Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XXI: Bratislava, urnov├Ż h├íj

Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XXI: Bratislava, urnov├Ż h├íj

Fakulta / ─Źl├ínek

V dal┼í├şm d├şle putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼» a astronom┼» z┼»staneme ve slovensk├ę metropoli. Severoz├ípadn─Ť od centra Bratislavy se v kopci rozkl├íd├í rozs├íhl├Ż urnov├Ż h├íj. M├şsto posledn├şho odpo─Źinku v n─Ťm na┼íli dva pravd─Ťpodobn─Ť nejslavn─Ťj┼í├ş sloven┼ít├ş fyzici ÔÇô Ladislav Gomol─Ź├ík (1932 ÔÇô 1976) a Dion├Żz Ilkovi─Ź (1907 ÔÇô 1980).

Ladislav Gomol─Ź├ík zem┼Öel p┼Öed─Źasn─Ť ve v─Ťku ─Źerstv├Żch 44 let
Ladislav Gomol─Ź├ík zem┼Öel p┼Öed─Źasn─Ť ve v─Ťku ─Źerstv├Żch 44 let

Ladislav Gomol─Ź├ík (9. 6. 1932, Ko┼íice; ÔÇá 14. 7. 1976, Bratislava)

Minim├íln─Ť jedna generace ─Źeskoslovensk├Żch fyzik┼» bude zn├ít jm├ęno Ladislava Gomol─Ź├íka jako autora u─Źebnice ├Üvod do kvantovej fyziky (1983). Knihu napsal spole─Źn─Ť s J├ínem Pi┼í├║tem (* 1939) a Vladim├şrem ─îern├Żm a v odborn├Żch kruz├şch se j├ş p┼Öezd├şvalo ÔÇ×zelen├í u─ŹebnicaÔÇť.

Ladislav Gomol─Ź├ík vystudoval fyziku na Univerzit─Ť Komensk├ęho v Bratislav─Ť a pracoval na r┼»zn├Żch v├Żzkumn├Żch pozic├şch, nap┼Ö. ve V├Żzkumn├ęm ├║stavu sv├í┼Öe─Źsk├ęm, v ├Üstavu jadern├ęho v├Żzkumu ─îeskoslovensk├ę akademie v─Ťd v Praze ─Źi na Kated┼Öe teoretick├ę fyziky sv├ę alma mater, kde setrval a┼ż do konce ┼żivota. Profesion├íln├şmu uplatn─Ťn├ş odpov├şdaly tak├ę oblasti jeho z├íjmu: jadern├í a teoretick├í fyzika, element├írn├ş ─Ź├ístice, gravitace, astrofyzika. Jako sb─Ťratel odborn├Żch fyzik├íln├şch knih se mu b─Ťhem ┼żivota poda┼Öilo vytvo┼Öit unik├ítn├ş knihovn├ş fond, kter├Ż po jeho smrti z├şskala knihovna jeho pracovi┼ít─Ť.

Zem┼Öel p┼Öed─Źasn─Ť ve v─Ťku ─Źerstv├Żch 44 let. Pod ─Źist├Żm n├íhrobn├şm kamenem, kde v┼íak set┼Öen├í barva p├şsma za─Ź├şn├í pomalu zatajovat datum jeho narozen├ş, odpo─Ź├şv├í se svou man┼żelkou Nad─Ť┼żdou Gomol─Ź├íkovou (1942 ÔÇô 1997).

Dion├Żz Ilkovi─Ź (* 18. 1. 1907, ┼áari┼ísk├Ż ┼átiavnik; ÔÇá 3. 8. 1980, Bratislava)

Pod n├íhrobn├şm kamenem spo─Ź├şv├í se svou ┼żenou Lenkou Ilkovi─Źovou (1922 ÔÇô 2012) fyzik Dion├Żz Ilkovi─Ź. Jako jedin├Ż ze slovensk├Żch v─Ťdc┼» v na┼íem putov├ín├ş po Bratislav─Ť nepoch├íz├ş z katolick├ę, ale z ┼Öecko-katolick├ę rus├şnsk├ę rodiny. Ilkovi─Ź byl posl├ín za vzd─Ťl├ín├şm do Prahy, kde vystudoval chemii a fyziku na Univerzit─Ť Karlov─Ť. A─Ź jako student p┼»sobil v laborato┼Öi fyzik├íln├şho chemika, objevitele, zakladatele polarografie a nositele Nobelovy ceny za chemii (1959) Jaroslava Heyrovsk├ęho (1890 ÔÇô 1967), kter├Ż mu rovn─Ť┼ż vedl jeho dizerta─Źn├ş pr├íci, nepoda┼Öilo se Ilkovi─Źovi dlouho naj├şt odpov├şdaj├şc├ş m├şsto. Vyu─Źoval tak po zkou┼ík├ích z tzv. u─Źitelsk├ę zp┼»sobilosti na pra┼żsk├Żch gymn├ízi├şch a re├ílk├ích. B─Ťhem toho se v┼íak i nad├íle v─Ťnoval polarografii a poda┼Öilo se mu odvodit vztah mezi tzv. dif├║zn├şm proudem, koncentrac├ş roztoku a vlastnostmi kapkov├ę rtu┼ąov├ę elektrody. Tento vztah se proslavil pod n├ízvem Ilkovi─Źova rovnice a je jeho nejv├Żznamn─Ťj┼í├şm v─Ťdeck├Żm odkazem.

