Ve třetím díle výletů po fyzikálních zajímavostech České republiky se vydáme jen kousek na jih od Prahy, naším cílem budou tři elektrárny na Vltavě. Celá nabízená trasa má přibližně 15 kilometrů, počítejte s převýšením přes 400 metrů.
Výlet začneme ve Štěchovicích, kde si můžete prohlédnout hned první z elektráren (a současně předposlední z celé kaskády před Prahou). Vodní elektrárna Štěchovice I byla vybudována na konci druhé světové války jako druhý článek vltavské kaskády. V současnosti slouží hlavně k vyrovnávání kolísavého odtoku z elektrárny Slapy. Její maximální výkon je 22,5 MW a je řízena dálkově z centrálního dispečinku. Kromě elektrárny je součástí přehrady i plavební zařízení – dvě plavební komory umístěné za sebou mají dohromady délku skoro 120 metrů, plavidla zde překonávají rozdíl hladin přibližně 20 metrů.
Od elektrárny pokračujeme podél vodní nádrže po velmi známé naučné stezce Svatojánské proudy, kterou půjdeme „v protisměru“ do Třebenic. Kromě přírodních zajímavostí se informační cedule věnují například i historii trampské osady Ztracenka a toku Vltavy před stavbou vodní nádrže Štěchovice. Za zmínku stojí i vysvětlení samotného názvu Svatojánské proudy a cedule týkající se voroplavby na Vltavě. Naučná trasa s 15 zastaveními je vedena ve svahu nad samotnou vodní nádrží – na většině délky je sice poměrně úzká, zato ale s krásnými výhledy.
V Třebenicích se podíváme na hráz druhé elektrárny dnešního výletu. Vodní elektrárna Slapy byla spuštěna v roce 1955, ale už rok předtím se ukázala její důležitost – během povodně se její nádrž naplnila za několik dní a zadržela tak přibližně 90 milionů metrů krychlových vody. Její maximální instalovaný výkon je 144 MW, kterého dosáhne za přibližně dvě a čtvrt minuty. Celá elektrárna je řízena dálkově ze Štěchovic. Hráz elektrárny je vysoká 65 metrů, na délku má 260 metrů a na její stavbu se použilo zhruba 40 tisíc vagónů kamene.
Od hráze Slapské přehrady zahneme do kopce po modré a červené turistické značce k nádrži pod vrcholem kopce Chlum. Vodní dílo Homole je horní nádrží přečerpávací elektrárny Štěchovice II. Ta je nejmenší ze tří přečerpávacích elektráren v České Republice (další jsou Dalešice poblíž jaderné elektrárny Dukovany a známé Dlouhé stráně v Jeseníkách). Ze zdánlivě nenápadného betonového bazénu (pozor, zákaz koupání!) je voda vedena dvěma přivaděči na turbínu o výkonu 45 MW umístěnou u spodní nádrže – jako ta slouží samotná vodní nádrž Štěchovice. Převýšení mezi nimi je 220 metrů. Pokud si zde dáte svačinu ve správnou dobu, můžete během pár desítek minut pozorovat, jak hladina vody klesla nebo naopak stoupla. Na hladině jsou během čerpání vidět i překvapivě velké víry v místě, odkud voda z nádrže odtéká nebo kudy přitéká. Ve směru k Vltavě končí nádrž bezpečnostním přelivem – kdyby nezafungovala automatika, která má zastavit přitékání vody do nádrže, odteče přebytečná voda přes přeliv zpět do Vltavy. Od horní nádrže přečerpávací elektrárny se vrátíme zpět do Štěchovic, kde u hasičské zbrojnice stojí za vidění ještě pamětní cedule na povodeň v roce 2002 – hladina vody zde dosahovala do výšky skoro dvou metrů nad úrovní terénu.
Poznámka: Pokud se chcete o elektrárnách vltavské kaskády dovědět víc, můžete navštívit informační centrum vodní elektrárny Štěchovice.
Zdroje:
Naučná stezka Svatojánské proudy. CEV Zvoneček [online]. Copyright ©2011 [cit. 14.07.2020]. Dostupné z:http://www.cev-zvonecek.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=208&Itemid=587
Vodní elektrárny Štěchovice. Skupina ČEZ [online]. Dostupné z:https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny/ceska-republika/stechovice-58100
Vodní elektrárna Slapy. Skupina ČEZ [online]. Dostupné z:https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny/ceska-republika/vodni-elektrarna-slapy-58142
