V předposledním díle výletů za fyzikálními zajímavostmi Čech, Moravy a Slezska vyrazíme na místa, „kde to svítí“. A tak si kromě svačiny můžete do batohu přibalit taky detektor.
Podkladem pro náš dnešní výlet bude interaktivní mapa od mezinárodní neziskové organizace Safecast. Ta od roku 2011 shromažďuje s pomocí dobrovolníků údaje o výskytu radiace ve světě a data volně zpřístupňuje veřejnosti. V České republice s touto organizací spolupracuje Státní úřad radiační ochrany, od kterého je možné si za určitých podmínek zapůjčit detektor záření. Dobře pokrytá je na mapě Evropa, Severní Amerika a samozřejmě lokality, jako je oblast okolo bývalé elektrárny v Černobylu či prefektura Fukušima. Ostatně právě události ve Fukušimě v březnu roku 2011 byly podnětem k založení zmíněné organizace.
V České republice najdeme na mapě tři větší lokality, které „vyčnívají“ z modré barvy znamenající velmi nízké radioaktivní pozadí. Jde o okolí uranových dolů na Příbramsku, Jáchymovsku a v Dolní Rožínce na Vysočině. A právě haldy vytěženého materiálu na Příbramsku a Jáchymovsku, v jejichž okolí „to svítí“, jsou cílem dnešního výletu. Navíc jde o místa s velmi pohnutou minulostí, takže tu načerpáme informace nejen z oblasti fyziky.
Pokud se do těchto oblastí vypravíte s detektorem radioaktivity, doporučujeme pro srovnání provést před výletem měření někde, kde se nedá očekávat zvýšené radioaktivní pozadí. Náš detektor měří v „impulsech za čas“, tj. kolik záchytů částic alfa, beta či gama zaznamená GM čítač uvnitř detektoru za daný čas. V Praze před budovou MFF UK v Troji jsme tímto detektorem zaznamenali okolo 14 imp./30 s. (Stojí za připomenutí, že rozpad radioaktivních prvků je náhodný děj, jedná se proto o průměrnou hodnotu z několika měření.)
Na Příbramsku se uran začal těžit po druhé světové válce, první průzkumná jáma byla vyhloubena v roce 1948. Doly byly východně a jihovýchodně od Příbrami, okolo obcí Dubenec, Bytíz a Lešetice. Jejich pozůstatky jsou patrné na první pohled – těžební věže, odkaliště a hlavně obrovské haldy vytěženého materiálu. Většina míst je veřejnosti nepřístupná a hlídaná, ale za návštěvu stojí i lokality dál od dolů a méně „zářící“ haldy, kam je přístup povolen.
Poblíž hald je radioaktivní pozadí ve výšce přibližně 1 metr nad zemí zhruba třikrát větší než v Praze – náš detektor ukazoval hodnoty okolo 40-50 imp./30 s v závislosti na konkrétní haldě. Podobnou hodnotu záření ukazoval detektor i poblíž bývalých těžebních vozíků (43 imp./30 s). Detektor položený přímo na haldu naměřil výrazně víc – mezi 70 a 90 imp./30 s, na jedné z hald se hodnoty dostaly i přes 250 imp./30 s. Našli jsme i tzv. „hot spot“ – konkrétní místo s průměrem jen několik desítek centimetrů, které září výrazněji víc než okolí. V našem případě se hodnota dostala přes 1000 imp./30 s. Pokud se sem vydáte, vyzkoušejte i to, jak rychle klesá hodnota radioaktivity se vzdáleností – jen kousek od haldy na přístupové cestě jsme naměřili již běžné pozadí okolo 14 imp./30 s.
O jak velká čísla asi jde, si uděláme představu z mapy organizace Safecast, která uvádí hodnoty v běžnějších jednotkách – na většině území ČR se hodnota pohybuje okolo 0,1 μSv/hod, na Příbramsku a Jáchymovsku je lokálně až 10× větší. Ale třeba na proslulé brazilské pláži Guarapari s monazitovým pískem se radioaktivní pozadí dostává až k hodnotě 100 μSv/hod. Pro srovnání, pokud absolvujete rentgen zubů, dostanete dávku záření okolo 5 μSv, jeden rentgen hrudníku pak znamená dávku okolo 20 μSv. Dlouhodobé stanování na hot spotu tak samozřejmě doporučit nemůžeme, krátkodobá návštěva vám ale nijak neublíží.
Pokud se na Příbramsko vydáte, za návštěvu stojí i památník Vojna Lešetice – původně zajatecký tábor sloužil po roce 1949 jako tábor nucených prací převážně pro odpůrce režimu. Dozvíte se zde nejen o podmínkách, za kterých byli místní vězni nuceni pracovat v uranových dolech, ale i o uranovém hornictví jako takovém.
Na Jáchymovsku se uran začal těžit v polovině 19. století na dole Svornost (i když důl samotný fungoval už od roku 1525, kdy se zde začalo těžit stříbro). V místní uranové rudě Marie Curie-Sklodowska objevila na přelomu 19. a 20. století radium. Na památku jejího objevu a návštěvy v Jáchymově po ní byl pojmenován jeden pramen s léčivou radonovou vodou.
Důl Svornost je v současnosti nejstarším funkčním dolem v Evropě. Sice se tu už netěží uran, ale důl je stále zdrojem radonové vody pro místní lázně. Kromě Svornosti bylo v okolí Jáchymova po druhé světové válce několik dalších uranových dolů. Většina jejich pozůstatků v okolí je na rozdíl od Příbramska volně přístupná a často slouží k jinému účelu – na místě bývalého dolu Eduard byl vybudován biatlonový areál, oblast dolu Rovnost slouží k rekreaci. Nic vám tak nebrání vyrazit na místní haldy s detektorem radioaktivity. Místní radioaktivní pozadí je podobné jako na Příbramsku, je tu i šance najít „hot spot“ nebo přímo kousek uranové rudy.
I na Jáchymovsku byla těžba uranu poznamenána nucenými pracemi – vlastní „tábor“ zde měl v 50. letech 20. století v podstatě každý důl. Pokud místo navštívíte, za procházku rozhodně stojí naučná stezka „Jáchymovské peklo“, která vás provede po pozůstatcích temného období těžby uranu na Jáchymovsku.
Kvízová otázka na závěr: V Jáchymově se uran těžil už od roku 1853. K jakému účelu byl používán, když první jaderný reaktor, ve kterém by uran mohl sloužit jako palivo, sestavil Enrico Fermi až v roce 1942? Odpověď nám můžete poslat do zpráv na Facebook Katedry didaktiky fyziky. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, který od nás dostane dárek.
Další odkazy:
Památník Vojna Lešetice: https://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/z-historie/
Naučná stezka „Jáchymovské peklo“: https://www.mestojachymov.cz/naucna-stezka-jachymovske-peklo/d-2640
