Doktorand v Rakousku: Preciznost se tu moc nenosí

Doktorand v Rakousku: Preciznost se tu moc nenosí

Fakulta / článek

Martin Dvořák vystudoval na Matfyzu obory Obecná informatika a Umělá inteligence. Před necelými dvěma lety se vydal za dalším vzděláním do Rakouska. Na Institute of Science and Technology Austria se jako doktorand zabývá výzkumem teorie diskrétní optimalizace.

Martin Dvořák na MFF UK (foto: archiv soutěže MaSo)
Martin Dvořák na MFF UK (foto: archiv soutěže MaSo)

„Dělám čistě základní výzkum, byť má určitou praktickou motivaci. V rámci optimalizačních problémů se věnuju hlavně tzv. location theory, tedy optimálnímu rozmisťování továren nebo středisek obsluhy. Jsem však dost vzdálen od čehokoliv, kde bych pracoval s reálnými daty z běžného světa. Zajímá mě, jak moc efektivní algoritmy existují či neexistují pro jednotlivé typy úloh,“ přibližuje Martin Dvořák téma svého výzkumu na IST Austria.

Institute of Science and Technology Austria sídlí ve městě Klosterneueburg nedaleko vídeňské metropole a řadí se mezi přední výzkumné instituce. Založen byl teprve v roce 2009, ale už o deset let později, v roce 2019, jej časopis Nature zařadil na třetí místo v žebříčku nejlepších vědeckých pracovišť světa (Nature normalized Index 2019).

Aktuálně má IST kolem šedesáti výzkumných skupin a přes dvě stovky studentů z různých koutů světa v doktorském programu. „Je to tu takový mix nejrůznějších národností a zrovna Česko patří i kvůli geografické blízkosti mezi poměrně hojně zastoupené země,“ říká Dvořák.

Přestože se IST počítá mezi výběrové školy, uspět v přijímacím řízení nebylo pro českého studenta nijak zvlášť obtížné. „V mém ročníku bylo přijato necelých 5 % uchazečů. Z přijatých nastoupilo do prvního ročníku přibližně 60 %. Může se zdát, že konkurence je opravdu vysoká, ale je třeba tato čísla vnímat v kontextu. Do počtu uchazečů jsou počítáni například i ti, kdo k přihlášce nepřiložili motivační dopis, čímž byli hned odmítnuti,“ vysvětluje.

Matfyzáci podle něj mají velmi dobré předpoklady pro přijetí na jakékoliv školy z relevantních oborů. „Já osobně, přestože jsem byl na Matfyzu spíše podprůměrný student, jsem pak najednou na trhu s postgraduálním studiem byl mezi nejlepšími. Zážitek z přijímacího řízení na IST potvrdil moji představu, že úroveň Matfyzu je špičková.“

Rakouský výzkumný institut nabízí jeden doktorský program, který má propojovat studenty z různých oblastí matematiky a přírodních věd a podporovat multidisciplinární výzkum. Doktorandi absolvují v prvním roce studia několik povinných předmětů a také stáže v různých výzkumných skupinách. Posléze si volí zaměření a tým, ke kterému se chtějí přidat.

„Naše výzkumná skupina je poměrně malá – jeden profesor, jeden postdoc, já a jeden další Ph.D. student. Věnujeme se diskrétní optimalizaci, jednak její teorii, a pak také jejím aplikacím v oblasti počítačového vidění. Já jsem na straně té teorie,“ upřesňuje český student, který se s kolegy bohužel v současnosti kvůli pandemii a protiepidemickým opatřením moc často osobně nevídá.

Curiosity-driven vs. Career-driven

Zahraniční výzkumné pracoviště funguje v mnoha směrech odlišně od toho, na co byl zvyklý z české univerzity. „Vše se točí kolem výzkumných skupinek. Nejsou tu katedry, ani sekce. Menší roli hrají akademické tituly. A doktorandi tu také nemají moc příležitostí učit, což mi docela chybí,“ konstatuje mladý student, který v období mimo pandemii rád tráví volný čas na lezecké stěně.

A jak hodnotí studium na IST? „Na IST se dělá špičková věda, která plní stránky prestižních časopisů, ale člověk tu má daleko méně prostoru bádat nad problémy jen tak pro radost nebo pro rozvoj svých schopností. Jsme začínající vědecká síla a očekává se od nás výstup. Tady tomu říkají curiosity-driven research, ale v mých očích jde spíš o career-driven research,“ podotýká.

„Klade se tu větší důraz na to ‚umět něco hodně složitého‘ než na ‚dělat věci úplně správně‘. To se mi nelíbí. Já mám mnohem radši věci, které jsou jednoduché a dokonalé,“ říká Martin a dodává, že preciznost si osvojil zejména díky Matfyzu. „Tady na IST vnitřně trpím, když přednášející vynechávají kvantifikátory, používají stejný symbol v různých významech, používají různé symboly pro stejnou věc, či dokonce píší matematicky chybná tvrzení. Někomu může matematická rigoróznost připadat zbytečná, já ji však vnímám jako důležitý prostředek, díky kterému si můžu být jistý, že vím, co dělám, a který mi umožňuje porozumět tomu, co dělají mí kolegové.“

Přestože rakouský institut zcela nenaplnil jeho představy, je odhodlaný studium dokončit. Věda ho totiž baví. „Na teoretické informatice mě fascinuje, že se mohu dotýkat fundamentálních otázek jako ‚Co je to výpočet?‘ a ‚Je opravdu snazší kontrolovat správnost řešení problému, než stejný problém řešit?‘. Je to vlastně taková filozofie, která ovšem stojí na velice pevných základech. Člověk může i ty nejabstraktnější otázky postupně redukovat na několik málo konkrétních základních kamenů, což je velká výzva.“

Před sebou má ještě minimálně tři roky studia, během kterých chce dokončit disertační práci a věnovat se také vedlejším výzkumným projektům z oblasti teorie her. „Oficiální smlouvu mám do léta 2024. Většina doktorandů to ale ve stanoveném čase nestihne, takže musí o rok či dva protahovat studium. IST prodlouží pracovní smlouvu všem studentům, kteří se nějak rozumně blíží k cíli, takže je o ně dobře postaráno.“ Otázku, kam povedou jeho další kroky, zatím Martin Dvořák nechává otevřenou.


Mohlo by vás také zajímat:

Viktor Holubec: Snažím se pochopit, jak věci fungují
David T. Nguyen: Facebook je skvělou příležitostí pro studenty
Jan Hubička: Spousta nápadů vznikne u piva