Na první pohled se může zdát, že nás místo fyzikálního pokusu dnes čeká představení optického klamu. Není to ovšem tak, dnes uvidíte pokus, který se zpočátku tváří jako klam, ale je založen na zcela jednoduchém a již dlouho známém fyzikálním principu.
Na papír nakreslíme šipku. Papír opřeme, aby šipka ukazovala jedním směrem a postavíme před něj prázdnou sklenici. Nalijeme vodu do sklenice a šipka se obrátí.
Na rozhraní vzduch-voda-vzduch dochází k lomu světla
Vysvětlení: Šipku sledujeme skrz vodu, kde dochází na rozhraní vzduch – voda – vzduch k refrakci, neboli lomu světla. K lomu světla dochází na rozhraní dvou prostředí, proniká–li světlo z jednoho prostředí do prostředí druhého. A je to dané také zakřivením sklenice, kdybychom šipku pozorovali přes skleněnou nádobu tvaru kvádru, neotočí se.
Lom světla jako první popsal Ptolemaios, který sestavil tabulku s úhly lomu při určitých úhlech dopadu světelného paprsku na rozhraní vzduchu a vody. Zcela obdobnou tabulku sestavil i Snell o čtrnáct století později.
Možné obměny: Můžeme sledovat přes sklenici s vodou například budovu, do sklenice s vodou můžeme ponořit tužku a pozorovat ji shora a z boku, za sklenici můžeme umístit libovolný obrázek, sklenici můžeme naplnit z poloviny vodou a z poloviny olejem a pozorovat lom na dvou prostředích zároveň.
Další pokusy:
Fyzikální
pokus: Potápěč
Fyzikální
pokus: Těžiště
Fyzikální
pokus: Lom světla
Fyzikální
pokus: Pokusné vajíčko II
Fyzikální
pokus: Voda za víno
Fyzikální
pokus: Atmosférický tlak
Fyzikální
pokus: Fata morgána
Fyzikální
pokus: Aerodynamické paradoxy
Fyzikální
pokus: Vířivé proudy v ešusu
Fyzikální
pokus: Setrvačnost zavěšeného závaží
Fyzikální
pokus: Pokusné vajíčko
Optické klamy
1
Optické klamy
2