Doktorandka vypráví příběhy z druhého břehu

Doktorandka vypráví příběhy z druhého břehu

Fyzika / rozhovor

Výzkum a starost o dvojčata vyvažuje ve volných chvílích s perem v ruce. Doktorandce Fyzikálního ústavu UK Kateřině Lindnerové Mudroňové se letos splnil dlouholetý sen. V červnu pokřtila svou literární prvotinu, knihu Pohádky z druhého břehu.

Studujete biofyziku, chemickou a makromolekulární fyziku na doktorském stupni. Člověk by řekl, že jste ponořená hlavně do četby odborných textů, vy jste ale na jaře vydala knihu pohádek. Jak to?

Pohádky ke mně přišly skoro samy. Mám dvě malé děti, a když jim bylo asi sedm měsíců, potřebovala jsem nějak vypnout. Nejjednodušší bylo sednout k počítači a začít psát. Navíc jsem vždycky chtěla, aby děti měly nějakou pohádkovou knížku přímo ode mě. Z velké části šlo o téměř automatické psaní, a jakmile jsem dopsala jeden příběh, už jsem měla v hlavě další a další nápady.

Co vás při psaní Pohádek z druhého břehu ovlivnilo?

Myslím, že většina čtenářů v nich určitě pozná stopy Malého prince. A pak taky pohádky Oscara Wildea, na kterého v některých příbězích odkazuji.

Odkazů a skrytých významů je tam víc, stejně jako fyzikálních narážek. Pro jak staré děti kniha je? Dokáží odkazy rozklíčovat?

Obecně říkám, že je to kniha pro dospělé a děti od dvanácti let. Dobrým ukazatelem může být právě Malý princ. Kdo ho vstřebal, pravděpodobně si užije i moji knihu. Nechtěla jsem čtenáře jenom bavit, ale také je přimět k tomu, aby se při čtení zamysleli. Přijde mi nesmírně zajímavé, že každý v příbězích vidí něco jiného, záleží na věku, zkušenostech atd. A pro matfyzáky je tam ukryto pár velikonočních vajíček.

Co se odehrává na „druhém břehu“?

Název má více rovin. Knížku jsem takhle pojmenovala jednak proto, že se v některých pohádkách zabývám tématem smrti, a pak také z toho důvodu, že hrdiny jsou z velké části hospodářská zvířata, která jsou na pomyslném druhém břehu. Také to lze chápat doslova, protože hrdinové příběhů bydlí na farmě na břehu řeky, a na jejím druhém břehu je les a volná příroda, které znamenají svobodu.

Kdy vás napadlo, že pohádky nemusejí skončit v šuplíku, ale že byste knihu mohla vydat?

O tom jsem začala vážně uvažovat, až když jsem knížku dokončila. Píšu hlavně proto, abych si odpočinula. Můj šuplík je docela naditý texty. Na jednom fantasy pracuji už skoro devět let, pořád ho přepisuji a nejsem s ním spokojená. Pohádky jsou první text, který jsem dopsala a líbil se mi. Zkusila jsem oslovit několik nakladatelství, ale buď mi vůbec neodpověděli, nebo napsali, že kniha nespadá do jejich edičního plánu. Rozhodla jsem se tedy vydat si ji sama, s pomocí fanoušků a kampaně na Startovači. I to bylo nakonec těžší, než jsem si myslela. Trochu jsem podcenila marketing, ale byla to zábava a dobrá zkušenost.

Mladá autorka doplnila knihu vlastními ilustracemi, tato patří k pohádce Vlk a liška

Má psaní něco společného s bádáním, nebo jde o dvě zcela odlišné činnosti?

Pro mě jsou to dva různé světy. Když píšu pohádky nebo fantasy, nic mě neomezuje, můžu nechat fantazii, ať si běhá, kam se jí zachce. Při psaní disertace si to dovolit nemohu, tam musí všechno dávat smysl a být pravdivé.

Čím vás okouzlila fyzika?

Vždycky mě bavilo zjišťovat, jak věci fungují. A fyzika je podle mě nejlepší nástroj, jak odhalit smysl života, vesmíru a vůbec. Pro mě je to taková královna věd. Mnoho dalších disciplín z ní čerpá. Je v ní všechno a člověk si může vybrat.

Vy jste po bakalářském studiu zvolila zaměření, které kombinuje fyziku s chemií a biologií. Jakému výzkumu se věnujete?

V rámci disertace se zabývám výzkumem guaninových kvadruplexů pomocí Ramanovy spektroskopie. Guaninové kvadruplexy (čtyřšroubovice) jsou tvořené nukleovými kyselinami. Tvoří je třeba koncové části DNA, tzv. telomery, které chrání genetickou informaci před poškozením, nebo jiné úseky nukleových kyselin bohaté na guanin. Má se například za to, že pokud se jeden z kvadruplexů v telomerní DNA oblasti stabilizuje, může se tím zastavit nádorové bujení. Výzkum by tak mohl mít hlavně medicínské aplikace.

Co je teď vaším dalším cílem? Jaký sen byste si chtěla splnit?

Především bych chtěla dopsat disertaci. S dětmi mi teď na vědu nezbývá moc času ani sil, a navíc úseky volna jsou tak krátké, že se během nich nestačím pořádně zabrat do práce a naplno přepnout do vědeckého módu. Proto doufám, že se mi podaří získat příspěvek na školku, abych se mohla výzkumu zase více věnovat. A kromě toho bych ráda dokončila zmíněné fantasy. V září pojedu s kamarádkami do Normandie, kde budeme týden společně tvořit. Babička mi pohlídá dvojčátka, takže budu mít po dlouhé době čas jenom na psaní. Už se na to moc těším.


Mohlo by vás zajímat:

Meteorolog na trávníku
Stále mě okouzluje všestrannost matematiky
Fyzika za horizontem experimentů

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.