Další otázka ankety Mezi námi patří docentu Jiřímu Langerovi. V minulém díle dotaz položila Terezie Pávková.
Co považuješ za nejcennější na „duchu“ Matfyzu?
Mohl bych uvést řadu drobných detailů, na kterých samozřejmě záleží, protože skládají celek, jenž lze označit za ducha Matfyzu. Ale místo toho svou odpověď shrnu do tvrzení, že duch Matfyzu je skvělý, protože je na něm velká koncentrace matfyzáků.
To není tak prázdný výrok, jak se na první pohled zdá. Pan děkan v prvním kole této ankety charakterizoval matfyzáka jako toho „kdo studuje, vystudoval anebo alespoň chvíli studoval Matfyz“ a pak můj výrok samozřejmě zavání tautologií. Já však jsem stoupencem jiné ontologie, kterou nabízí například profesor Luboš Pick v půvabné přednášce Jak napálit matfyzáka, totiž že „matfyzáctví je diagnóza“, jež pochopitelně není vázána na určitou instituci. (A konečně, i pan děkan je ochoten přiznat titul „matfyzák“ širšímu okruhu lidí.)
Pak se ovšem vnucuje otázka definice matfyzáctví. Kolega Pick nabízí několik kontrolních otázek, jež ovšem zdaleka nejsou vyčerpávající. Kdybych tento text koncipoval pro nematfyzáky, značně – a určitě bezúspěšně – bych se teď zapotil. Pochopil jsem ale, že jde především o interní záležitost, takže to mám jednoduché, stačí Balúovo kriterium: „Jsme jedné krve, ty a já“ (We be of one blood, ye and I, Rudyard Kipling, The Joungle Book, 1894). Matfyzák zkrátka matfyzáka pozná (tazatelku k matfyzákům samozřejmě počítám). Pochopitelně se pak seskupují kolem různých rezervací pro ně zřízených, jako jsou vysoké školy, ústavy Akademie věd apod.
V platónském světě je matfyzáctví jednou ze základních idejí. Z Platónovy Republiky víme, že nejdůležitější je idea Dobra, následuje Krása a Matfyzáctví stojí v této hierarchii hodně vysoko. Může nás zarazit název, v podstatě slangový, pocházející z doby nedavné. Ale vzpomeňme na heslo nad Platónovou Akademií: ΑΓΕΩΜΕΤΡΗΤΟΣ ΜΗΔΕΙΣ ΕΙΣΙΤΩ, nevstupuj bez znalosti geometrie. Geometrie, chápaná ovšem obecněji než jako věda o měření Země, je rozhodujícím klíčem k poznání.
Předností termínu matfyzáctví je, že v sobě obsahuje fyziku. Malinko odbočím. Tak před šedesáti lety nám profesor Katětov přibližoval rozdíl mezi homo- a homeo- připomenutím teologických sporů na nikajském koncilu ve 4. století, zda totiž osoby Nejsvětější trojice jsou homousian (stejné podstaty), nebo jen homoiousian (podobné). Zvítězilo homo– a podobné rozhodnutí by muselo nutně padnout i v případě ctihodné dvojice mat– a fyz– , jsou stejné a nejen podobné podstaty. Právem se často cituje Descartes: „Omnia apud me mathematica fiunt“ – „U mě se vše matematikou stává“ nebo Galileovo „Příroda (φύσις) hovoří jazykem matematiky.“
Po trochu rozvláčném úvodu dám konečně odpověď – zase oklikou. Po svém nevlastním dědečkovi jsem zdědil Lexikon der Astronomie od H. Gretschela. Dědeček byl lékárníkem s živým zájmem o přírodní vědy, v knihách po něm jsem našel řadu stop po studiu populární astronomie a fyziky vůbec (osobně jsem se s ním neznal). Upoutalo mne však, že si do této knihy jako motto zapsal verš z Horatiova Umění básnického: „Omne tulit punctum, qui miscuit utile dulci...“, volně přeloženo „Kdo dokáže spojit užitečné s příjemným (lahodným, sladkým...), získá všeobecný souhlas.“
Když jsem přemýšlel nad citátem, napadlo mě, že je to vlastně dobrá charakteristika ducha Matfyzu. Že rozvíjet matematiku a fyziku je užitečné, o tom nikdo z nás nepochybuje a umí to patřičně zdůraznit (ba i umocnit, když píše žádost o grant). V současnosti je to vcelku i společensky uznáváno. Ale ti, kdo splňují Balúovo kriterium, chápou, že hlavním důvodem, proč dělat exaktní vědy, je potěšení, které to přináší. A troufám si říci, že na Matfyzu byla vždy snaha učit tak, aby to studenty bavilo. Snad proto i vnější pozorovatelé uznávají, že kolegiálnost mezi studenty a učiteli je na Matfyzu nadprůměrná.
doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.
Ústav
teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Otázka pro dr. Michala Beldu: Jak byste odpověděl na dotaz Václava Klause mladšího: „Když nejšpičkovější vědci se superpočítači a vším tím okolo naprosto netuší, jaké bude počasí za tři neděle, jak mohou nějací chytráci kázat, jaké bude počasí za sto let? Vždyť i klima je neskutečně složitý systém." > Odpověď
Další díly ankety:
Mezi
námi: Kosmos, nebo mikrosvět?
Mezi
námi: Existuje druhá strana černé díry?
Mezi
námi: Dostane se UK v příštích pěti letech mezi stovku nejlepších
světových univerzit?
Mezi
námi: Bude někdy možné objektivně zhodnotit kvalitu výsledků vědecké
práce?
Mezi
námi: Co brání snadnějšímu přenosu výsledků z laboratoře do
praxe?
Mezi
námi: Jak lze nanokompozitní a nanostrukturované materiály využít v moderní medicíně?
Mezi
námi: Co jsou micropillars a co nám prozradí jejich studium?
Mezi
námi: Jak poslouchat, co vypravují krystaly?
Mezi
námi: Jára Cimrman prohlásil, že budoucnost patří aluminiu. Není to
spíš tak, že budoucnost patří magnéziu?
Mezi
námi: Jak vzniká dobrý učitel fyziky?
Mezi
námi: Co pohání kontinenty na Zemi? A čím je Venuše jiná?
Mezi
námi: Jak pozná teoretický fyzik, zda výsledky jeho bádání jsou
správné?
Mezi
námi: V čem spočívá vědecká excelence MFF UK v matematice?
Mezi
námi: Z čeho pramení výborná atmosféra ve vašem týmu doktorandů,
postdoktorandů a mladých kolegů?
Mezi
námi: Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší
historii, které byste označil jako „zlatá doba české matematiky“ a proč?
Mezi
námi: Co je to pravděpodobnost v přirozeném světě, co je to
pravděpodobnost ve světě matematiky a jak spolu souvisejí?
Mezi
námi: Matematici matematiku objevují, anebo tvoří?
Mezi
námi: Existuje něco jako buňky na matematiku?
Mezi
námi: Vysoká škola versus Akademie věd – které prostředí je
pěstování vědy příznivěji nakloněno?
Mezi
námi: Jsou matematika a hudba dvě strany jedné mince?
Mezi
námi: Kolik kilogramů Matfyzu létá ve vesmíru?
Mezi
námi: Kdo je pro mě matfyzák?