Sedm desítek osobností z řad vědců, učitelů, studentů a absolventů přeje Matfyzu k 70. výročí založení.
Co byste popřál fakultě k 70. výročí jejího založení?
Fakultě bych moc přál, aby si udržela přátelského ducha, který na ní panuje – mezi zaměstnanci i studenty. A zároveň, aby si udržela excelentní vědce, kteří na ní pracují, a aby přitahovala víc a víc odborníků ze zahraničí.
Jak byste charakterizoval současnou MFF UK několika slovy?
Přátelská, nabitá zajímavostmi, přebyrokratizovaná, skvělá vědecká témata, náročné studium, vstřícná pro zaměstnance s malými dětmi, občas možná trochu staromódní.
Poradíte jí klíč k úspěchu do budoucna?
Myslím si, že MFF UK by se měla velmi snažit zvýšit svoji atraktivitu pro studenty a vědce ze zahraničí. Hlavně mám na mysli Ph.D. studenty a postdoky. Jakožto obyvatel kampusu Troja bych si taky moc přál radikální proměnu tamního okolí.
Vzpomínáte si na nějakou velkou osobní či pracovní výzvu spojenou s Matfyzem?
Moje největší výzva na MFF UK přišla na samotném začátku našeho vztahu. První semestr pro mě byl velice perný. Okamžitě se totiž ukázalo, že výbava znalostí v matematice a ve fyzice, které jsem si přinesl ze střední školy, je velmi nedostatečná. Naštěstí jsem vše nakonec dohnal a odměnou mi bylo prospěchové stipendium za první ročník. Náročnost úkolů, s nimiž se při své práci na MFF UK potýkám, se od té doby ale vlastně nesnížila. Ve vědě se prostě člověk musí snažit a musí se hluboce zamýšlet. Dnes je mi odměnou, že se dozvídám nové věci o přírodě.
Kde vidíte své místo v pomyslné dosavadní autobiografii Matfyzu?
Jsem jedním z týmu lidí, kteří za MFF UK pracujeme v CERN na obřím experimentu ATLAS. Zároveň se snažím o popularizaci částicové fyziky a tím o zvyšování kreditu MFF UK u široké veřejnosti.
