Bez vody a větru si Sára Tkadlecová nedovede svůj život představit. Od pěti let se věnuje jachtingu. Začínala na Vltavě a teď jako reprezentantka ČR brázdí evropská i světová moře. Před třemi lety si k plachtění přibrala ještě studium fyziky. „Studium Matfyzu je adrenalin, stejně jako jachtařské závody, obojí je pro mě velká výzva,“ směje se několikanásobná mistryně ČR, mistryně světa a držitelka titulu Jachtařka roku.
Dočetla jsem se, že jste s jachtingem začínala jako kosatnice na dětské třídě Cadet. Řekněte mi, kdo je kosatník?
Kosatník je člen dvouposádkové lodi, který se na Cadetu stará o plachtu zvanou kosatka (menší plachta, která je na jachtě umístěná před hlavní plachtou; pozn. red.). Naproti tomu na olympijské lodní třídě 49er FX, na které jezdím posledních šest let, má kosatník na starosti hlavní plachtu a třetí vytahovací plachtu, zatímco kormidelník ovládá kormidlo a pracuje s kosatkou. Úkolem kosatníka je udržet loď v rovině a zajistit, aby plula rychle. Zároveň musí sledovat soupeře a promýšlet strategii a taktiku podle aktuálních povětrnostních podmínek.
K jachtingu vás přivedl tatínek. Bývá běžné začínat už v pěti letech?
Řekla bych, že běžně se s okruhovým jachtingem začíná v sedmi nebo osmi letech, ale na druhou stranu ani pětileté děti nejsou na lodi výjimkou. Já jsem od začátku jezdila na dvouposádkové lodi a mým prvním parťákem a kormidelníkem byl kluk, kterému bylo 17 let. Ohromně jsem si to s ním užila, protože neustále dělal nějaké vtípky. Je to takový zvyk, že na Cadetu dítě začíná na kosatce a pak třeba v 11 letech přejde na kormidlo a začne vychovávat malého kosatníka.
Takže jachting byla láska na první pohled?
Dalo by se to tak říct, i když táta mi vyprávěl, že když jsem jela na lodi úplně poprvé, celou dobu jsem brečela a on za mnou musel jet na člunu. Sama si to už nepamatuji, naopak mám s jachtingem od začátku spojené jen samé příjemné zážitky.
Co vás na tomhle sportu nejvíc baví?
Miluji adrenalin, závodění a rychlou jízdu v silném větru. Zároveň pro mě byla vždycky důležitou součástí i parta lidí kolem. Díky jachtingu mám přátele po celém světě, třeba pro letošní sezónu jsme vytvořili tréninkovou skupinu s chorvatskou reprezentací.
Je u závodního jachtingu klíčová hlavně fyzická kondice, nebo jsou důležitější jiné schopnosti?
Na 49eru se to bez fyzické přípravy neobejde, bez dobré kondice není možné jízdu na této lodi zvládnout. Zároveň ale ovlivňuje celkový výkon spousta dalších aspektů. Musíme umět číst vodu a mraky a být schopny vyhodnotit momentální situaci v závodním poli a zkombinovat ji s předpovědí. Vítězí ten, kdo má velmi dobrou techniku jízdy v kombinaci se schopností rychlých strategických rozhodnutí.
Co je pro vás osobně nejobtížnější?
Pro mě je nejtěžší udržet si chladnou hlavu při závodech, když se nám zrovna nedaří. Naše závody trvají několik dní a mohou být velmi fyzicky i psychicky náročné, protože na vodě často trávíme i šest hodin v kuse. Potom může být obtížné zapomenout na to, co se stalo předchozí den, a vyrazit do další rozjížďky s čistou hlavou.
Máte někdy na moři strach? Na vašem týmovém instagramovém účtu zveřejňujete videa z tréninků a soutěží a některé situace vypadají docela nebezpečně. Ženete se po rozbouřeném moři, držíte lana a přitom visíte celým tělem z lodi…
Strach obvykle nemívám, naopak mám tuto část závodění ráda. Líbí se mi, když jsou velké vlny nebo fouká silný vítr. Někdy se loď převrhne, ale to se při závodech a trénincích stává celkem běžně. Když se ptáte na strach, vybaví se mi snad jen jedna vzpomínka. Bylo to na Lago di Garda, kde jsme vyjely se Zošou (kormidelnice Zofia Burska, od roku 2022 tvoří se Sárou Tkadlecovou tým Czech FX Girls; pozn. red.) na vodu za normálního větru, ale když jsme se vracely, vítr zesílil natolik, že nebylo možné udržet loď ve správné pozici plachtami nahoře. Byly jsme zrovna blízko skal a hrozilo, že nás vlny na ně hodí. Trvalo asi hodinu a půl, než se nám podařilo loď otočit. Byla to dost nepříjemná situace, při které jsem se poprvé za dobu, co jachting dělám, docela bála.
Co jste se díky jachtingu naučila?
Naučila jsem se samostatnosti, a to nejen na lodi. S reprezentačním jachtingem se pojí spousta zařizování, které souvisí jak s cestováním a dopravou našeho týmu a vybavení, ale taky například se sháněním peněz od sponzorů, protože jachting je velmi nákladný sport. Protože jsme na lodi dvě, musíme být schopné spolupracovat a dělat kompromisy, což mě jachting taky naučil.