V lednu 1939 podal p┼Öihl├í┼íku k habilita─Źn├şmu ┼Ö├şzen├ş na Univerzit─Ť Karlov─Ť. A─Źkoli se habilita─Źn├ş komise se┼íla na konci ┼Ö├şjna, habilita─Źn├ş p┼Öedn├í┼íky se Ilkovi─Ź kv┼»li n├ísiln├ęmu nacistick├ęmu uzav┼Öen├ş ─Źesk├Żch vysok├Żch ┼íkola nedo─Źkal. Ani┼ż bychom podrobn─Ť rozeb├şrali politickou situaci, hned ke konci roku 1939 ode┼íel Ilkovi─Ź na uvoln─Ťn├ę m├şsto profesora na ned├ívno zalo┼żenou Slovenskou vysokou ┼íkolu technickou, kde byl jmenov├ín mimo┼Ö├ídn├Żm profesorem. Od roku 1942 p┼»sobil jako d─Ťkan P┼Ö├şrodov─Ťdeck├ę fakulty. Na jeho pozv├ín├ş zde b─Ťhem druh├ę sv─Ťtov├ę v├ílky kr├ítce hostoval zakladatel kvantov├ę mechaniky a nositel Nobelovy ceny (v nacistick├ęm N─Ťmecku p┼»sob├şc├ş) Werner Heisenberg (1901 ÔÇô 1976). Po osvobozen├ş Bratislavy z d─Ťkansk├ę funkce Ilkovi─Ź odstoupil, ale v roce 1946 se habilitoval v oboru fyzik├íln├ş chemie. Po uz├íkon─Ťn├ş ─îeskoslovensk├ę akademie v─Ťd byl z├íhy jmenov├ín jej├şm ─Źlenem, p┼»sobil jako m├şstop┼Öedseda matematicko-fyzik├íln├ş sekce a po pra┼żsk├ęm vzoru st├íl u zrodu Slovensk├ęho fyzik├íln├şho ├║stavu Akademie v─Ťd v Bratislav─Ť. P┼»sobil v mnoha akademick├Żch a redak─Źn├şch funkc├şch, jeho jm├ęno bylo na seznamu mnoha r┼»zn├Żch komis├ş.

Neutuchaj├şc├ş z├íjem o v─Ťdeck├ę d─Ťn├ş neustalo ani b─Ťhem ─Źty┼Ö let Ilkovi─Źova d┼»chodu. Jeho ┼żivot n├íhle v roce 1980 ukon─Źil infarkt. Dnes jeho jm├ęno p┼Öipom├şn├í nejen rovnice, ale i funguj├şc├ş Nadace Dion├Żza Ilkovi─Źe podporuj├şc├ş nadan├ę studenty a Ilkovi─Źova ulice, kter├í vede okolo fyzik├íln├şch pracovi┼í┼ą v Ml├Żnsk├ę dolin─Ť v Bratislav─Ť. Za zm├şnku stoj├ş i fakt, ┼że jeho dcerou je slovensk├í matemati─Źka Dagmar Havlov├í (* 1951), man┼żelka Ivana M. Havla (* 1938) a ┼ívagrov├í b├Żval├ęho prezidenta V├íclava Havla (1936 ÔÇô 2011).

Zdroje:

Datab├íze matematik┼» [online] Matematick├Ż ├║stav, Slovensk├í akademie v─Ťd [cit. 12. 6. 2016]. Dostupn├ę z: http://www.mat.savba.sk/MATEMATICI.

─îERVE┼ç, Ivan: Dion├Żz Ilkovi─Ź ÔÇô 100 rokov od narodenia. [online]. Release Date: December 2006 [cit. 16. 6. 2016]. Dostupn├ę z: http://kf-lin.elf.stuba.sk/Ilkovic-storocnica/Dionyz_Ilkovic.html.

Kolektiv autor┼»: D├┤le┼żit├ę historick├ę udalosti ├║stavu. [online]. Release Date: May 2016 [cit. 16. 6. 2015]. Dostupn├ę z: http://www.ujfi.fei.stuba.sk/historia.php.

ILKOVI─î, Vladim├şr, DUBNI─îKA, Stanislav: Profesor Dion├Żz Ilkovi─Ź: Sv─Ťtov├í osobnost modernej fyziky, Perfekt, 2015.

GRYGAR, Filip: Werner Heisenberg v dob─Ť nacistick├ęho N─Ťmecka, Vesm├şr 91. [online]. Release Date: September 2012 [cit. 18. 6. 2016]. Dostupn├ę z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/werner-heisenberg-v-dobe-nacistickeho-nemecka.


Dal┼í├ş d├şly putov├ín├ş:

Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XX: Bratislava, Cintor├şn Ra─Źa
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XIX: Bratislava, Martinsk├Ż cintor├şn
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XVIII: N─Ťmecko, Berl├şn
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XVII: ┼ápan─Ťlsko, Madrid podruh├ę
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XVI: ┼ápan─Ťlsko, Madrid
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XV: Rakousko, Alpbach
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XIV: Rakousko, Innsbruck
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XIII: It├ílie, Ben├ítky
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XII: Francie, Robertson, Arago a Peltier
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XI: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov P├Ęre Lachaise
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» X: Francie, Pa┼Ö├ş┼ż
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» IX: Francie, Pa┼Ö├ş┼ż
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VIII: N─Ťmecko, Magdeburg
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VII: Anglie, Manchester
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VI: It├ílie, Vinci a Bologna
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» V: It├ílie, Pisa
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» IV: It├ílie, Florencie
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» III: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov P├Ęre-Lachaise
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» II: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov Montparnasse
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» I: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov Montmartre

Tento ─Źl├ínek jsme automaticky naimportovali z p┼Öedchoz├şho redak─Źn├şho syst├ęmu. Pokud se v n─Ťm n─Ťco pokazilo, dejte n├ím pros├şm v─Ťd─Ťt.