Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Mezi námi: Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší historii, které byste označil jako „zlatá doba české matematiky“ a proč?

doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.: foto: Svoboda

Respondentem 8. dílu ankety Mezi námi je doc. Jindřich Bečvář. Otázku z oboru matematiky mu v minulém díle položil prof. Bohdan Maslowski.


Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší historii, které byste označil jako „zlatá doba české matematiky“ a proč?

Vymezení takového období podstatně závisí na úhlu pohledu, na atributech, které považujeme za důležité.

Za první „zlatou dobu české matematiky“ považuji v určitém smyslu čtvrtstoletí po pádu Bachova absolutismu (1861). Roku 1862 vznikl studentský Spolek pro volné přednášky z matematiky a fyziky, z něhož se roku 1869 zrodila Jednota českých matematiků. V dalších desetiletích byla centrem české matematické a fyzikální komunity (roztroušené tehdy po celé Evropě) a výrazně ovlivňovala veškeré české matematicko-fyzikální aktivity. Od roku 1872 vydávala Časopis pro pěstování matematiky a fyziky.

Roku 1861 se objevily na pražské technice první české vysokoškolské přednášky z deskriptivní geometrie (R. Skuherský), o dva roky později je následovaly české přednášky z matematiky (G. Skřivan). Pražská technika se roku 1869 rozdělila na dvě nezávislé školy, českou a německou. Od roku 1871 začal na pražské univerzitě česky přednášet matematiku F. J. Studnička. Roku 1882 se pražská univerzita rozdělila na dvě univerzity, českou a německou. Rychle se začal zvyšovat počet českých studentů.

Již během šedesátých let byla na mnoha státních středních školách zaváděna výuka všech předmětů v češtině, ve stejné době se objevily první české středoškolské i vysokoškolské učebnice matematiky, fyziky a deskriptivní geometrie. Velmi pozitivní roli ve vydávání matematicko-fyzikální literatury sehrála v dalších letech Jednota českých matematiků.

Během čtvrtstoletí se podařilo vybudovat Jednotu jako profesní odbornou společnost, zavést na českých vysokých a středních škol výuku matematiky v češtině, pokrýt ji českými učebnicemi, v nichž byla vytvořena odborná terminologie. Česká matematická obec postupně sílila a urputně se snažila vyrovnat komunitě německé. V prvním období své existence táhla víceméně za jeden provaz, a to byl základ jejího úspěchu.

Během osmdesátých let 19. století počet absolventů českých vysokých škol postupně narůstal. Mnozí doma nenacházeli adekvátní uplatnění, odcházeli proto do blízké i vzdálené ciziny. Naši matematici (a nejen oni) se velice úspěšně uplatnili na Balkáně, kde bohatě využili své zkušenosti získané v Jednotě českých matematiků. K. Zahradník se stal otcem zakladatelem chorvatské matematiky a chorvatské matematické obce, obdobnou roli sehráli v Bulharsku A. V. Šourek, V. Šak, F. V. Splítek a T. Monin. Jejich odkaz je v Chorvatsku i Bulharsku stále živý, u nás je bohužel zapomenut. Nebyli však jediní. V Bosně a Hercegovině vyučovali A. Studnička a C. Plch, ve Slovinsku J. Baudiš a J. Finger, ve Lvově V. Láska, v Černovcích A. Puchta. Ve vyspělejším prostředí působili Em. Weyr, M. Lerch, K. Pelc, J. Sobotka, J. Finger, E. Czuber a další.

V šedesátých a sedmdesátých letech 19. století byla pozornost české matematické obce soustředěna zejména na zajištění výuky v českém jazyce, na tvorbu českých učebnic, na organizaci a chod Jednoty. Od osmdesátých let již u nás existovali tvůrčí matematici, kteří se uplatňovali v evropském měřítku (bratři Weyrové, M. Lerch, K. Pelz, J. Sobotka a další). Kritizovali starší generaci (která umožnila jejich odborný růst) a bojovali navzájem o místo na slunci, někdy nepříliš sympatickými metodami. Vzhledem k omezeným možnostem uplatnění sílila v naší matematické obci řevnivost, která negativně ovlivnila životní osudy M. Lecha, J. Smolíka, bratří Vaněčků, J. V. Pexidera a dalších. Utrpěl tím i rozvoj vědecké práce. Zlatá doba české matematiky skončila.

Dnes, kdy je výuka matematiky na školách všech typů, psaní učebnic (i vysokoškolských) zcela na okraji zájmu naší vědecké matematické komunity, kdy se přechází na výuku v angličtině, působí snažení našich předchůdců archaicky.


doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.

Katedra didaktiky matematiky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze


Otázka na prof. Viktora Beneše: Z čeho pramení výborná atmosféra ve Vašem týmu doktorandů, postdoktorandů a mladých kolegů? > Odpověď



Další díly ankety:

Mezi námi: Co pohání kontinenty na Zemi? A čím je Venuše jiná?
Mezi námi: Jak pozná teoretický fyzik, zda výsledky jeho bádání jsou správné?
Mezi námi: V čem spočívá vědecká excelence MFF UK v matematice?
Mezi námi: Z čeho pramení výborná atmosféra ve vašem týmu doktorandů, postdoktorandů a mladých kolegů?
Mezi námi: Co je to pravděpodobnost v přirozeném světě, co je to pravděpodobnost ve světě matematiky a jak spolu souvisejí?
Mezi námi: Matematici matematiku objevují, anebo tvoří?
Mezi námi: Existuje něco jako buňky na matematiku?
Mezi námi: Vysoká škola versus Akademie věd – které prostředí je pěstování vědy příznivěji nakloněno?
Mezi námi: Jsou matematika a hudba dvě strany jedné mince?
Mezi námi: Kolik kilogramů Matfyzu létá ve vesmíru?
Mezi námi: Kdo je pro mě matfyzák?

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop