Vítáme vás u dalšího dílu našeho bridžového seriálu. V předminulém díle jsme psali o základech dražby (licitace) a o tom, jak funguje bodový systém. Na toto téma dnes navážeme a řekneme si více k tomu, jak hráči poznají, kdy dražit celoherní závazek, kdy dokonce slem a kdy nechat hrát soupeře. Zároveň jsme v díle minulém zadali náročnější domácí úkol, ke kterému jsme slíbili nápovědu. Té se samozřejmě dočkáte, a navíc kvůli ní ještě rozšíříme teorii sehrávky o veledůležité prvky zvané impas a expas.
Hodnocení listu
Jako list označujeme v bridži karty jednoho hráče. Aby s nimi byl schopen správně zadražit, je klíčové, aby hráč uměl již během dražby co nejlépe odhadnout potenciál svého listu pro následnou sehrávku. Představte si situaci, kdy hráč obdrží list, ve kterém má jedno eso a tři krále, zbylé karty předpokládejme samé malé. Tento hráč má nyní v dražbě přijít na řadu jako první. Kdyby všechno šlo dobře, mohly by jeho karty uhrát až čtyři zdvihy. Jak jsme naznačili minule, v takovém případě už by bylo správné zahájit dražbu. Ale co když některého z jeho králů přebije eso soupeřů? Jak správně určit, v jakém případě je list vhodný pro dražbu?
Odpovědí na takové otázky si hráči nejsou jistí nikdy. Dokud vidí pouze svůj list, nikdy nemohou mít jistotu v tom, jak bude sehrávka probíhat. Proto si potřebují vyměnit informace s partnerem, avšak vždy se jedná o pouhý odhad. Časté jsou situace, kdy jsou si hráči vědomi toho, že jejich celoherní závazek bude mít šanci na úspěch přibližně 50 %, přesto se jim z dlouhodobého hlediska vyplatí pokusit se získat celoherní prémii. V systému pro hodnocení listu tedy bývá největší důraz kladen na to, aby měli hráči co nejvíce prostoru odhalit, zda má alespoň nějaký smysl pokoušet se splnit celoherní závazek.
Nejčastěji používaný systém zohledňuje pouze tzv. figury, mezi něž řadíme eso, krále, dámu a kluka. Hráč si za každé eso ve svém listě připočítá 4 body, za krále 3, dámu 2 a kluka 1 bod. Celkem je tedy ve hře 40 takových bodů, které se označují jako figurové body.
Kdy dražit jak vysoký závazek
Figurové body jsou sice nejpodstatnějším kritériem pro určování výše závazku, ale nejsou jediným. V trumfových hrách je například naprosto klíčovým faktorem převaha v barvě trumfů. Je také třeba odlišit od sebe celoherní závazky v drahých barvách, na které je potřeba uhrát 10 zdvihů, a levných, na které už 11. Bylo vypozorováno, že pokud mají hráči na jedné lince alespoň 25 bodů, bývá pro ně výhodné vydražit celoherní závazek v beztrumfové nebo drahé hře. Pro hru v levné barvě už je hranice trochu vyšší, proto většina hráčů dává přednost pokusu o závazek 3 BT než o levný závazek na 5. stupni.
Pro malý slem se jako spodní hranice uvádí 33 až 34 bodů, pro velký slem se dokonce dostáváme na 37 figurových bodů. V závazcích bez trumfů bývá dobré tyto hranice dodržovat, zatímco v trumfech bývají běžné případy, kdy na slem stačí bodů méně.
Pro závazky na nižších stupních neplatí tak speciální pravidla. Pro BT je důležité mít dostatečnou bodovou převahu, obecně by se dalo zhruba říct 21 pro 1 BT a 23 pro 2 BT. V trumfových závazcích je nejdůležitější mít dostatek trumfů, přesný počet bodů už nehraje takovou roli.
Jak tedy poznat, kolik máme bodů
Samozřejmě se hodí vědět, kolik bodů je potřeba pro výši závazku, ale k čemu je to platné, když si partneři nejsou schopni o svém počtu dát navzájem vědět.
Pokud má hráč alespoň 12 bodů, měl by zahájit dražbu. Od chvíle, kdy jeden z páru zahájí dražbu, je cílem jediné, a to zjistit, jestli mají hráči dohromady dostatek bodů, aby mohli hrát celou hru. V každém kole dražby hráč vždy spočítá, kolik má bodů on, a porovná to s intervalem bodů, které slíbil partner. A podle toho rozliší tři situace:
- Ví, že mají v páru dostatek bodů na celoherní závazek.
- Můžou i nemusí mít dostatek bodů.
- Určitě nemají dostatek bodů.
