Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XV: Rakousko, Alpbach

Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XV: Rakousko, Alpbach

Fakulta / ─Źl├ínek

P┼Öi cest─Ť z Innsbrucku se zastavte v malebn├ęm m─Ťste─Źku Alpbach, nach├íz├ş se pouh├Żch 50 kilometr┼» od tyrolsk├ę metropole Rakouska. Co je ale hlavn├ş, Alpbach je kousek (9 km) od rakousk├ę d├ílnice A12 sm─Ť┼Öuj├şc├ş z Innbrucku do N─Ťmecka.

Foto ─Ź. 2 - Hrob Otto Hahna
Foto ─Ź. 2 - Hrob Otto Hahna

M─Ťste─Źko se nach├íz├ş v nadmo┼Ösk├ę v├Ż┼íce okolo 1 000 m a je proslaven├ę nejen jako zimn├ş a letn├ş turistick├ę centrum s vynikaj├şc├ş p├ę─Ź├ş o turisty, ale tak├ę nej─Źist┼í├şm vzduchem v cel├ęm Rakousku. Alpbach m├í p┼Öezd├şvku ÔÇ×Vesnice myslitel┼»ÔÇť. Od roku 1945 se zde ka┼żdoro─Źn─Ť v srpnu po┼Ö├íd├í setk├ín├ş politik┼» a v─Ťdc┼» z oblasti ekonomie, filozofie a kultury. Uprost┼Öed tohoto m─Ťste─Źka se zhruba 2 300 obyvateli, v are├ílu okolo nov─Ť zrekonstruovan├ęho kostela, se nach├íz├ş hrob jednoho z nejv─Ťt┼í├şch velik├ín┼» fyziky 20. stolet├ş, Erwina Schr├Âdingera (* 12. 8. 1887, V├şde┼ł, Rakousko; ÔÇá 4. 1. 1961, V├şde┼ł, Rakousko).

Tv┼»rce slavn├ę rovnice ├á la Mona Lisa

Pokud bychom cht─Ťli charakterizovat v─Ťdeckou pr├íci nositele Nobelovy ceny z roku 1933 jednou v─Ťtou, pak bychom asi mohli napsat toto: ÔÇ×Schr├Âdingerova rovnice byla revoluc├ş ve fyzice 20. stolet├ş.ÔÇť Dnes je n─Ťkdy naz├Żv├ína fyzik├íln├ş obdobou da Vinciho nejslavn─Ťj┼í├şho portr├ętu v┼íech dob, Mony Lisy. Kdybychom charakterizovali jeho osobn├ş ┼żivot, pak bychom asi opatrn─Ť m─Ťli napsat, ┼że byl, m├şrn─Ť ┼Öe─Źeno, p┼Öel├ętav├Ż. A to nejen u ┼żen, ale i v univerzitn├şm p┼»soben├ş.

Erwin Schr├Âdinger se narodil v rodin─Ť majitele tov├írny na voskovan├í pl├ítna. Jeho otec byl katolick├ęho vyzn├ín├ş, naopak matka vyzn├ín├ş evangelick├ęho, nebo┼ą jej├ş rodi─Źe poch├ízeli z Anglie. Ostatn─Ť i proto mluvil krom─Ť rodn├ę n─Ťm─Źiny i perfektn─Ť anglicky. Po studiu na V├şde┼łsk├ę univerzit─Ť a po ukon─Źen├ş povinn├ę vojensk├ę slu┼żby nastoupil jako asistent profesora Franze Serafina Exnera (* 24. 3. 1849, V├şde┼ł, Rakousko; ÔÇá 15. 10. 1926, V├şde┼ł, Rakousko), kter├Ż byl mimo jin├ę p┼»vodn─Ť asistentem Augusta Kundta.

