Virtuální konference přiblížila vědu lidem

Virtuální konference přiblížila vědu lidem

Fyzika / rozhovor

V srpnu letošního roku měla Praha hostit konferenci ICHEP 2020. Největší setkání vědců z oboru částicové fyziky se kvůli pandemii koronaviru mohlo nakonec uskutečnit pouze online. O tom, jak náročné je převést velkou mezinárodní akci do virtuálního prostoru a jak to celé dopadlo, jsme si povídali s prof. Zdeňkem Doležalem z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK.

International Conference on High-Energy Physics (ICHEP) je největší konference v částicové fyzice se 70letou tradicí. Kdo přišel s myšlenkou pořádat ICHEP v Praze?

My jsme si na ICHEP dlouho netroufali. Pořádali jsme mnohé jiné menší konference, ale ICHEP byl takové tabu, protože je to skutečně obrovská konference. Shodou okolností byl ve výboru, který o přidělování ICHEPu rozhoduje, prof. Hořejší, který pak s myšlenkou uspořádat tuto akci u nás přišel. Udělali jsme si tenkrát nějaké zkusmé propočty a vyšlo nám, že by se konference u nás mohla konat. Kandidovali jsme a poté v roce 2016 jsme v konkurenci s Edinburghem získali termín 2020.

Byl jste předsedou lokálního organizačního výboru. Prozradíte, kolik lidí v něm zasedá a jaké instituce se na pořádání konference ICHEP v České republice podílely?

Existuje mezinárodní poradní výbor konference ICHEP, ve kterém zasedá 45 lidí. Jde o věhlasné osobnosti z celého světa, z různých laboratoří a experimentů, kteří radí s tím, jak má konference vypadat. V lokálním organizačním výboru zasedalo 35 lidí ze všech institucí, které se věnují částicové fyzice. To znamená nejsilnější trojlístek Univerzita Karlova, ČVUT a Akademie věd. Přidali se k nám kolegové z Univerzity Palackého v Olomouci, Technické univerzity v Liberci a Západočeské univerzity v Plzni. Když jsem na závěr konference děkoval všem, kteří se na akci podíleli, bylo na seznamu přes 200 jmen.

Rozhodnutí přesunout ICHEP do virtuálního prostoru jistě předcházely dlouhé debaty. Co všechno jste museli zvážit a co vás nakonec přesvědčilo konferenci uspořádat online?

Zpočátku si nikdo nepředstavoval, že by konference měla být online. V průběhu února a března začalo být jasné, že není jednoduché předpovídat, jaká bude situace s cestováním a se shromažďováním uprostřed léta, začali jsme se tedy zabývat otázkou, jestli se konference bude vůbec konat.

My, částicoví fyzici, jsme zvyklí pracovat telekonferenčně, používat videokonferenční softwary a mít nějakou disciplínu, že se lidi hlásí, neskáčou si do řeči. Takže v tomto problém nebyl. ICHEP je jediná částicová globální konference, která má ambice propojovat celý svět a tam člověk narazí na časové zóny. To byl velký problém, protože nestačí jenom vysílat to, co lidé říkají, ale je třeba to přizpůsobit ostatním regionům. Západní pobřeží USA je o devět hodin posunuto, takže kdybychom my v šest večer skončili, oni tam právě jdou do práce. Tohle byl jeden oříšek, který jsme museli řešit.

Konference však nejsou jenom referáty, důležité jsou také neformální kontakty, debaty a různé panely. Radili jsme se samozřejmě s mezinárodním poradním týmem ICHEPu a v podstatě jsme byli vyzváni k tomu, abychom konferenci nerušili a uspořádali ji alespoň online. A to z toho důvodu, že velké experimenty neměly kde prezentovat své výsledky, protože větší jarní konference byly převážně zrušeny. Velmi důležitý aspekt byl také v tom, že když se otázky pořádání konference začaly řešit, bylo ukončené navrhování abstraktů. Měli jsme schválených 800 abstraktů na ústní vystoupení a dalších 200 abstraktů na postery. Jedna z variant byla posun konference o půl roku, ale to by už celý tento program byl zastaralý a celé schvalování abstraktů by se muselo dělat znovu. Nakonec se rozhodlo, že se uskuteční virtuální forma konference víceméně v původním termínu.

Velkou výhodou pořádání konference online byla její dostupnost. Zatímco běžně se konference zúčastní 1200 lidí, registraci na online verzi konference jste museli z kapacitních důvodů zastavit při 3000 účastnících. Lidé, kteří nebyli registrovaní, mohli konferenci sledovat na YouTube, kde probíhaly streamy přednášek. Záznamy ze všech 17 sekcí konference, plenárních zasedání i doprovodného programu pro veřejnost si stále může kdokoliv přehrát. Využijí i budoucí konference ICHEP možnosti zpřístupnit přednášky široké veřejnosti online?

