Ve druhém díle putování po fyzikálních zajímavostech Čech, Moravy a Slezska se vypravíme jen kousek od severní hranice. A sever bude hrát hlavní roli, nezapomeňte si kompas.
Hned za hranicí národního parku České Švýcarsko leží ve Šluknovském výběžku městečko Krásná Lípa; naším cílem je nenápadný kopec Vlčí hora, vzdálený od města jen pár kilometrů směrem na severozápad.
Na Vlčí horu se můžete vydat po naučné stezce pojmenované po Rudolfu Köglerovi. Rodák z Krásné Lípy žil v první polovině 20. století a amatérsky se věnoval botanice, geologii i astronomii – prováděl cenná astronomická pozorování pro hvězdárnu v Curychu, oceňovaný je i jeho náčrt polární záře z roku 1938. U domu v Zahradách (místní část Krásné Lípy), kde žil od roku 1930, lze navštívit geologickou mapu Krásnohorska, kterou zde Rudolf Kögler vytvořil z hornin příslušejících k jednotlivým lokalitám. Kromě vzorků žul z různých lokalit je zde například také Vlčí hora vymodelovaná z čediče.
V roce 1941 vytvořil Rudolf Kögler první naučnou stezku u nás – měřila přibližně 12 km a vedla na sever od přírodní rezervace Vápenka u obce Doubice přes Kyjov na Vlčí horu. Rudolf Kögler ji osadil několika desítkami vlastnoručně vyrobených cedulí, na kterých uváděl geologické, vlastivědné či zoologické zajímavosti dané lokality. Dnešní podoba Köglerovy naučné stezky je delší, měří přibližně 23 km a je vedena jako okružní od Krásné Lípy k Vápence u Doubice, odkud pokračuje podle původní trasy na Vlčí horu a poté zpět přes Krásný Buk do Krásné Lípy. Zdatnější jedinci se mohou na Vlčí horu vydat po trase původní Köglerovy stezky z Doubice, ostatní mohou zvolit kratší variantu z Krásné Lípy „v protisměru“. V obou případech je naším cílem Vlčí hora.
Na vrcholu nenápadného kopce s nadmořskou výškou 581 metrů nad mořem (jeho vrchol je jen asi 120 výškových metrů nad úpatím) zaujmou na první pohled šestiboké kamenné sloupy. Vlčí hora je vulkanického původu, ve třetihorách zde probíhala sopečná činnost, díky které vznikly pod povrchem čedičové horniny. A ty byly vlivem zvětrávání v průběhu miliónů let odkryty, v současné době je proto nalezneme na povrchu v podobě typických šestibokých hranolů. Pro nás je podstatné, že vyvřeliny na Vlčí hoře obsahují velké množství magnetitu – magnetické horniny. Vyzkoušejte si, jak se tu bude chovat váš kompas, jen ho tady rozhodně nelze doporučit pro hledání severu. Místní zdroje píší o výchylce střelky až o 40° od severního směru, náš kompas se při položení přímo na čedičové sloupy vychyloval na některých místech skoro o dvojnásobek.
Až vás přestanou bavit fyzikální experimenty, můžete na Vlčí hoře vystoupat i na rozhlednu do výšky 16 m, z které je za dobré viditelnosti možné pozorovat část Jizerských hor a Krkonoš. Rozhledna může ve spojení s mapou pomoct i k určení, kde je vlastně sever – kopec je zalesněný, takže žádný význačný bod, podle kterého by šlo sever určit bez kompasu, není z vrcholu vidět. Druhou variantou, jak určit světové strany, je pamatovat si, odkud jste přišli – například na jižním svahu kopce je Veroničina studánka, jen pozor, abyste se při cestě od ní směrem na vrchol kopce nezamotali.
Pokud máte čediče málo, zastavte se po cestě do vnitrozemí u Panské skály – najdete ji mezi Novým Borem a Kamenickým Šenovem a určitě ji dobře znají milovníci pohádky Pyšná princezna.
A pokud se vydáte na Vlčí horu, pošlete na facebookové stránky Katedry didaktiky fyziky video, jak se choval váš kompas. Nejlepší příspěvky odměníme.
Zdroj:
Rudolf Kögler – autor první naučné stezky v Českých zemích. Časopis Ochrana přírody [online]. Copyright © 2008 [cit. 07.07.2020]. Dostupné z: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/rudolf-kogler-autor-prvni-naucne-stezky-v-ceskych-zemich/
