních zajímavostech České republiky se vydáme na jih za sluncem, respektive za slunečními hodinami. V okrese Český Krumlov se jich nachází téměř devadesát.
Podle katalogu slunečních hodin, který spravuje Astronomická společnost v Hradci Králové, se v České republice nachází přes 4000 slunečních hodin. Nejvíce z nich je ve Středočeském kraji, hned po něm následuje kraj Jihočeský, kde co do počtu těchto zařízení dominuje právě město Český Krumlov a jeho okolí.
Procházku za českokrumlovskými hodinami začneme u zámecké zahrady. Na budově barokního divadla se nacházejí vcelku jednoduché hodiny s hodinovými čarami a datovými křivkami. Levý dolní roh hodin zdobí malba, jejíž námět sice není přesně znám, ale mohlo by se jednat o zobrazení Českého Krumlova.
Pokračovat můžeme do areálu zámku na 2. nádvoří. Na štítu domu zvaného Máselnice, kde se v 16. století upravovaly mléčné výrobky, najdeme podobné hodiny, jen poněkud hůř čitelné. Velmi jednoduché jsou také hodiny umístěné na jižním průčelí bývalého zámeckého pivovaru na 1. nádvoří. Tvoří je pouze tyč nazývaná polos, od které vede několik čar k římským číslicím znázorňujícím hodiny. Letopočet 1690 nad nimi značí dobu jejich vzniku.
Z areálu zámku vyjdeme směrem na sever k Budějovické bráně. Na její jižní straně najdeme mezi okny další sluneční hodiny. Ovšem pokud je chcete vidět v provozu, musíte sem přijít ve správný čas – stín polosu dopadá na hodiny pouze mezi 7. a 9. hodinou ráno a mezi 2. a 4. hodinou po poledni. Za branou po pravé straně stojí barokní budova Vošahlíkova mlýna, na jehož jižní stěně najdete další, výtvarně pěkně zpracované hodiny.
Nejhezčí a nejkomplexnější sluneční hodiny ovšem najdeme kousek od náměstí v centru Českého Krumlova. Nacházejí se na budově bývalé jezuitské koleje, která dnes slouží k ubytování turistům jako hotel Růže. Prohlédnout si je můžete z terasy hotelu, která je veřejnosti volně přístupná. A pozornost si tyto hodiny rozhodně zaslouží. Podle odborníků s nimi co do komplexnosti mohou soutěžit jen sluneční hodiny v pražském Klementinu.
Číselník hodin tvoří hodinové přímky označené římskými čísly. Prstenec na polosu ukazuje řadu veličin na vnitřním číselníku. Dozvíme se z něj například, kdy slunce vstupuje do jednotlivých znamení zvěrokruhu, východ a západ slunce či délku dne mezi východem a západem.
Pedagogické snahy jezuitů vysvětlit princip hodin jsou patrné z latinského nápisu, který slouží jako návod na jejich používání. Ve volném překladu zní takto: „Žluté čáry vedené středem sféry značí, jak dlouhý je den a kam Slunce ohýbá své otěže. Červené přímky ukazují, kolik zbývá denních hodin, modré směry značí, kolik jich uplynulo.“
Pokud se do Českého Krumlova vypravíte, zkuste na základě tohoto návodu přečíst z hodin dané informace. Nápis v latině je tzv. chronogram – velká písmena v nápisu jsou současně římskými číslicemi udávajícími letopočet 1662. Hodiny sice vznikly před rokem 1600, ale z chronogramu je vidět, že byly průběžně doplňovány a zdokonalovány.
Druhý nápis má význam tzv. „mementa mori“ a ve volném překladu zní: „V hodině, kterou nejméně čekáš, přijde smrt jako zloděj, připrav se, že budeš její kořistí. Jak moudrý je ten, kdo zbožně žije svůj čas a bojí se hodiny jejích nenadálých šípů.“ I tento nápis je chronogramem, každá dvojřádka dává opět letopočet 1662.
Z Českého Krumlova se můžete vydat i na další místa poblíž s velkou koncentrací slunečních hodin na malém prostoru. Tak například v areálu poutního kostela Kájov, ležícího asi 4 km západně od Českého Krumlova, najdete sedmero slunečních hodin, z toho tři jen na věži kostela. Sedmero hodin (některé jsou přístupné jen v rámci placené prohlídky) se nachází také v areálu kláštera ve Zlaté Koruně, který je od Českého Krumlova vzdálen asi 6 km severovýchodně.
A pokud stále nemáte slunečních hodin dost, vydejte se na Kleť - k hodinám umístěným na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou v ČR. Kromě aktuálního času tyto hodiny ukazují například i čas východu a západu slunce během roku a na rozdíl od všech českokrumlovských hodin nejsou svislé – jejich osa je rovnoběžná se zemskou osou, horní hrot směřuje k Polárce.
Máte ve svém okolí také nějaké zajímavé sluneční hodiny? Pošlete nám jejich fotku, popis a umístění na facebookové stránky Katedry didaktiky fyziky. Nejhezčí příspěvky odměníme.
Zdroje:
Katalog slunečních hodin: https://astro.troja.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?type=statistics
Sluneční hodiny v Českém Krumlově: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_histor_sluhod.xml
Za námět a podklady děkujeme Mgr. Šárce Adamcové z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích.
