Výjimeční a inspirativní učitelé fyziky a informatiky převezmou již tuto neděli Ceny Albertus. Do sedmého ročníku byly nominovány téměř dvě desítky pedagogů působících na gymnáziích, základních a středních školách po celé ČR. Osm z nich porota vybrala mezi finalisty.
Osmičlennou skupinu finalistů, které vám na matfyz.cz představujeme, uzavírá Pavel Valenta, učitel matematiky a informatiky na Střední odborné škole Liberec.
Pan učitel problematikou ICT skutečně žije, osobně ho nesmírným způsobem baví a zajímá. Tento svůj zájem a vysokou odbornou erudici je schopný vhodně upravit pro žáky s handicapem a předat jim potřebné znalosti, dovednosti a návyky takovým způsobem, který je pro tyto žáky nejen vhodný, ale také obohacující a velmi zajímavý. – Milan Adamec (ředitel školy SOŠ Liberec)
Na co jste ve svém životě nejvíc pyšný, i když to s informatikou vůbec nesouvisí?
Nejvíc jsem pyšný na svou rodinu, především na své dva syny. Mám radost, když vidím, jak rostou, objevují nové věci a postupně si vytvářejí vlastní názory. Těší mě nejen jejich úspěchy, ale i chvíle, kdy něco zvládnou sami nebo někomu pomohou. Společně strávený čas má pro mě větší hodnotu než jakýkoliv pracovní úspěch.
Bez čeho se ve škole neobejde žádná vaše hodina?
Bez trpělivosti, názorných příkladů a možnosti, aby si žáci věci sami vyzkoušeli. Snažím se, aby nezůstalo jen u vysvětlování, ale aby každý dostal prostor něco samostatně udělat. Důležité pro mě je ukázat žákům, k čemu jim daná dovednost bude v běžném životě nebo v jejich budoucím povolání. Největší radost mám z okamžiku, kdy žák pochopí, jak na to, a zjistí, že to zvládne sám.
Kdybyste mohl ve školství změnit jednu věc, co by to bylo?
Ještě více bych propojil výuku s praktickým životem a budoucím povoláním žáků. V informatice si například mohou připravit přehled materiálu pro svou zakázku, sestavit jednoduchý rozpočet nebo vyhledat a porovnat potřebné informace. Na takových úkolech je dobře vidět, že počítač není jen na zábavu, ale může jim skutečně usnadnit práci.
Jak vypadá váš ideální den, když nemusíte učit?
Můj ideální den začíná bez spěchu a bez nutnosti hlídat, za jak dlouho někde musím být. Nejraději ho trávím s rodinou, třeba na chalupě, na zahradě nebo na společném výletě. Rád si něco opravím či vylepším, protože mě těší, když za sebou vidím konkrétní výsledek. Ani ve volnu se tedy technice úplně nevyhýbám, jen si vybírám, čemu se zrovna chci věnovat.
