Osm komet Karolíny Herschelové

Osm komet Karolíny Herschelové

Fyzika / článek

Očekávalo se, že její hlavní úlohou bude péče o domácnost, nakonec se ale Karolína Herschelová nesmazatelně zapsala do dějin astronomie. V době, kdy byly ženy z vědy vyloučeny, se jako asistentka svého bratra, královského astronoma Williama Herschela, zasloužila o objev osmi komet a v roce 1787 se stala vůbec první placenou astronomkou v historii.

Karolína Herschelová se svým bratrem Williamem (Wikimedia Commons)
Karolína Herschelová se svým bratrem Williamem (Wikimedia Commons)

Karolína Herschelová se narodila 16. března 1750 v Hannoveru do rodiny hobojisty místního vojenského pluku Isaaca a jeho ženy Anny. Otec byl nadaným hudebníkem a k hudbě vedl i svých devět dětí, které jeho talent zdědily. Jak bylo tehdy zvykem, i v rodině Herschelů měl výchovu synů na starosti otec, zatímco o dcery se starala matka. Protože negramotná Anna Herschelová považovala veškeré vzdělání za nebezpečné, byla Karolína odmala vedena hlavně k tomu, aby se uměla postarat o domácnost.

Otci se však podařilo prosadit, aby jeho dcera mohla navštěvovat školu. Zatímco dívky se učily pouze číst, psát a plnit náboženské povinnosti, v chlapeckých třídách byly vyučovány i hodiny aritmetiky. Později budou Karolíně tyto základy chybět a bratr William jí matematiku bude muset doučit, aby jako jeho asistentka mohla provádět výpočty z dat získaných během astronomických pozorování.

Zpěvačkou v Bathu

Po smrti otce nebyl v rodině nikdo, kdo by Karolínu podporoval ve studiu nebo rozvíjel její hudební talent. Náplní jejího života tak byly především úmorné domácí práce, za které měla jako odměnu jen střechu nad hlavou a stravu. Jak sama napsala ve svých denících, byla popelkou rodiny. Ale stejně jako na pohádkovou Popelku se i na ní usmálo štěstí. V roce 1772 si ji s sebou do Anglie odvezl její bratr William, který byl v té době varhaníkem v Bathu.

William odešel z rodného Hannoveru do Anglie už v roce 1756, aby zde rozvíjel svou hudební kariéru. Stal se sice uznávaným hudebníkem, ale jeho životní láskou a velkým koníčkem byla astronomie. Zprvu jen četl odborné knihy, avšak brzy se rozhodl, že si vyrobí vlastní dalekohled, aby mohl pozorovat oblohu. I Karolína odešla do Anglie, aby tu dala vyniknout svému hudebnímu nadání a stala se zpěvačkou. Dvaadvacetiletá dívka ale nikdy dříve na veřejnosti nevystupovala a neměla ani žádné hudební vzdělání.

Jak se později ukázalo, kariéra zpěvačky byla spíše jen záminkou, aby unikla matce a nekonečné práci, která jí doma každý den čekala. V Bathu sice Karolína zpívala sólové party na několika koncertech pořádaných Williamem, ale jak ustupoval jeho zájem o hudbu, ani z Karolíniny pěvecké kariéry nakonec nic nebylo. Jako obětavá sestra se Karolína starala o Williamovu domácnost a chtě nechtě s ním sdílela jeho vášeň pro pozorování noční oblohy.

Z Karolíniných zápisků vyplývá, že jí astronomická pozorování zprvu nepřinášela žádnou radost a jen mechanicky plnila Williamem zadané úkoly. Během nočních pozorování zapisovala, co William viděl v okuláru svého dalekohledu, ráno pak noční zápisy přepisovala a prováděla k nim dodatečné výpočty. K veškeré práci však přistupovala neúnavně a s velkou precizností, a díky tomu dostala v roce 1782 od svého bratra dalekohled a mohla sama začít pozorovat noční oblohu.

První profesionální astronomka

V roce 1781 objevil William Herschel planetu Uran. Na základě toho byl přijat do Královské učené společnosti a jmenován královským astronomem. I Karolína systematicky propátrávala severní nebe a v roce 1786 se jí podařilo objevit první kometu. O rok později se stala oficiálně asistentkou královského astronoma, když král Jiří III. souhlasil s tím, že jí za její práci bude vyplácet 50 liber ročně. Karolína tak byla vůbec první astronomkou, která za svou práci dostávala plat.

Záhy objevila další komety a v roce 1797 měla na svém kontě už úctyhodných osm objevů. Její výsledky jsou o to obdivuhodnější, že se svým pozorováním nevěnovala naplno – starala se o Williamovu domácnost, byla mu asistentkou při jeho vlastních pozorováních, opisovala astronomické články a sestavovala katalogy hvězd a dvojhvězd vhodné jako klíče pro další systematická pozorování severní oblohy.

Karolínin život v Anglii byl silně spjat s jejím bratrem. Když William Herschel 15. srpna 1922 zemřel, začala Karolína ihned chystat svůj návrat do rodného Hannoveru, kde se rozhodla dožít v rodině dalšího ze svých bratrů – Dietricha. Starosti okolo stěhování jí alespoň na chvíli umožnily zapomenout na ztrátu milovaného Williama. Její odjezd z Anglie se však později ukázal jako unáhlené rozhodnutí. Otázku, proč nezůstala v Anglii, si prý během následujících let kladla nespočetněkrát.

Ačkoliv si myslela, že odjíždí zpět do svého rodného města dožít posledních pár let, v Hannoveru nakonec strávila ještě více než čtvrtstoletí. Své duševní schopnosti si uchovala téměř do konce života, ale s přibývajícím věkem se stávala popudlivější a podrážděnější. Doufala, že v bratrovi Dietrichovi najde spřízněnou duši a dočká se pochopení, které jí celý život chybělo. Její očekávání se však nenaplnila. Zemřela 9. ledna 1848 ve věku úctyhodných 97 let.

Ještě během života získala několik ocenění a jako první žena se stala čestnou členkou Královské astronomické společnosti a Královské irské akademie. Dnes její jméno nese kráter C. Herschel na Měsíci a také asteroid 281 Lucretia, pojmenovaný podle jejího druhého jména.


Mohlo by vás také zajímat:

Magické číslo Marie Göppertové-Mayerové
Lise Meitnerová: Bojovnice za poslední pravdu
Mileva Marićová: Život ve stínu Alberta Einsteina