„Když jsem v červenci minulého roku přijel do Bergenu, ptal jsem se sám sebe, jestli není můj plán strávit v zahraničí celých dvanáct měsíců přeci jen moc ambiciózní. Ani jsem se nenadál, rok je pryč. A nebýt toho, že jsem měl po Erasmu naplánované ještě další cesty po Evropě, asi bych v Norsku zůstal i během prázdnin,“ píše v závěrečném příspěvku Jan Knížek.
Erasmáci jsou, alespoň v Bergenu, poněkud izolovaní od norských studentů a znají se spíše jen mezi sebou. Starší studenti na začátku akademického roku pro nováčky organizují tzv. fadderuke (česky „kmotrovský týden“). Na této seznamovací akci jsou sice mezinárodní studenti vítáni, ale ze zkušenosti mohu říct, že se jí účastní spíše jen Norové. Navíc erasmáci, kteří přijíždějí na letní semestr, mají smůlu úplně, protože fadderuke je pořádán pouze v srpnu.
Spousta výměnných studentů tak Bergen opouští, aniž by blíže poznala někoho z místních. Mně se však poštěstilo seznámit se s několika „Bergeňany“ na plesu. Dali jsme se do řeči a týden nato jsem se přihlásil do tanečního spolku.
Erasmus v rytmu tance
Dobrovolnictví a členství v různých spolcích je mezi norskými studenty poměrně populární. Za symbolický poplatek se můžete přidat do turistického klubu, věnovat se plachtění nebo třeba, stejně jako já, začít chodit do tanečního klubu.
Členství mě vyšlo přibližně na patnáct set korun za semestr a za to jsem mohl chodit na všechny lekce a tréninky. V Bergenu se tančí standard a latina, Boogie Woogie Swing, West Coast Swing a salsa. Během roku jsem vyzkoušel všechny styly, ale k srdci mi přirostl nejvíce standard, se kterým jsem začal. Každý styl má týdně až pět tréninků. Existují lekce pro začátečníky, kde se jen dokola omílají základní kroky, dále hodiny, kde budete několik minut stát a zvedat levou ruku o trochu výše, aby to „lépe vypadalo“, a pak volné tréninky, kde tančíte pro radost.
Kromě toho se také pořádají taneční večírky, na kterých můžete strávit celou noc. Říká se, že nonverbální komunikace je ještě důležitější než ta verbální, což jsem si na vlastní kůži ozkoušel. Nemusíte začínat frázemi, odkud jste či co studujete, prostě začnete tančit – a skutečně, díky tanci jsem poznal spoustu kamarádů, za kterými se do Bergenu určitě vrátím.
Neplánovaný výlet na Kypr
S tancem souvisí i má další zahraniční zkušenost. Na internetu jsem náhodně objevil příspěvek, ve kterém stálo asi tohle: „Rádi tančíte a chcete si zajet na Kypr? Napište mi.“ Spíše ze zvědavosti než ze zájmu jsem dotyčnému napsal. Vyšlo najevo, že šlo o další projekt v rámci programu Erasmus+ zaměřený tentokrát na folklorní tance. Česká delegace v něm sice nebyla, ale díky tomu, že jsem bydlel v Norsku, mohl jsem jet za norskou. Za tři dny jsem už poznával nové kamarády ve vysokohorské kyperské vesničce Kannavia. Zbývalo už jen naučit se ty norské folklorní tance…
Výlet na Kypr byl jen jedním z mnoha skvělých zážitků, které jsem za celý rok posbíral. Což dosvědčuje už jen fakt, že tento článek píšu z bulharské Sofie, kde jsem na návštěvě u místních tanečníků.
Erasmus je úžasnou příležitostí strávit semestr či dva v zahraničí a je takový, jaký si ho sami uděláte. Pro některé je to jen půl roku trvající dovolená, pro jiné studijní příležitost. Pro mě osobně se stal impulsem k tomu začít cestovat a objevovat krásy světa i za hranicemi naší země. Přestože možná váháte, zkuste to a jeďte, člověk totiž občas potřebuje jen správně nakopnout.
Předchozí díly:
Zápisky z Erasmu: Norsko, Universitetet i Bergen I
Zápisky z Erasmu: Norsko, Universitetet i Bergen II
Zápisky z Erasmu: Norsko, Universitetet i Bergen III
Mohlo by vás také zajímat: