Sedm desítek osobností z řad vědců, učitelů, studentů a absolventů přeje Matfyzu k 70. výročí založení.
Co byste popřál fakultě k 70. výročí jejího založení?
Fakultě přeji, aby nadále přitahovala chytré a šikovné lidi ze širokého okolí.
Jak byste charakterizoval současnou MFF UK sedmi slovy?
Náročná škola, diagnóza, delokalizovaná, Větrná hůrka, různorodá, pec, rozdrobená.
Poradíte jí klíč k úspěchu do budoucna?
Klíč k zaručenému úspěchu neznám, ale jeho součástí je určitě diskuse o tom, co pro nás úspěch znamená, jestli k němu směřujeme a jakými konkrétními kroky bychom ho chtěli dosáhnout. Z pohledu fakulty není úspěch nějaká jednorázová věc, ale běh na dlouhou trať, při kterém se stále snažíme stav věcí vylepšit a nezavíráme oči před problémy, nýbrž se je snažíme řešit. V souvislosti s úspěchem a kvalitou se v současnosti stále dokola řeší všemožná hodnocení. Představa je asi taková, že kvalitní hodnocení nějaké činnosti nám jaksi automaticky a v podstatě samo o sobě zajistí její kvalitu. Že to takto ale nefunguje, vidíme dobře na výuce.
Vzpomínáte si na nějakou velkou osobní či pracovní výzvu spojenou s Matfyzem?
Náročný byl rozjezd mých grantů. Hlavně ta část, která se netýkala vědy, například shánění studentů a postdoků, všelijaká výběrová řízení. Sice jsem při tom zjistil takové věci, jako je rozdíl mezi ISO a ANSI rozložením klávesnic, ale myslím, že bez toho bych se i obešel.
Kde vidíte své místo v pomyslné dosavadní autobiografii Matfyzu?
Matfyz jsem vystudoval, snad mu v zahraničí neudělal ostudu a nyní na něm pracuji.
