Lindau Meeting je snem každého mladého vědce

Lindau Meeting je snem každého mladého vědce

Fyzika / článek

Každý rok se na břehu Bodamského jezera potkávají mladí vědci z celého světa s nositeli Nobelovy ceny. K účastníkům Lindau Nobel Laureate Meeting patřili letos dva zástupci Matfyzu - vědkyně Lucie D. Augustovičová a doktorand Jiří Kratochvíl, který pro matfyz.cz popsal své dojmy.

Suvenýr - Kartička fyzikálních konstant s autogramem Williama Phillipse, laureáta Nobelovy ceny a jednoho z autorů nové soustavy jednotek SI (foto: archiv J. Kratochvíla)
Suvenýr - Kartička fyzikálních konstant s autogramem Williama Phillipse, laureáta Nobelovy ceny a jednoho z autorů nové soustavy jednotek SI (foto: archiv J. Kratochvíla)

Na Katedře makromolekulární fyziky MFF UK se Jiří Kratochvíl zabývá vývojem a studiem nanostrukturovaných povrchů určených převážně pro biolékařské aplikace. Vyvíjí speciální povlaky pro tělní implantáty schopné uvolňovat antibiotika a antibakteriální ionty. Za svůj výzkum už získal řadu ocenění na mezinárodních konferencích, naposledy s ním talentovaný doktorand obsadil druhé místo v soutěži Best Oral Presentation na ISPC v Neapoli.

Na základě výsledků a aktivit spojených s vědou jej Akademie věd ČR vybrala mezi účastníky 69. Lindau Nobel Laureate Meeting. Prestižní vědecká událost se koná pravidelně počátkem léta v malebném městečku na ostrově v Bodamském jezeře. Sjíždějí se na ní špičky vědeckého světa, laureáti Nobelovy ceny, a zástupci mladé generace, aby si vyměnili poznatky a prodiskutovali aktuální problémy svých oborů.

Dvě fyzikální legendy: Brian Josephson (vlevo) a Klaus von Klitzing (foto: archiv J. Kratochvíla)

Letos se v německém Lindau sešlo skoro čtyřicet držitelů nejvyššího vědeckého ocenění a více než pět stovek mladých vědců z celého světa. Českou republiku zastupovalo pět nadějných badatelů, hned dva z nich byli z Matfyzu - kromě Jiřího Kratochvíla se setkání účastnila i teoretická fyzička Lucie Augustovičová z Katedry chemické fyziky a optiky.

Pětidenní program zahrnoval přednášky, diskuse, workshopy, společné vycházky nebo snídaně. „Každá část programu byla velmi zajímavá a inspirativní. V nejvíce exponovaných dnech program začínal v 7:00 snídaní s nobelisty a končil ve 23:00 večeří, což bylo dost náročné i pro laureáty,“ přibližuje Jiří Kratochvíl.

Hlavními tématy tohoto ročníku byly gravitační vlny, temná hmota, kosmologie a laserová fyzika. Diskutovalo se však takřka o všem, co aktuálně hýbe světem vědy a fyziky. Třeba o nové soustavě jednotek SI. „Nedávná změna definic jednotek SI, kdy byl mimo jiné kilogram nahrazen Planckovou konstantou a metr rychlostí světla, byly častým tématem hovorů na přednáškách i před konferenčním sálem. Jedinou nepřesnou jednotkou, kterou se nepodařilo odstranit, je kandela, která je závislá na citlivosti lidského oka, ale prý se na tom již pracuje,“ upřesňuje talentovaný student biofyziky, chemické a makromolekulární fyziky.

Diskuse ohledně nového systému jednotek SI s Brianem Schmidtem (uprostřed), který dostal Nobelovu cenu za zrychlující se rozpínání vesmíru, a Williamem Phillipsem, jedním z trojice laureátů Nobelovy ceny za laserové chlazení (foto: archiv J. Kratochvíla)

Piknik s nobelisty

Smyslem pravidelných mítinků je vedle výměny znalostí zejména předání inspirace, rad a zkušeností nastupující generaci vědců. Český doktorand si o svém výzkumu pohovořil mimo jiných také s objevitelem grafenu Konstantinem Novoselovem nebo na společné vycházce s Klausem von Klitzingem, který stojí za objevem kvantového Hallova jevu.

„S profesorem Klitzingem jsme si povídali o 2D materiálech, nanotechnologiích a jeho cestě k Nobelově ceně. Zajímalo mě, jestli hned věděl, jak důležitý objev učinil. Bylo pro mě velkým překvapením, když řekl, že malým píkům v grafu zprvu nepřikládal váhu. Redakce Physical Review Letters dokonce prý jeho článek napoprvé odmítla,“ líčí mladý fyzik.

Většina laureátů jej překvapila svou skromností, například Steven Chu, nositel Nobelovy ceny za výzkum v oblasti ochlazování a zachytávání atomů plynů za pomoci laserových svazků, který byl v minulosti také čtyři roky ministrem pro energetiku americké vlády. „Závěrečný oběd konference proběhl formou pikniku. Když jsme s profesorem hledali místo k sezení, ostatní účastníci mu nabízeli místo na lavičkách, on jej nepřijal a sedl si raději pod strom na zem,“ říká Kratochvíl, který se letos chystá obhajovat disertační práci.

Večeře s objevitelem oscilací neutrin Arthurem McDonaldem (foto: archiv J. Kratochvíla)

„Žádný z nobelistů, se kterými jsem mluvil, nedělal vědu proto, aby dostal jakékoli ocenění. Steven Chu mi dokonce řekl, že by raději cenu dostal za něco vědečtějšího, než je technologie laserového chlazení,“ pokračuje doktorand. „Já dělám vědu proto, že mě zajímá, jak funguje svět, v mém případě nano-svět. Když narazím na hranici lidských znalostí, musím tyto hranice posunout, abych se dozvěděl víc,“ odpovídá na otázku, co ho motivuje k práci a za co by chtěl jednou dostat Nobelovu cenu on. „Byl bych rád, kdyby můj výzkum byl v budoucnu prospěšný nejen pro mě, ale také pro ostatní. Jestli to tak bude, ukáže čas. Dobrý objev z relativně neprobádané oblasti na rozhraní fyziky, biologie, chemie a nanotechnologií by šanci na úspěch mít mohl,“ dodává s úsměvem.


Mohlo by vás také zajímat:

Doktorandka vypráví příběhy z druhého břehu
Satelit velikosti plechovky od pardubických studentů bodoval v Itálii
Martina Ulvrová: Nebojte se networkingu

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.