Plenární zasedání, která tvoří polovinu konference, byla už v minulosti vysílána po internetu pomocí YouTube nebo jiné streamovací služby, takže s tím jsme předem počítali. Letos bylo 17 paralelních sekcí, což přineslo dodatečné nároky na organizaci a na technické vybavení. Samotné vysílání pro nás tak náročné není. Větší problém je zpřístupnění, aby mohli referovat i lidé odjinud, a potom také zajistit pokrytí diskuse. V rámci plenárních zasedání se zásadně mluví s mikrofony, ale v menších paralelních sekcích se přednášek účastní 30 lidí, takže mikrofon nepotřebují. Toto snímat a vysílat je problém a dovolit přístup do diskuse lidí odjinud je taky složitější. Přináší to s sebou technické problémy.

Jsem však přesvědčen, že online přenosy z konferencí nás budou provázet i nadále, a to ze dvou důvodů. Jednak pandemie nekončí a za druhé se ukázalo, že benefitem online konference je její zpřístupnění lidem, kteří nemohou cestovat, ať už z důvodů zdravotních, rodinných nebo finančních. Určitě se větší dostupnosti nebudeme chtít vzdát ani za cenu složitějších technických aranžmá.

Máte k dispozici statistiky sledovanosti? O co byl největší zájem?

Statistiky máme a ještě nás čeká jejich podrobná analýza. Vypadá to, že většina registrovaných se skutečně připojila, i když někteří jen na YouTube. Celková návštěvnost byla větší na sekcích paralelních než na plenárních. Co se týká časování, měli jsme dvě sekce pozdě dopoledne až do evropského večera pro Ameriku a dvě sekce, které začínaly v osm ráno a byly pro východní region a Asii. Asijské byly méně navštívené než Amerika, ta byla daleko aktivnější. Možná i proto, že ani Evropě se nechtělo vstávat tak brzo na osmou.

Praha o příležitost hostit konferenci ICHEP nepřijde. Mezinárodní organizační výbor jí přidělil i následující volný termín v roce 2024. Byl ICHEP2020 zkouškou na nečisto? A jak průběh online konference hodnotíte?

Jsme velmi rádi, že se nám podařilo konferenci zachovat i pro rok 2024. Nebylo to úplně triviální, protože konference se koná jednou za dva roky a rotuje po regionech. Netradičně se tedy bude konat znovu v Evropě namísto v Americe. Mezinárodní výbor nás v tomto podpořil a velmi nám tím pomohl i finančně, protože jsme nemuseli platit storno poplatek za Kongresové centrum. Konference se tam uskuteční, jenom v jiném termínu.

Určitě jsme si hodně věcí vyzkoušeli – práci na sestavování programu, shánění lidí, kteří řídí sekce a hodnotí abstrakty… Ale běžná konference má i jiné aspekty než ta virtuální a ty budeme zkoumat zase za čtyři roky. Nicméně za celou akcí je ohromné množství práce a rád bych poděkoval všem, kteří se na ní podíleli. Někteří dva, tři roky, někteří poslední měsíc před konferencí. Jenom díky nim všechno proběhlo hladce. Tisíce emailů, na které se muselo odpovídat, a s každým účastníkem spojená administrativní zátěž, to všechno se zvládlo. Moc děkuji celému týmu, který za úspěšným průběhem konference stojí, a stejně tak i institucím za jejich podporu.

Součástí konference je také program pro širokou veřejnost. Je něco, o co byli účastníci konference v její online verzi ochuzeni a na co se tedy mohou těšit na konferenci ICHEP2024?

Akcí pro veřejnost se mělo samozřejmě konat daleko víc. Počítali jsme s účastí nejen české veřejnosti, ale i turistů, kterých je v létě v Praze hodně. Plánovali jsme dvojjazyčnost programu, nejrůznější debaty a také vystoupení našich odborníků, kteří jsou zvyklí pracovat s veřejností a předvádět vědu zábavnou formou. V Kongresovém centru měl přednášet nositel Nobelovy ceny Barry Barish. Čili to všechno jsme mohli uskutečnit jenom ve velmi omezené míře a akce se k české veřejnosti příliš nedostaly. Doufám, že v tomto směru budeme úspěšnější za čtyři roky. Druhá věc je program pro účastníky, kteří jsou v Praze často poprvé a kterým Prahu a Českou republiku chceme ukázat. To samozřejmě v rámci letošní konference až na výjimky padlo a chceme si na tom dát záležet při našem druhém pokusu. Avšak prakticky všechny letošní akce pro veřejnost jsou nahrané a dostupné skrze stránku ichep2020.org.


Mohlo by vás zajímat:

Pozorování vzácného jevu v CERN
Inspirováno částicemi
ICHEP 2020: Úspěch online