Prázdniny se blíží ke konci a s nimi i náš seriál o fyzikálních zajímavostech Čech, Moravy a Slezska. Vzhledem k tomu, že jsme během předcházejících dílů nevyčerpali všechny náměty, pozveme vás v posledním díle hned na několik míst.
Kde svisle není svisle
Přibližně pět kilometrů jihozápadně od centra dnešní Karviné stojí nejšikmější stavba u nás. Kostel sv. Petra z Alkantary byl postaven v roce 1736 na mírném vršku v centru tehdejšího města Karvinná, kde nahradil původní dřevěný kostel sv. Martina. Obrat v rozvoji původně nenápadné zemědělské vsi založené ve 13. století znamenal nález černého uhlí na konci 18. století. Městem se Karvinná stala v roce 1923, před druhou světovou válkou zde žilo přes 20 tisíc obyvatel. A to až do roku 1949, kdy byli kvůli těžbě obyvatelé původního města a několika sousedních obcí přesídleni – vznikla tak dnešní Karviná s pozměněným názvem.
Z původního města s mnoha reprezentativními budovami se do dnešní doby zachoval jen jeden z kostelů – ten dnes stojí osamocen mezi loukami, lesy a odkališti v místní části Karviná-Doly jako památka na kdysi prosperující město. Od roku 1854 bylo pod kostelem vytěženo 27 slojí černého uhlí o celkové mocnosti skoro 50 m. Kostel, který původně stál na mírném vršku, je dnes na rovině – během několika desítek roků poklesl o 37 metrů a naklonil se o 6,8° jižním směrem. Jen dvě desetiny stupně náklonu mu tak chybí, aby dohnal slavnou věž v Pise. Pokud vejdete dovnitř, budete mít pocit, že na vás zdi padají a že se vše houpe jako na moři. Svisle jsou zde jen pověšené lustry…
Kde se potkává geometrie s fyzikou
Květná zahrada v Kroměříži je právem zapsána v seznamu památek UNESCO. Založil ji v 2. polovině 17. století biskup Karel II z Lichteneštejna-Kastelkornu v geometrickém stylu francouzské zahrady. Z leteckého pohledu je vidět pravidelná symetrie zahrady – její severní část tvoří čtverec o straně 220 m, který je rozdělen na 4 menší čtverce, z nichž každý je tvořen dalšími 4 čtverci. Uprostřed celého tvaru je osmiboká rotunda. Za návštěvu určitě stojí kolonáda umístěná na jedné straně zahrady. Původně sloužila jako hlavní vstup do Květné zahrady, historický vchod zdobí pozvání „Vstupte hosti!“ i v latině „Ingredere Hospes!“. Uvnitř kolonády je 44 soch představujících řecké a římské bohy i význačné osobnosti tehdejšího veřejného života. Z fyzikálního pohledu jsou ale zajímavější konce kolonády, které díky svému tvaru slouží jako akustické zrcadlo. Pokud promluvíte do zdi na jedné straně, uslyší vás na druhém konci 244 m daleko.
Budete-li zde v době, kdy je otevřená rotunda uprostřed zahrady, můžete navštívit i Foucaultovo kyvadlo. To sem umístil v roce 1908 místní gymnaziální profesor František Nábělek – zlatá koule demonstrující zemskou rotaci visí na provázku délky 25 m, svou dráhu kreslí do jemného písku na kamenném stole.
Kde je zima i v létě
V České republice je několik míst, která jsou i v létě výrazně chladnější než jejich okolí. Jedním z nich je rokle Apatyka na Kokořínsku. Ta se jmenuje podle léčivých bylin, které se tu hojně sbíraly. V úzké hluboké rokli dochází k teplotní inverzi – na jaře se prohřívá jen horní vrstva vzduchu, proto tu zůstává dlouho ležet sníh. V létě sem stéká studený vzduch z okolí a teplý stoupá nahoru. Tím je způsobena vegetační inverze – chladnomilné druhy, které jsou typické pro vyšší nadmořské výšky, rostou hluboko v rokli. Naopak teplomilné rostliny z nízkých nadmořských výšek rostou nad roklí.
Podobný jev můžete pozorovat i v soutěsce Sibiř v Teplických skalách, kde se průměrná roční teplota pohybuje jen okolo sedmi stupňů.
Kde voda končí ve třech mořích
Hora Klepý neboli Klepáč na hranici České republiky a Polska v pohoří Králický Sněžník je vysoká 1145 m n. m., přičemž česká strana je o metr nižší. Polský název jinak nevýznamného vrcholu napovídá, proč stojí za to se sem vydat: Trójmorski Wierch. Pokud vylijete vodu na západní (polský) svah, steče do Kladské Nisy a doteče do Baltského moře. Voda z východních svahů steče do řeky Moravy, která patří do úmoří Černého moře. A z jižních svahů vodu odvádí Lipkovský potok, který se vlévá do Tiché Orlice, voda tak doteče do Severního moře. Vrchol je proto občas označován i jako střecha Evropy.
Tímto dílem náš letní seriál končí. Pokud jste na některé z popsaných míst vyrazili (nebo se tam do konce léta ještě vypravíte), pošlete nám do zpráv na Facebook KDF ze svého výletu fotky. Zajímavé příspěvky oceníme. Budeme také rádi za případné tipy na fyzikální výlety za naše hranice, kam se vydáme někdy v budoucnu.
Zdroje:
Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné: https://www.karvina.cz/mesto-karvina/sikmy-kostel-sv-petra-z-alkantary-rarita-v-celem-cesku
Květná zahrada v Kroměříži: https://www.kvetnazahrada-kromeriz.cz/cs
Soutěska Apatyka na Kokořínsku: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rokle-apatyka-na-kokorinsku
