Do Prahy ho přivedl odborný zájem. Stal se členem skupiny matematiků, kteří řeší jemu blízké teoretické problémy. Dr. Giacoma Cherubiniho však k matematice přivedla záliba v luštění nejrůznějších rébusů a hádanek.
Soubor jeho prací z oblasti prvogeodesik ocenil v roce 2022 Nadační fond Bernarda Bolzana při Matematicko-fyzikální fakultě UK.
Vzpomenete si, kdy jste se začal o matematiku zajímat?
Už jako dítě jsem měl zálibu v řešení hádanek a rébusů a nebál jsem se ani nějakého menšího počítání. A jak šla léta, postupně to přerostlo v hluboké zaujetí.
Kudy vedla vaše cesta na Univerzitu Karlovu? Přivedl vás do Prahy odborný zájem?
Do Prahy jsem skutečně přijel, abych se mohl zapojit do práce už tehdy existující skupiny matematiků, kteří se věnovali mé oblasti zájmu. Už předtím jsem s několika z nich s velkou radostí spolupracoval.
Co vás přitahuje na řešení matematických problémů?
Nejvíce mě přitahuje, pokud je možné v daném problému najít nějakou strukturu a využít k tomu současně velkou škálu nástrojů s různými specifickými možnostmi, třeba algebru, geometrii a matematickou analýzu.
Věnujete se prvogeodesikům, výzkumu struktury prvočísel. Proč je tato oblast výzkumu stále tak živá, ačkoli její kořeny sahají až hluboko do 19. století?
Zájem o tento druh problémů se skutečně datuje až do 19. století, kdy matematikové jako Gauss, Dirichlet a Riemann poznali, že problém rozložení prvočísel úzce souvisí s matematickou analýzou a algebrou. Očekávané rozložení prvočísel je však dodnes založeno pouze na dohadech. To je právě často připomínaná Riemannova hypotéza, jeden z matematických problémů tisíciletí. Za jeho úspěšné vyřešení je vypsána odměna milion dolarů. Však také vzniklo mnoho nových oblastí výzkumu, které chtějí průkopnické práce zobecnit, a tím lépe porozumět základním vlastnostem struktury prvočísel. Prvogeodesika jsou jednou z nich. Velmi lapidárně řečeno, cílem je pochopit rozložení matic prvočísel a dalších geometrických objektů.
Mohou mít tyto objekty význam například pro výpočetní techniku nebo nové algoritmy?
Automorfní formy, které jsou základním nástrojem pro důkaz prvogeodesik, se v posledních letech využívají také k hledání konečné množiny použitelných stavů kvantových bitů, nebo pro její aproximaci. Tyto stavy jsou mnohem početnější než běžné nuly a jedničky v případě klasických bitů a uplatní se v budoucích kvantových počítačích. Pokud se tedy kvantové počítače v budoucnu objeví, podobné metody v nich najdou určitě využití.
Jakým směrem hodláte ve výzkumu pokračovat?
Přirozený směr představuje zkoumání prvogeodesik na vícerozměrných škálách, ať už to bude spojeno s operacemi nad náhodnými číselnými tělesy nebo škálami v kvaternionové algebře.
Jak na základě svých předchozích zahraničních zkušeností hodnotíte úroveň vědecké a pedagogické práce na Matfyzu?
Vidím kolem sebe, že na fakultu přicházejí velmi dobří mladí matematikové, a věřím, že celá Univerzita Karlova si postupně vydobude vynikající pozici v mezinárodním měřítku.
Co pro vás osobně znamená ocenění Nadačním fondem Bernarda Bolzana?
Je to pro mě velice vítané uznání hodnoty mé práce a motivuje mě k pokračování ve výzkumu i ke snaze o dosažení ještě ambicióznějších výzkumných cílů.
Nadační fond Bernarda Bolzana funguje od roku 1999 při Matematicko-fyzikální fakultě UK. K jeho úkolům patří mimo jiné nevýdělečná podpora vědecké a pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově v oborech fyziky, matematiky a informatiky, rozšiřování úrovně experimentálních možností a teoretických postupů nebo zprostředkování širšího mezinárodního uplatnění vědeckých výsledků dosažených v daných oborech na UK.
Mohlo by vás také zajímat: