Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Anglie, Manchester

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Anglie, Manchester

Fakulta / fotogalerie / článek

Další zahraniční zastavení v našem cyklu o hrobech významných matematiků, fyziků a astronomů učiníme mimořádně v Anglii. Za necelou hodinu a půl letu se přesuneme z Prahy do slavného multikulturního města – Manchesteru, kde se psaly dějiny mnoha novin (např. Daily Telegraph, The Sun či Daily Mirror) a mnoha populárních hudebních skupin (Bee Gees, Oasis, Simply Red nebo Take That). Zajímavostí je, že zdejším univerzitním rektorem byl John Dee, tedy matematik, astronom a dvorní alchymista na dvoře Rudolfa II. V Manchesteru se však zejména psala historie fyziky 19. století.

Hřbitov Brooklands, Sale, Manchester, Anglie (foto. M. Vlček, září 2014).
Hřbitov Brooklands, Sale, Manchester, Anglie (foto. M. Vlček, září 2014).

Červeno-zelený John Dalton

Anglický chemik a fyzik John Dalton (* 6. 9. 1766, Eaglesfield (Cumbria), Anglie; † 27. 7. 1844, Manchester, Anglie) je dnes ze střední školy známý především pro obhajobu tzv. atomové hypotézy. I když byly jeho poznatky později mírně korigovány a doplněny, Dalton položil základy teorie, že se látky skládají ze základních stavebních částic – atomů. Své výsledky zveřejnil v roce 1808 v díle A New System of Chemical Philosophy. Dalton dokonce vytvořil soustav chemických značek, která se však neujala.

Kromě fyzikálních a chemických vlastností kapalin a plynů se také zabýval meteorologií, pravděpodobně jako jeden z prvních vyslovil hypotézu, že polární záře je dána zemským magnetismem. Jeho jméno je však spojeno s poruchou barevného vidění lidského oka – barvoslepostí. Ta se občas nazývá tzv. daltonismem. Ostatně on sám jednou z forem barvosleposti trpěl a jako první ji v roce 1794 vědecky popsal.

Když John Dalton 27. července 1844 zemřel, bylo jeho tělo vystaveno čtyři dny před místní radnicí. Poklonu mu prý vzdalo více než 40 000 lidí. Pohřebního průvodu od radnice na hřbitov v Ardwicku se zúčastnila řada zástupců vědecké obce a města. Dnes už však poslední místo odpočinku tohoto velikána nenaleznete, hřbitov byl přeměněn na park. Památku si tak můžeme připomenout přímo v Town Hall, kde je jeho socha (foto č. 1).

Pivovarník a fyzik, který dal energii své jméno

James Prescott Joule (* 24. 12. 1818, Salford (Manchester), Anglie; † 11. 10. 1889, Sale (Manchester), Anglie) se narodil v bohaté a vážené pivovarnické rodině jako čtvrtý syn Benjamina a Alice Jouleových. Po něm se ještě narodili další tři sourozenci. Díky tomu, že rodina patřila k nejzámožnějším rodinám v Manchesteru, dostal skvělé vzdělání. Jeho domácím učitelem byl například i výše zmiňovaný John Dalton.

Jouleovo rodinné zázemí vytvořilo dobré předpoklady k tomu, aby se James stal světoznámým vědcem. Pivovarnictví má ostatně velmi blízko jak k technice, tak k chemii a fyzice. Důkazem toho je i laboratoř na Matfyzu, která se objektivnímu hodnocení chuti piva a dalších nápojů věnuje. Ale zpět. Joule se během svého života věnoval řízení pivovaru a po jeho prodeji pak již jen samotné vědě.

Z elektřiny je znám tzv. Jouleův zákon, který dává do vztahu teplo, odpor vodiče, elektrický proud a čas. Mezi nejvýznamnější objevy Jamese Joula patří práce z oblasti termodynamiky – zejména zjištění, že teplota plynu je projevem jeho kinetické energie a že tlak plynu je důsledkem nárazů molekul na stěny nádoby. Zásadní byl ale závěr, že energie v obecné formě nemizí, jen se mění její forma. Zde navázal na dřívější studie německého lékaře J. R. Mayera, který se zabýval množstvím potřebné potravy a okysličením lidské krve v závislosti na podnebných zemských pásech. Joule je také považován za objevitele elektrického svařování.

Význam anglického vědce ocenila i první císařovna Indie a královna Spojeného království Viktorie – James Prescott Joule od ní obdržel doživotní důchod. Pokud se chcete zastavit u místa posledního odpočinku otce „jednotky energie“, naleznete jej na malebném hřbitově Brooklands v Sale (foto č. 2). Náhrobek zdobí verš z Janova evangelia (foto č. 3).

Další díly putování

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Itálie, Vinci a Bologna
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Itálie, Pisa
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Itálie, Florencie
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III: Pařížský hřbitov Père-Lachaise
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II: Pařížský hřbitov Montparnasse
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I: Pařížský hřbitov Montmartre

Zdroje

I. KRAUS. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2008.

J. DALTON. A New System of Chemical Philosophy. R. Bickerstaff, Strand, London, 1808.

T. LENTON ELLIOT. John Dalton's grave. Widnes, Lancashire, England, 1953 [23. 2. 2015]. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/pdf/10.1021/ed030p569.

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.