Dvacátá otázka ankety Mezi námi patří prof. Pavlu Cejnarovi. Respondenta v minulém díle vybral prof. Jiří Hořejší.
Je reálné očekávat, že se UK během nadcházejících pěti let dostane do první stovky v žebříčku světových univerzit?
Odpověď může být velmi stručná: Myslím, že není. V uznávaném hodnocení QS University Ranking 2017, které vydává britská společnost Quacquarelli Symonds, je UK uvedena na 314. místě (z celkem 959 hodnocených škol). V tomtéž hodnocení jsme se v roce 2016 umístili na 302., v roce 2015 na 279. a v roce 2014 na 244. místě. Čili momentálně nestoupáme, ale naopak klesáme. To platí i pro vývoj našeho poměrného umístění v neustále rostoucím počtu hodnocených škol, i když vyjádřen v relativních číslech je náš pokles z posledních let přece jen pomalejší (v roce 2015 jsme byli mezi 29 % nejlepších škol, dnes jen mezi 33 %). Nedoslechl jsem se, že by UK připravovala nějaká zásadní opatření, která by vývoj jejího hodnocení měla začít otáčet. Takže do pěti let bychom se do první stovky mohli dostat leda snad zázrakem.
Je zajímavé se podívat na hodnocení jednotlivých oborů. Chybu by dělal ten, kdo by si myslel, že přírodní vědy na UK dopadají jednoznačně lépe než vědy společenské. Poslední hodnocení QS University Ranking klade přírodní vědy na UK na 197. místo světového žebříčku (matematika mezi místy 151 a 200, fyzika a astronomie mezi 201 a 250, chemie a biologie mezi 251 a 300), Life Sciences & Medicine se umisťují na 219. místě, zatímco Arts & Humanities jsou na 193. a Social Sciences na 302. místě. Vysloveně dolů nás táhne Engineering & Technology (401. - 450. místo) – to asi proto, že se na UK vůbec neučí!
Jsou samozřejmě i jiné žebříčky vysokých škol. Například v Times Higher Education Ranking se UK umístila až v páté stovce univerzit. V hodnocení Shanghai ARWU zase ve třetí stovce (UK si pro toto hodnocení na svých webových stránkách uvádí 222. místo). Poslední zmíněný žebříček, který je pravděpodobně nejstarším mezinárodním hodnocením vysokých škol, pro nás dopadá příznivěji i ve srovnání našich oborů: např. fyzika se v něm umístila mezi 76. a 100. místem a matematika mezi 151. a 200. místem. To není špatné.
Otázka ovšem je, o čem vůbec všechna tato čísla vypovídají. Odpověď neznám. Zaráží mě, že v posledním hodnocení QS University Ranking u UK úplně chybí údaj o počtu citací vědeckých výstupů na jednoho pracovníka. Tento údaj nebyl k dispozici? Započetla se tedy nula? A dále: Když si dáte trochu práce se statistikou, zjistíte, že v první stovce QS University Ranking 2017 je 16 univerzit z Velké Británie, ale jen dvě z Francie, tři z Německa a žádná z Itálie nebo Španělska (schválně teď vybírám jen velké evropské země). Rovných 40 univerzit z Velké Británie, tj. více než polovina z celkem 76 hodnocených britských škol, se umístilo před Karlovou Univerzitou. Není náhodou velká váha hodnocení položena na dominující jazyk výuky a publikací? Ačkoliv se deklarovaná kritéria hodnocení univerzit zdají být rozumně vyvážená, je zřejmé, že jazyk podstatnou roli nějakým způsobem hrát musí.
Nechat se uchlácholit předchozím argumentem a hodit celou věc za hlavu by však určitě nebylo moudré. Jsou totiž i malé evropské země, které si v univerzitním hodnocení vedou skvěle. Zůstaňme třeba u hodnocení QS University Ranking 2017. Takové Švýcarsko má čtyři univerzity v první stovce a sedm před UK. Špatně na tom není ani Holandsko, které má v první stovce dvě univerzity a 12 před UK, Švédsko (dvě univerzity v první stovce a sedm před UK), Belgie (jedna univerzita v první stovce a šest před UK) nebo Dánsko (jedna univerzita v první stovce a tři před UK). To jsou fantastické výsledky! Jakoby „malost“ země mohla být naopak katalyzátorem úspěšnosti jejího vzdělávacího systému.
Jaké poučení si tedy odnést? Na jednu stranu je jasné, že naše umístění v žebříčku světových univerzit do značné míry ovlivňují danosti, někdy možná i nahodilosti, se kterými můžeme jen těžko něco dělat. Na druhou stranu však platí, že na tyto danosti a nahodilosti se nemůžeme vymlouvat úplně.
Určitě nesmíme univerzitním dostihům upsat svou duši, to bychom byli blázni, ale věcí k podstatnému zlepšení se dá najít víc než dost. Chceme větší počet studentů z ciziny? Jsme připraveni vést více přednášek v angličtině? Nepochybně! Stojíme o to, abychom měli více postdoktorandů, badatelů a hostujících profesorů z uznávaných světových institucí? Třikrát ano! Musíme tedy usilovat o odstraňování formálních překážek pro jejich přijímání. O flexibilnější systém financování postdoků. O vytváření atraktivních podmínek pro kvalitní zahraniční studenty a doktorandy. Začněme třeba tím, zda by nebylo rozumné snížit na jednotlivých fakultách UK tzv. „poplatek za studium v cizím jazyce“.
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc.
Ústav částicové a jaderné fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Otázka na doc. Oldřicha Semeráka: Existuje druhá strana černé díry? Bylo něco před velkým třeskem? Má poznání nějaké pro nás nepřekročitelné meze? > Odpověď
Další díly ankety:
Mezi
námi: Bude někdy možné objektivně zhodnotit kvalitu výsledků vědecké
práce?
Mezi
námi: Co brání snadnějšímu přenosu výsledků z laboratoře do
praxe?
Mezi
námi: Jak lze nanokompozitní a nanostrukturované materiály využít v moderní medicíně?
Mezi
námi: Co jsou micropillars a co nám prozradí jejich studium?
Mezi
námi: Jak poslouchat, co vypravují krystaly?
Mezi
námi: Jára Cimrman prohlásil, že budoucnost patří aluminiu. Není to
spíš tak, že budoucnost patří magnéziu?
Mezi
námi: Jak vzniká dobrý učitel fyziky?
Mezi
námi: Co pohání kontinenty na Zemi? A čím je Venuše jiná?
Mezi
námi: Jak pozná teoretický fyzik, zda výsledky jeho bádání jsou
správné?
Mezi
námi: V čem spočívá vědecká excelence MFF UK v matematice?
Mezi
námi: Z čeho pramení výborná atmosféra ve vašem týmu doktorandů,
postdoktorandů a mladých kolegů?
Mezi
námi: Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší
historii, které byste označil jako „zlatá doba české matematiky“ a proč?
Mezi
námi: Co je to pravděpodobnost v přirozeném světě, co je to
pravděpodobnost ve světě matematiky a jak spolu souvisejí?
Mezi
námi: Matematici matematiku objevují, anebo tvoří?
Mezi
námi: Existuje něco jako buňky na matematiku?
Mezi
námi: Vysoká škola versus Akademie věd – které prostředí je
pěstování vědy příznivěji nakloněno?
Mezi
námi: Jsou matematika a hudba dvě strany jedné mince?
Mezi
námi: Kolik kilogramů Matfyzu létá ve vesmíru?
Mezi
námi: Kdo je pro mě matfyzák?