6. dubna 1920 se Schr├Âdinger o┼żenil s Annemari├ş Bertelovou, kter├í byla o 9 let mlad┼í├ş, pracovala jako sekret├í┼Öka a vyd─Ťl├ívala podstatn─Ť v├şce ne┼ż on (v t├ę dob─Ť docent V├şde┼łsk├ę univerzity). Svatba se odehr├ívala v katolick├ęm kostele, 14 dn├ş na to se ob┼Öad opakoval v kostele evangelick├ęm. Asi to bylo pro Schr├Âdingera typick├ę, ┼że se nach├ízel v ÔÇ×superpozici stav┼»ÔÇť, podobn─Ť jako jeho slavn├í tzv. Schr├Âdingerova ko─Źka. B─Ťhem n├ísleduj├şc├şch 12 let pravd─Ťpodobn─Ť v┼żdy dle nejvy┼í┼í├ş nab├şdky finan─Źn├şho ohodnocen├ş p┼»sobil na r┼»zn├Żch univerzit├ích, nap┼Ö. v Jen─Ť, Stuttgartu, Curychu, v americk├ęm Wisconsinu a Berl├şn─Ť, kde se mimo jin├ę stal spolupracovn├şkem Alberta Einsteina.

P┼Öel├ętav├Ż Schr├Âdinger

I kdy┼ż toho v encyklopedi├şch o osobn├şm ┼żivot─Ť Schr├Âdingerov├Żch moc nen├ş, man┼żelstv├ş to bylo pravd─Ťpodobn─Ť po p├ír letech sp├ş┼íe form├íln├ş a na p┼Ö├ítelsk├ę b├ízi. S v─Ťdom├şm sv├ę man┼żelky m─Ťl Schr├Âdinger v t├ęto dob─Ť n─Ťkolik rom├ínk┼». Tak├ę se krom─Ť fyziky v─Ťnoval d├şlu n─Ťmeck├ęho filozofa Arthura Schopenauera (* 22. 2. 1788, Gda┼łsk, Polsko; ÔÇá 21. 9. 1860, Frankfurt nad Mohanem, N─Ťmecko) a p┼Öesah┼»m do buddhismu a hinduismu.

V Curychu Schr├Âdinger dovedl fyziku o krok d├íl ÔÇô sestavil zde onu slavnou vlnovou rovnici, kter├í podle jeho slov ÔÇ×p┼Öedstavovala realituÔÇť, a vytvo┼Öil tak druhou formulaci kvantov├ę mechaniky. Na┼íel n├ístroj na popis rozd─Ťlen├ş energie ─Ź├ístice v prostoru, propojil fyziku s chemi├ş a rozpoutal velkou dal┼í├ş diskuzi o smyslu kvantov├ę teorie. Ta v┼íak umo┼żnila rozvinout dal┼í├ş d┼»le┼żitou my┼ílenku, tzv. Heisenbeg┼»v princip neur─Źitosti.

Kdy┼ż v roce 1933 p┼Öi┼íel Adolf Hitler k moci, dostal Schr├Âdinger nab├şdku na hostov├ín├ş na univerzit─Ť v Oxfordu. Do Anglie se vydal i se sv├Żm berl├şnsk├Żm spolupracovn├şkem Arthurem Marchem (* 23. 2. 1891, Brixen, It├ílie; ÔÇá 17. 4. 1957, Bern, ┼áv├Żcarsko), kter├Ż mu pomohl s matematikou a kter├Ż p┼»vodn─Ť studoval a p┼»sobil v Innsbrucku. S Hilde, man┼żelkou Arthura Marche, m─Ťl Schr├Âdinger zrovna pom─Ťr. Ta porodila Schr├Âdingerovu dceru Ruth, pap├şrov─Ť se stal otcem Arthur March.

Po p┼»soben├ş v Oxfordu se Schr├Âdinger p┼Öesunul na univerzitu v rakousk├ęm Grazu. Po an┼ílusu Rakouska k hitlerovsk├ęmu N─Ťmecku napsal Schr├Âdinger univerzitn├şmu sen├ítu omluvn├Ż dopis za sv┼»j odchod do ciziny a vyj├íd┼Öil loajalitu nacistick├ęmu sm├Ż┼ílen├ş, p┼Öesto ale Rakousko o n─Ťkolik m─Ťs├şc┼» pozd─Ťji nucen─Ť opustil. D├şky doporu─Źen├ş irsk├ęho matematika, politika, n─Ťkdej┼í├şho ┼í├ęfa strany Sinn F├ęin a pozd─Ťj┼í├şho p┼Öedsedy irsk├ę vl├ídy ├ëamona de Valery z├şskal m├şsto ┼Öeditele School of Theoretical Physics v Dublinu.