Ve chvíli, kdy jeden z partnerů slíbí například 12–20 bodů, jeho partner si může být jistý dostatkem bodů, jestliže má sám alespoň 13. V tom případě zvolí ve svém systému takovou hlášku, kterou tuto skutečnost partnerovi oznámí, a nadále už bude jejich jediným úkolem zjistit, jestli bude lepší hrát hru trumfovou či beztrumfovou. V některých případech mohou pomýšlet i na slem. Naopak pokud má jeden z partnerů 4 a méně bodů, je si jistý tím, že na hru ani oproti partnerovu maximu určitě nedosáhnou a v takovém případě okamžitě pasuje.
Ve zbývajícím případě, tedy pokud má nějakých 5 až, řekněme, 11 bodů, není schopen určit, jestli je v páru dostatek bodů a musí tuto informaci z partnera zkusit „dostat“ svou první hláškou. Nyní je zase řada na odpovídajícím, který znovu podle počtu svých bodů posoudí, jestli mají v páru určitě dostatek, určitě nedostatek, nebo jestli si není jistý, že mohou dosáhnout na hranici 25 bodů. Jeho odpověď se řídí znovu stejnými pravidly, jako tomu bylo, když odpovídal poprvé. Opakováním tohoto schématu a postupným upřesňováním rozmezí bodů nakonec dojde k tomu, že hráči mohou s co největší přesností určit, jestli se jim vyplatí hrát celoherní závazek.
Doplňující poznámky
V našem stručném popisu schématu dražby jsme vůbec nezmínili, jak probíhá hledání správné trumfové barvy, což je samozřejmě naprosto klíčová věc, avšak v tomto díle tu pro ni bohužel není místo. Také bychom rádi doplnili, že jsou zcela běžné situace, kdy jednoduše není možné stihnout určit na dostatečně nízkém stupni, zda je v páru dohromady opravdu 25 bodů nebo třeba jen 23. Pak se běžně stává, že jsou celoherní závazky hrány i na méně než 25 figurových bodů, ale i takové se mohou splnit, i když už méně často.
Nápověda k domácímu úkolu
Zadání minulého domácího úkolu, k němuž vám nyní poskytneme nápovědu, znělo: Najděte v této partii způsob, jakým by hlavní hráč na jihu mohl splnit závazek 3BT, pokud obránce na západě vynesl do prvního zdvihu ♥Q. Opět uvažujte ideální hru bránících hráčů.
Protože už bylo v dnešním díle teorie dost, bude nápověda spíše menší a bude potřeba, abyste ještě velkou část domysleli sami. Následující technika je zvaná impas:
Záměrně
zůstávají ve hře už jen dvě karty každého hráče a nejsou ukázány
karty hráčů na E-W. Ovšem karty, které jim zůstávají, jsou tyto: ♠ K J
10 9
Představte si situaci, kdy nyní vynáší kartu S a potřebuje, aby s partnerem uhráli oba zbývající zdvihy. Jak toho dosáhne?
Jeho akce bude mít pouze 50% šanci na úspěch, přesto je to jeho jediná šance. Zahraje nyní některou svou malou kartu, a pokud W, který bude další na řadě, přidá jakoukoliv kartu z trojice J, 10, 9, pak zahraje N jako svou kartu dámu.
S pravděpodobností 50 % měl krále pikového Západ a v takovém případě získá Jih své potřebné dva zdvihy.
Impasovat samozřejmě lze i jiné karty než jen krále. Techniku expasu, která je o malinko složitější, necháme již na rozmyšlení čtenáři. Ta je také zapotřebí v domácí úloze, má rovněž 50% šanci na úspěch a liší se pouze tím, že linka nemá k dispozici vyšší kartu, ale právě tu menší.
Přejeme hodně štěstí s řešením domácí úlohy. Těm, kteří by už byli hotoví, nabízíme jako cvičení spočítat p z intervalu (0,1) takové, že pokud s pravděpodobností p bude splněn závazek 4 srdce a s pravděpodobností (1-p) bude závazek 4 srdce jednou poražen, bude taková akce pro sehrávající linku ještě stále výhodná oproti závazku 3 srdce. Doporučujeme použít například tabulku z pátého dílu.
Mohlo by vás také zajímat:
Bridžový
seriál VI: Bridžové soutěže
Bridžový
seriál V: Licitace v bridži
Český
tým opět dobyl Univerziádu
Bridžový
seriál IV: Letní opakování
Bridžový
seriál III: Trumfové závazky v bridži
Bridžový
seriál II: Ukázka bridžové partie
Bridžový
seriál I: Co je vlastně bridž
Karban na
Matfyzu