Mary Somervillová: První skotská vědkyně a popularizátorka

Mary Somervillová: PrvnĂ­ skotská vÄ›dkynÄ› a popularizátorka

Fyzika / článek

V roce 1835 se spoleÄŤnÄ› s Karolinou Herschelovou stala ÄŤlenkou KrálovskĂ© astronomickĂ© spoleÄŤnosti. Bylo to vĹŻbec poprvĂ©, kdy se Ĺľenám tĂ©to pocty dostalo. Mary Somervillová byla Ăşspěšná popularizátorka vÄ›dy, matematiÄŤka, astronomka a prĹŻkopnice ĹľenskĂ©ho zapojenĂ­ do vÄ›dy. Matce šesti dÄ›tĂ­ se uĹľ v 19. stoletĂ­ podaĹ™ilo skloubit rodiÄŤovstvĂ­ s vÄ›deckou pracĂ­.

Mary Fairfax Somervillová se narodila 26. prosince 1780 ve skotskĂ©m Jedburghu jako druhá ze ÄŤtyĹ™ dÄ›tĂ­ Margaret a Williama George FairfaxovĂ˝ch. DÄ›tstvĂ­ proĹľila pĹ™evážnÄ› ve spoleÄŤnosti matky, protoĹľe otec, viceadmirál BritskĂ©ho námoĹ™nictva, trávil vÄ›tšinu ÄŤasu plavbami na moĹ™i ve sluĹľbách krále. Otcovy dlouhĂ© námoĹ™nĂ­ cesty a nedĹŻsledná vĂ˝chova matky, která po svĂ© dceĹ™i vyĹľadovala jen ÄŤtenĂ­ Bible a pravidelnĂ© modlitby, zapříčinila, Ĺľe Mary rostla, takříkajĂ­c, jako dřívĂ­ v lese.

I pĹ™es příznivĂ© ekonomickĂ© postavenĂ­ rodiny bylo Maryino vzdÄ›lánĂ­ jen skrovnĂ© a spíše náhodnĂ©, neĹľ aby mÄ›lo nÄ›jakou strukturu. Pravidelnou školnĂ­ docházku zaĹľila jen bÄ›hem jednoho školnĂ­ho roku, kterĂ˝ strávila na internátnĂ­ škole pro dĂ­vky v Musselburghu. KdyĹľ jĂ­ bylo 13 let, krátce navštÄ›vovala školu psanĂ­ v Edinburghu, kde se poprvĂ© seznámila s jednoduchou aritmetikou. Nedlouho potĂ© se zaÄŤala zajĂ­mat o algebru. KdyĹľ poprvĂ© narazila na záhadnĂ© symboly, pĹ™esvÄ›dÄŤila soukromĂ©ho uÄŤitele svĂ©ho bratra, aby jĂ­ koupil základnĂ­ uÄŤebnici algebry. Mladá dĂ­vka si tak sama klestila cestu k poznánĂ­.

Ve 24 letech se Mary provdala za svĂ©ho bratrance, kapitána ruskĂ©ho námoĹ™nictva, Samuela Greiga. GreigĹŻv zájem o matematiku a vÄ›du byl tĂ©měř nulovĂ˝ a i pĹ™esto, Ĺľe mÄ›l o Ĺľenách intelektuálkách nevalnĂ© mĂ­nÄ›nĂ­, svĂ© manĹľelce ve studiu nijak nebránil. MÄ›li spolu dva syny, Woronzowa a Williama George. TÄ›ch si ale Samuel mnoho neuĹľil, mladĂ© manĹľelstvĂ­ trvalo pouhĂ© tĹ™i roky a skonÄŤilo Samuelovou smrtĂ­ v roce 1807. Smrt manĹľela, jakkoli šlo o tragickou a těžkou zkušenost, pĹ™inesla Mary jedineÄŤnou příleĹľitost.

V dĹŻsledku ovdovÄ›nĂ­ a následnĂ©mu dÄ›dictvĂ­ se stala nejen finanÄŤnÄ›, ale takĂ© emocionálnÄ› nezávislou. Bylo jĂ­ 27 let a nemusela se podĹ™izovat vĹŻli manĹľela, ani svĂ˝ch rodiÄŤĹŻ. VyuĹľila tedy situace a rozhodla se, podle svĂ©ho osobnĂ­ho pĹ™esvÄ›dÄŤenĂ­, studovat. JejĂ­ zápal pro vÄ›du ji ale pĹ™ipravil o nÄ›která přátelstvĂ­, protoĹľe mladá vdova se zájmem o astronomii byla povaĹľovaná za podivĂ­nku. Ochladly i Maryiny vztahy s rodinou, která jejĂ­ vzdÄ›lánĂ­ nikdy neschvalovala. Ovšem ani na druhĂ© stranÄ›, ve vÄ›deckĂ© komunitÄ›, ke kterĂ© Mary tĂ­hla, mnoho přátel nenašla. JednĂ­m z mála jejĂ­ch přátel byl skotskĂ˝ matematik William Wallace, na jehoĹľ doporuÄŤenĂ­ Mary studovala matematickĂ© knihy. Ty se staly pevnĂ˝m základem nejen jejĂ­ch znalostĂ­, ale i domácĂ­ knihovny.

