Fakulta slaví kulaté výročí, letos v září jí bude už 70 let. Pokračujeme v anketě, ve které přeje Matfyzu k narozeninám sedm desítek osobností z řad vědců, učitelů, studentů a absolventů.
Co byste popřál fakultě k 70. výročí jejího založení?
Často jsem se na pedagogických praxích studentů, na seminářích a konferencích setkával s absolventy učitelského studia naší fakulty. Vždy rádi vzpomínají na své učitele, vyptávají se, co je na fakultě nového, a ze všeho je patrná trvalá sounáležitost a určitá duševní propojenost s fakultou. Přeji fakultě, aby tomu tak bylo i do budoucna. Aby si stávající studenti považovali, že zde mohou studovat, a aby její absolventi byli hrdí na to, že jsou matfyzáky.
Jak byste charakterizoval současnou MFF UK sedmi slovy?
Solidnost, soudržnost, přátelství, úroveň, spolupráce, inspirace, tvořivost.
Poradíte jí klíč k úspěchu do budoucna?
Každá škola, chce-li být úspěšná, potřebuje určité materiální a finanční zázemí. Ale nejdůležitější je, aby na ní působily osobnosti, lidé s výraznou vědeckou a pedagogickou úrovní a s dostatečným morálním kreditem. Jen tak lze zaručit kvalitní vzdělávání, výchovu erudovaných odborníků a rozvoj nových osobností v různých oborech. Fundovaně připravení absolventi učitelství mohou pak zpětně fakultě pomoci tím, že pro ni připraví nové talenty v matematice, fyzice a informatice.
Vzpomínáte si na nějakou velkou osobní či pracovní výzvu spojenou s Matfyzem?
V 80. letech jsem vedl katedru didaktiky matematiky. Katedry vychovávající budoucí učitele neměly tehdy v podstatě žádnou možnost kontaktů s obdobnými pracovišti ze západních zemí. Fakulta nás zařadila mezi odborné matematické katedry, a tím jsme získali výjimečnou příležitost zvát hosty ze Západu. Významní zahraniční didaktici matematiky přednášeli na katederních seminářích s otevřenou účastí a na pravidelném Pražském semináři, který jsme organizovali. V roce 1984 jsme uspořádali Conference on didactical problems a v roce 1988 Second conference on didactical problems, obě s mezinárodní účastí. Na nich přednášeli účastníci z Československa, NSR, Rakouska, Dánska, Belgie, Holandska, Anglie, Francie, NDR a Sovětského svazu. Byla to významná a podnětná setkání Západu a Východu. Západní kolegové při návštěvách na katedře zjišťovali (mnohdy s neskrývaným překvapením), že úroveň didaktiky matematiky, a obecně úroveň učitelského studia na naší fakultě, je skutečně na vysoké úrovni. Docházelo k výměně učebnic matematiky pro střední školy, získávali jsme množství publikací, byli jsme zváni k přednáškám na jejich seminářích a konferencích. Katedra se stala v těchto letech neoficiálním celorepublikovým centrem didaktiky matematiky.
Kde vidíte své místo v pomyslné dosavadní autobiografii Matfyzu?
Na střední škole jsem se rozhodl, že budu učitelem matematiky. Přihlásil jsem se proto ke studiu učitelství matematiky a fyziky na MFF UK. V závěru studia jsem se radil s profesorem Jarníkem, kterého jsem považoval za svůj pedagogický vzor, na co se ve své profesi specializovat. A on mi řekl: „Jděte učit několik let na střední školu, ať získáte praxi, a pak se vraťte na fakultu a věnujte se výchově budoucích učitelů matematiky.” 1. září 1965 jsem nastoupil jako odborný asistent na katedru metodiky matematiky, která byla právě ten den ustavena. Na této katedře, která několikrát změnila svůj název, ale ne své poslání, jsem působil 55 let.
V kolektivu katedry vynikal především doc. Jaroslav Šedivý. Skromný a nenápadný, velice talentovaný, uznávaný širokou učitelskou veřejností. Ten mě uvedl do složitého světa didaktiky matematiky, s ním jsem psal první učebnice. Na fakultě jsem měl vždy spoustu kontaktů s kolegy z matematických kateder. S mnohými jsme se stali přáteli, někteří se mnou spolupracovali na učebnicích matematiky pro střední školy. Dovolím si jmenovat alespoň několik z těch, kteří už nejsou mezi námi: prof. Jiří Anděl, doc. Beran, doc. Fučík, prof. Netuka, prof. Břetislav Novák, prof. Štěpán. I od nich jsem získával cenné impulzy pro svou pedagogickou i vědeckou práci.
Fakulta mi poskytla mnoho příležitostí nejen k profesnímu rozvoji. S fakultou jsou spojeny koncerty v Karolinu, rekreace na Mariánské a především každoroční léto na prázdninovém táboře na Albeři. Přestože jsem v únoru 2021 skončil na fakultě svoji pedagogickou činnost, matfyzákem zůstávám stále.
