Katedra jazykové přípravy zajišťuje výuku celkem šesti jazyků (včetně češtiny pro cizince). V minulých příspěvcích už byla řeč o angličtině, němčině, španělštině a francouzštině. Tentokrát se zaměříme na ruštinu, kterou na Matfyzu učí dr. Lenka Vachalovská a dr. Alexandra Křepinská.
Milí studenti ruského jazyka, bývalí, současní i potenciální!
Učit se ruštinu je pro mnohé opravdu bizarní nápad. Do roku 1990 vyučovaná povinně, stala se u nás ve smyslu obliby na několik let mrtvým jazykem. Kdo by se chtěl učit starou řečtinu nebo aramejštinu?
Dr. Lenka Vachalovská (foto:
KJP)
Je možné, že některé matfyzáky právě tato „exotika“ přitahuje. Je však jisté, že více se jich do kurzů hlásí z důvodů rozumových. Kdo by se nechtěl domluvit s téměř 300 milióny lidí? Je-li opravdu ruština z hlediska počtu rodilých mluvčích nejrozšířenějším jazykem v Evropě, stojí to už za úvahu…
Když si zrovna s nikým povídat nechcete, protože horlivě hledáte ve fyzikálních tabulkách, narazíte opět na azbuku, a to zdaleka není jediný příklad odborné literatury dostupné díky písmenkům, která vypadají jako skříně a židličky. (Propagovaná vazba azbuky na řeckou abecedu se ve chvílích, kdy jde do tuhého, jako naschvál vytrácí.) Proč to proboha už dávno někdo nepřeložil?
Ať tak či onak, studenti na ruštinu stále přicházejí. Kdo se tomu ještě pořád diví, neměl by opomenout typ matfyzáka-cestovatele, alpinisty, sportovce, světoběžníka… Je jedno, zda vyjede na studijní pobyt, zdolávat vrcholky Kavkazu či poznávat kraje s extrémními klimatickými podmínkami, ruština se vždycky hodí. Pro ilustraci podskupiny „matfyzák-cestovatel“, a také jako završení úvahy „Proč a kde se učit rusky a nevzdat to u měkkého znaku“ krátký úryvek obdrženého mailu:
Dobrý den,
zdravím z mrazivé Sibiře a posílám srdečný pozdrav. Děkuji za všechnu ruštinu, kterou jste mi nacpala do hlavy, bez ní bych tady byl úplně ztracen. Díky přípravě jsem se aspoň na letišti domluvil, a když na mě někdo na veřejnosti promluví, většinou aspoň vím, co chce, a dokážu mu odpovědět. Rusko je opravdu krásná zem. Ač tady v Krasnojarsku je na mě trochu moc zima, celkový dojem je fajn.
Pokud jste si už ověřili, zda je Krasnojarsk skutečně na Sibiři (nepleťte prosím s Krasnodarem, Krasnovodskem aj.), můžete přistoupit k závěrečnému kvízu z reálií.
Dr. Alexandra Křepinská (foto:
KJP)
Napoví vám, co se člověk také může na ruštině naučit, a eventuálně nahradí rozřazovací vstupní testy, které s dr. Křepinskou v našich čtyřech úrovních ruštiny neděláme.
1. Víte, co byly „kapičniki“ a proč se někdy konaly ve
vodě?
2. Uhádnete, co udělal Vysockij, když ho opustila (zase jednou) Marina
Vlady? (Víte, kdo byl Vladimir Vysockij??)
3. Ochutnali jste někdy „šči sutočnyje“ a víte, proč jsou
nejlepší až další den?
4. Budete se zlobit, když vás po vstupu do třídy oslovím „dorogije
pitomcy“?
Jestli nevíte, nezoufejte - Vek živi, vek učis´ (a durakom pomrjoš). Kdo nerozumí, vygoogluje si. Třeba na www.rambler.ru, když budete mít štěstí, zareaguje i na latinku.
Podrobnější informace o nabízených kurzech (předpokládaná úroveň vstupních znalostí, rozvrh předmětů, používané učebnice, podmínky k zápočtu atd.) jsou k dispozici na webových stránkách katedry (www.mff.cuni.cz/fakulta/kjp), v SIS či na nástěnkách. Vaše dotazy rádi zodpovědí také přímo jednotlivé vyučující (kontakty rovněž na webových stránkách KJP).
Odpovědi:
1. Nositel Nobelovy ceny, fyzik P. L. Kapica, pořádal semináře,
pro něž se vžila uvedená přezdívka. V období velkých veder při nich
posluchači i přednášející stáli ve vodě.
2. Vysockij telefonicky vyhledal svou manželku v jednom římském
kadeřnictví, na přímluvu spojovatelky se s ním M. V. usmířila.
Telefonistkám pak věnoval známou píseň Nol´ sem´ (07).
3. Jde o zelnou polévku, která je nejchutnější „odleželá“, jak
napovídá ruský název – sutki znamená 24 hodin.
4. Zlobit se budete zbytečně, pitomec je asi tolik co svěřenec.
Na shledanou na ruštině, dorogije pitomcy (дорогие питомцы)!