N├ívrat ÔÇ×nemocn├ęho synaÔÇť

Do rodn├ę vlasti se Schr├Âdinger vr├ítil a┼ż ve v─Ťku 68 let, v roce 1956. Dlouho v┼íak ve V├şdni nep┼Öedn├í┼íel ÔÇô po n─Ťkolika p┼Ö├şhod├ích se srdcem a n├ívratu tuberkul├│zy se usadil v mal├ęm domku v Alpbachu, kter├Ż zakoupil v roce 1957. D┼»m se stal m├şstem setk├ív├ín├ş, na n├ív┼ít─Ťv─Ť zde byla nap┼Ö├şklad v├Żznamn├í jadern├í fyzi─Źka Lisa Meitnerov├í (* 7. 11. 1888, V├şd─Ť┼ł, Rakousko; ÔÇá 27. 10. 1968, Cambridge, Anglie), kter├í ani p┼Öes objev ┼ít─Ťpen├ş uranu kv┼»li sv├ęmu ┼żidovsk├ęmu p┼»vodu nebyla ocen─Ťna Nobelovou cenou v roce 1944. Na rozd├şl od sv├ęho spolupracovn├şka a spoluobjevitele ┼ít─Ťpen├ş uranu Otto Hahna (* 8. 3. 1879, Frankfurt nad Mohanem, N─Ťmecko; ÔÇá 28. 7. 1968, G├Âttingen, N─Ťmecko), jeho┼ż hrob (foto ─Ź. 1) najdeme na h┼Öbitov─Ť nobelist┼» v G├Âttingen po boku Maxe Placka.

Schr├Âdinger m─Ťl b─Ťhem sv├ęho ┼żivota minim├íln─Ť 9 dlouhodob├Żch mimoman┼żelsk├Żch vztah┼» a zplodil minim├íln─Ť 3 d─Ťti. Zem┼Öel 4. ledna 1961 v sedm hodin ve─Źer ve V├şdni v n├íru─Ź├ş sv├ę pr├ívoplatn├ę man┼żelky. Osud je v tomto ke v┼íem spravedliv├Ż.

O p─Ťt dn├ş pozd─Ťji byl pochov├ín na malebn├ęm alpsk├ęm h┼Öbitov─Ť. M├şsto posledn├şho odpo─Źinku nalezl laure├ít Nobelovy ceny vedle sv├ę man┼żelky, kter├í ho n├ísledovala o ─Źty┼Öi roky pozd─Ťji. Schr├Âdingerova rovnice na n├íhrobku (foto ─Ź. 2), jeden z nejpou┼ż├şvan─Ťj┼í├şch fyzik├íln├şch vzorc┼» 20. stolet├ş, dotv├í┼Ö├ş malebnou scen├ęri├ş vrcholk┼» Alp a h┼Öbitova pln├ęho ┼żelezn├Żch k┼Ö├ş┼ż┼».

Dal┼í├ş d├şly putov├ín├ş

Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XIV: Rakousko, Innsbruck
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XIII: It├ílie, Ben├ítky
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XII: Francie, Robertson, Arago a Peltier
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XI: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov P├Ęre Lachaise
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» X: Francie, Pa┼Ö├ş┼ż
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» IX: Francie, Pa┼Ö├ş┼ż
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VIII: N─Ťmecko, Magdeburg
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VII: Anglie, Manchester
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VI: It├ílie, Vinci a Bologna
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» V: It├ílie, Pisa
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» IV: It├ílie, Florencie
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» III: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov P├Ęre-Lachaise
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» II: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov Montparnasse
Zahrani─Źn├ş putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» I: Pa┼Ö├ş┼żsk├Ż h┼Öbitov Montmartre

Zdroje

KRAUS, I. Fyzika v kulturn├şch d─Ťjin├ích Evropy. ─îesk├í technika ÔÇô nakladatelstv├ş ─îVUT, Praha, 2008.

MOORE, W. J. A life of Erwin Schr├Âdinger. Press Syndicate of the University of Cambridge, Cambridge, 1994.

MOORE, W. J. Schr├Âdinger, Life and Thought. [online] Cambridge University Press, Cambridge, 1989 [cit. 10. 1. 2015]. Dostupn├ę online z: http://www.nytimes.com/1990/01/07/books/the-lone-ranger-of-quantum-mechanics.html.

Tento ─Źl├ínek jsme automaticky naimportovali z p┼Öedchoz├şho redak─Źn├şho syst├ęmu. Pokud se v n─Ťm n─Ťco pokazilo, dejte n├ím pros├şm v─Ťd─Ťt.