Matfyz je i pro holky. Tak proč jich máme pořád málo?

Matfyz je i pro holky. Tak proč jich máme pořád málo?

Fakulta / komentář

Když jsem před rokem končila bakalářské studium Obecné fyziky, se spolužačkami jsme tvořily jen 10 % ročníku. Žádný z povinných předmětů, které jsem během tříletého studia absolvovala, nevyučovala žena. Ani mezi cvičícími nebyly ženy významněji zastoupeny. Proč se stále tak málo žen rozhodne pro kariéru v přírodních a technických vědách?

Úvodem pár čísel. Ženy tvoří na Matfyzu 14 % akademických pracovníků, což je méně než v celouniverzitním průměru, kde je ženské pohlaví zastoupeno 39 %. Nejméně je na MFF UK profesorek, pouhých 5 %, nejvíce naopak lektorek, 35 %. V rámci fakulty, ale také celé univerzity, se dá pozorovat zajímavý trend – se snižující se dosaženou kvalifikací počet žen na akademických pozicích narůstá. V celouniverzitním průměru je tak dokonce na lektorské pozici zaměstnáno více žen než mužů.

Co je příčinou mužské převahy na nejvyšších akademických postech? Je snad získání akademického titulu pro muže snazší než pro ženy? Nastavením pravidel kariérních řádů a grantových soutěží v akademické sféře se dlouhodobě zabývá předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřina Cidlinská. Ta o problematice nedávno hovořila v rozhovoru pro časopis iForum. Cidlinská říká, že současný systém upřednostňuje ty, kteří jsou ochotni svůj život vědě absolutně podřídit. Pro ženy, které se často musejí a chtějí starat o rodinu a děti, je takový požadavek neakceptovatelný. Právě proto podle Cidlinské ženy často odcházejí z vědy do komerční sféry, kde mohou snáz skloubit rodinu a kariéru.

Ještě o stupeň obtížnější pozici mají ženy působící v přírodních a technických vědách. Zde je už tak nelehké postavení žen navíc obtěžkáno stereotypním pohledem většinové společnosti. Stále se můžeme setkat s názorem, že se ženy pro studium fyziky nehodí, protože nedokážou tak dobře chápat fyzikální koncepty jako jejich mužští kolegové. Že jde o naprosto mylnou domněnku, již potvrdila řada studií. Naposledy se tématem zabývala skupina sociologů z texaské univerzity, jejichž studii publikoval letos v únoru časopis Physical Review Physics Education Research.

Vědci zkoumali známky frekventantů úvodního kurzu fyziky. Do studie bylo zahrnuto 10 tisíc studentek a studentů, kteří kurzem prošli v letech 2007 až 2019. Autoři porovnali studijní výsledky mužů a žen a zjistili, že se od sebe výrazněji neliší. Podle amerických sociologů tedy neexistuje žádná spojitost mezi pohlavím a schopností chápat fyzikální zákony. Stejně tak jako neexistuje žádná spojitost mezi pohlavím a schopností stříhat vlasy, a přesto je více kadeřnic než kadeřníků.

Matematika, fyzika a řada dalších oblastí si ve společnosti nese nálepku mužských oborů. Jako studentka fyziky se často setkávám s reakcemi typu „to bych do tebe neřekl“ nebo „na to nevypadáš“. To je podle mého názoru jeden z dalších důvodů, proč se pro studium matematiky či fyziky rozhoduje daleko méně žen než mužů. Pokud jste holka, pouhé přiznání k tomu, že studujete přírodní vědy, často vzbuzuje údiv a je následováno řadou otázek. O studentech Matfyzu obecně koluje řada mýtů, a pokud jste dívka, stereotypy se násobí a jste zvláštní hned dvakrát.

Já bych ale chtěla říct, že studovat Matematicko-fyzikální fakultu a zároveň být dívkou, není vůbec nic zvláštního. Naopak, matfyzačky by na sebe měly být hrdé. Navzdory předsudkům se mnohým absolventkám podařilo dostat mezi vědeckou špičku a dokázaly tak, že Matfyz je i pro holky. Považuji za důležité, aby se o ženách ve vědě mluvilo. Uspěly v akademické sféře, která dosud nahrává spíše mužům. A právě pozitivní příklady, kterými matfyzačky rozhodně jsou, spolu s veřejnou diskusí, mají moc narušit zažité stereotypy a odemknout dveře systémovým změnám, které ženám ve vědě nastaví skutečně rovnoprávné podmínky.


Mohlo by vás také zajímat:

Rok vzdělávání doma aneb Distanční výuka z pohledu studentky Matfyzu
Doktorand v Rakousku: Preciznost se tu moc nenosí
Fyzici natočili film a vyhráli s ním mezinárodní festival