V roce 1812 se Mary provdala podruhĂ©. Tentokrát za doktora Williama Somervilla, chirurga sloužícĂ­ho u britskĂ©ho námoĹ™nictva, kterĂ˝ byl takĂ© jednĂ­m z jejĂ­ch bratrancĹŻ. Rodina doufala, Ĺľe se Mary v manĹľelstvĂ­ vzdá svĂ© touhy po vzdÄ›lánĂ­ a bude koneÄŤnÄ› manĹľelkou, jak se sluší a patří. Opak se ale stal skuteÄŤnostĂ­ a William byl pro Mary naopak velkou podporou ve všech jejĂ­ch vÄ›deckĂ˝ch snahách. Z manĹľelstvĂ­ vzešly ÄŤtyĹ™i dÄ›ti a Mary se tak stala celkem šestinásobnou matkou.

V lĂ©tÄ› roku 1825 zapoÄŤala Mary Somervillová prvnĂ­ ze svĂ˝ch vÄ›deckĂ˝ch studiĂ­. ProvádÄ›la experimenty s magnetismem a v roce 1826 pĹ™edstavila KrálovskĂ© spoleÄŤnosti práci nazvanou MagnetickĂ© vlastnosti fialovĂ˝ch paprskĹŻ sluneÄŤnĂ­ho spektra. Po astronomickĂ˝ch pozorovánĂ­ch KarolĂ­ny HerschelovĂ© se jednalo o prvnĂ­ Ĺľenskou práci, která byla publikována v Philosophical Transactions. I kdyĹľ teorie pĹ™edstavená v práci Mary SomervillovĂ© byla pozdÄ›ji vyvrácena jinĂ˝mi vĂ˝zkumy, pĹ™inesla svĂ© autorce uznánĂ­ mezi kolegy vÄ›dci. V návaznosti na jejĂ­ prvnĂ­ publikaci ji kontaktoval Lord Brougham ze SpoleÄŤnosti pro šířenĂ­ uĹľiteÄŤnĂ˝ch znalostĂ­. S Mary si zaÄŤal dopisovat prostĹ™ednictvĂ­m jejĂ­ho manĹľela – jak vyĹľadovaly tehdejší spoleÄŤenskĂ© konvence – a pĹ™išel s nabĂ­dkou, aby napsala populárnĂ­ verzi Laplaceovy MĂ©canique CĂ©leste a NewtonovĂ˝ch PrincipiĂ­.

Lord Brougham doufal, Ĺľe Maryina populárnĂ­ verze by mohla oslovit širší publikum. Kniha dostala název Mechanismus nebes a jejĂ­ autorka v nĂ­ veĹ™ejnosti pĹ™edstavila myšlenky velkĂ˝ch gĂ©niĹŻ pomocĂ­ jednoduchĂ˝ch ilustracĂ­ a experimentĹŻ. Mechanismus nebes Mary SomervillovĂ© byl velkĂ˝m ĂşspÄ›chem. Zanedlouho potĂ© zaÄŤala pracovat na další knize, která byla publikována v roce 1834 pod názvem O souvislosti fyzikálnĂ­ch vÄ›d. V tĂ© dobÄ› jiĹľ byla uznávanou popularizátorkou vÄ›dy. Ve velkĂ© sĂ­ni KrálovskĂ© akademie byla vystavena jejĂ­ busta a v roce 1935 byla zvolena do KrálovskĂ© astronomickĂ© spoleÄŤnosti. Spolu s Karolinou Herschelovou se tak staly jejĂ­mi prvnĂ­mi ÄŤlenkami. Od krále Anglie obdrĹľela Mary Somervillová penzi ve výši 200 liber roÄŤnÄ› a zĂ­skala ÄŤestná ÄŤlenstvĂ­ v rĹŻznĂ˝ch dalších vĂ˝znamnĂ˝ch vÄ›deckĂ˝ch organizacĂ­ch.

Svou tĹ™etĂ­ knihu publikovala, kdyĹľ jĂ­ bylo 68 let. Ĺ lo o FyzikálnĂ­ zemÄ›pis, kterĂ˝ se nakonec stal jejĂ­m nejĂşspěšnÄ›jším dĂ­lem a v následujĂ­cĂ­ch 50 letech byl používán pĹ™i vĂ˝uce na stĹ™ednĂ­ch školách i univerzitách. PsanĂ­ popularizaÄŤnĂ­ch vÄ›deckĂ˝ch knih se vÄ›novala takĹ™ka do samĂ©ho konce svĂ©ho Ĺľivota. MolekulárnĂ­ a mikroskopická vÄ›da, shrnujĂ­cĂ­ nejnovÄ›jší objevy v chemii a fyzice, vyšla v jejĂ­ch ĂşctyhodnĂ˝ch 89 letech. A i pĹ™esto, Ĺľe byla na sklonku Ĺľivota hluchá a kĹ™ehká, stále si uchovávala svĂ© mentálnĂ­ schopnosti. Mary Somervillová zemĹ™ela 29. listopadu 1872 ve vÄ›ku 91 let.


Mohlo by vás také zajímat:

Sláva a kontroverze Millikanova pokusu
Sofia Kovalevská: První doktorka matematiky
Důkaz pro velký třesk. Před 60 lety bylo objeveno reliktní záření