Lodních tříd (typů plachetnic) jsou na světě stovky, v ČR se závodí přibližně na 30 z nich, těch olympijských je v současnosti osm. Liší se ve své délce, šířce, náročnosti ovládání, počtu lidí v posádce nebo v počtu a velikosti plachet. Lodní třída 49er FX vznikla upravením úspěšného 49eru, a to snížením výkonu lodě tak, aby na ní mohly závodit i ženy. Pro ty je také od roku 2016 olympijskou třídou. Jedná se o dvouposádkový skif, kde mají obě závodnice k dispozici trapéz, ale od 49eru se odlišuje konstrukcí stěžně a menším oplachtěním. Tato lodní třída je vhodná jen pro velmi zkušené jachtařky, ovládání lodě je totiž nejen technicky, ale i fyzicky velice náročné (zdroj: Český svaz jachtingu).
Druhým rokem studujete Matfyz. Podepsalo se to nějak na vašich
sportovních výsledcích?
Aktuálně jsem ve druháku, ale ve skutečnosti studuji už třetí rok. Už od prvního ročníku mám individuální studijní plán. Je to pro mě náročnější kvůli času, protože zhruba 200 dnů v roce trávím v zahraničí na tréninkových kempech nebo závodech. Na žebříčku mých priorit jsou škola a sport zhruba stejně vysoko a snažím se oběma věnovat poctivě. Bez toho, aniž by mi škola vyšla vstříc, by to ale nešlo.
Hrál jachting roli, když jste si vybírala, co budete studovat?
Určitě mě při výběru ovlivnil. Hlásila jsem se na školu rok před olympiádou v Tokiu, takže jsem věděla, že si musím vybrat něco, u čeho budu mít zároveň čas na jachting. Studenti Univerzity Karlovy, kteří jsou v české reprezentaci, mohou mít individuální studijní plán a získat také stipendium. Do programu sportovních stipendií UNIS Victoria jsem zařazena třetím rokem a jsem za to velmi vděčná. Věděla jsem tedy, že podporu můžu využít na jakékoli fakultě v rámci univerzity. Dlouho jsem váhala mezi Právnickou fakultou a Matfyzem. Na gymplu mě ale vždycky bavila hlavně fyzika a matika a když jsem si uvědomila, že bych o tyhle předměty mohla přijít, rozhodla jsem se pro Matfyz.
Splnil Matfyz vaše očekávání?
Čekala jsem, že studium bude extrémně náročné, a to se taky splnilo. Škola mě ale baví. Učitelé jsou vstřícní a ve sportu mě podporují. Díky tomu se mi daří studium zvládat. Spolužáci jsou taky skvělí, i když se tak často nevídáme, našla jsem si na fakultě několik dobrých přátel. Navíc výhodou individuálního studijního plánu je to, že mám kamarády napříč ročníky, protože kvůli rozloženému ročníku vlastně každý druhý rok „propadnu“.
Využíváte někdy na lodi to, co znáte z fyziky?
Ne že bych to aplikovala prakticky, ale pomáhá mi to porozumět tomu, co se děje. Na lodi hodně řešíme obtékání lodi, plachet a nastavení plachet. Když to pak s trenérem teoreticky rozebíráme, tak se mi poznatky z fyziky hodí.
Kde se vidíte v budoucnu – u sportu, v laboratoři, anebo někde úplně jinde?
Mám zatím krátkodobější cíle, a to úspěšně dokončit bakalářské studium. Pak bych chtěla jít ještě na magistra, jen zatím nevím, jakým směrem se vydat, ale věřím, že mě něco osloví. Sport, myslím, zůstane součástí mého života napořád.
Máte svůj jachtařský sen?
Mým snem je účast na letních olympijských hrách. Olympiáda byla naším cílem posledních šest let s bývalou parťačkou Dominikou Vaďurovou, tehdy nám kvalifikace unikla velmi těsně, a je metou i teď se Zošou, takže veškerou přípravu směřujeme na kvalifikační závody. První kvalifikační závod na olympijské hry v Paříži 2024 se koná letos v srpnu v Haagu.
| Sára Tkadlecová |
|---|
Pochází z Prahy. Vystudovala soukromé gymnázium Arcus na Praze 9 a v současnosti studuje ve druhém ročníku fyziku na Matfyzu. Od pěti let se věnuje jachtingu. Začínala na dětské dvouposádkové lodi třídy Cadet a v 15 letech přesedlala na juniorskou loď 29er. Od roku 2016 závodí na olympijské třídě 49erFX. Jako členka reprezentace Českého svazu jachtingu a zástupkyně Jachtklubu Toušeň má za sebou řadu úspěchů. Je několikanásobnou držitelkou titulu mistryně ČR třídy Cadet (2007, 2009, 2014) a mistryně ČR na dvouposádkovém skifu RS500 (2016, 2017), je také mistryní ČR ve třídě 29er (2016). Na mezinárodní úrovni patří mezi její největší úspěchy 19. místo na Lanzarote Internation Regatta (kvalifikační závod pro OH 2020) na 49erFX, 14. místo na juniorském ME třídy 49erFX (2021), 5. místo (mistryně světa v kategorii žen) na mistrovství světa RS500 na Lipně (2019), 7. místo (mistryně světa v kategorii žen) MS RS500 v Itálii (2021) a 7. místo (mistryně světa v kategorii žen) na MS RS500 ve Velké Británii (2022). Od roku 2022 je také součástí českého národního týmu závodícího v jachtařském světovém poháru národů SSL Gold Cup. Se svou předchozí parťačkou Dominikou Vaďurovou třikrát zvítězila v ženské kategorii ankety Jachtař roku (2019, 2020, 2021). Kromě jachtingu patří mezi její koníčky lyžování, snowboarding a agility s fenkou kanadského retrívra Almou.
Mohlo by vás také zajímat:
Tereza
Jeřábková: Vesmír je moje laboratoř
Teoretická
fyzička: Dělat vědu má smysl
S
Fulbrightem na Matfyz za studiem molekul