Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IX: Francie, Pascal

Foto č. 2: Deska Blaise Pascala v kostele Saint-Étienne-du-Mont, Paříž, Francie (foto M. Vlach, srpen 2012)

V devátém zahraničním zastavení u hrobů významných matematiků, fyziků, astronomů a filozofů se vrátíme z Anglie a Německa zpět do Paříže, kde jsme před několika díly navštívili největší a nejslavnější z pařížských hřbitovů Cimetière du Père-Lachaise. Dnes se zaměříme pouze na jednoho génia – Blaise Pascala. Ten však neleží na žádném hřbitově, ale v malebném kostele Saint-Étienne-du-Mont.

Malý génius a Pascalina

Matematik, fyzik a filozof Blaise Pascal (* 19. 6. 1623, Clermont, Francie; † 19. 8. 1662, Paříž, Francie) se narodil v roce 1623 do šlechtické rodiny. Jeho otec byl zámožným královským poradcem a později vysokým berním úředníkem. Matka však brzy zemřela a otec se stal nejen vychovatelem všech tří dětí, ale také domácím učitelem. Většinu informací o Pascalově životě máme z knižních vzpomínek jeho sestry Gilberty (později Madame Périer). Genialitu prokázal mladý Blaise ve 12 letech, kdy svého otce překvapil „amatérskou“ studií kuželoseček, aniž by o jejich vlastnostech předem někde četl. Otec mu proto dal ke čtení Euklidovy Základy. V devatenácti letech Blaise sestrojil prototyp mechanického kalkulátoru, později známý jako Pascalina, neboť chtěl otci usnadnit práci při daňových výpočtech. Na výrobu tohoto počítacího stroje obdržel privilegium přímo od panovníka.

Horror vacui

Když Evangelista Torricelli, podnícen Galileovými pokusy, sestrojil „rtuťový barometr“, zasáhl do záležitostí s atmosférickým tlakem právě Blaise Pascal. Prázdný prostor mezi dvěma prostory naplněnými hmotou v Torricelliho trubici označil jako „existenci ničeho“. Jednalo se tak de facto o vyvrácení tvrzení, které se tradovalo již od dob Aristotela – že totiž příroda má strach z vakua (tzv. horror vacui). Odborná veřejnost byla zprvu k Torricelliho i Pascalovu experimentu skeptická. Zmínky o tom lze nalézt např. v Descartově korespondenci, ve které žertuje, že „vakuum mu (Pascalovi) leží na duchu příliš“. Vzhledem k tomu, že Descartes věřil, že duše sídlí v hlavě, nevybíravě naznačoval, že „autor pokusu ji má dutou“. Pochybnosti ve vědeckém světě však netrvaly dlouho a experiment byl přijat. Nemalou měrou – konkrétně vlastními experimenty – k tomu přispěl také magdeburský starosta Otto von Guericke, který pravděpodobně jako první vynalezl mechanickou vývěvu a byl také autorem slavného experimentu s tzv. Magdeburskými polokoulemi.

Za zmínku také rozhodně stojí informace, že Pascalův švagr Florin Périer prokázal užití Torricelliho trubice nejen jako barometru, ale též k měření nadmořské výšky. Experiment provedl 19. září 1648 na úpatí a vrcholu vyhaslého sopečného dómu Puy de Dôme s nadmořskou výškou 1464 m. Často se uvádí, že tento pokus provedl Pascal, ale pravda to není. Historikové se také nemohou shodnout, zda autorství celého nápadu nepřipadá R. Descartovi. Je nicméně nezpochybnitelné, že Pascal svého švagra o provedení experimentu na hoře nedaleko rodného Clermontu písemně požádal v roce 1647.

V roce 1648 sepsal Pascal Pojednání o rovnováze kapalin, kde mimo jiné definoval tzv. přenos tlaku v kapalinách. Toto pravidlo se později začalo nazývat Pascalovým zákonem. Pascal se zabýval též geometrií, teorií pravděpodobnosti a kombinatorikou.

Nutno zmínit, že Pascal byl také trošku rozporuplnou osobností. Sám byl vášnivým hráčem hazardních her a zároveň byl část života ovlivněn jansenisty, což bylo poměrně moderní křesťanské teologické hnutí (Pascalova sestra Jacquelin do jejich řádu vstoupila).

Tajemství Pascalovy hlavy

Podle sepsaných pamětí trpěl Pascal po třicítce často na různé křeče a bolesti hlavy. V této době vznikla jeho nepřehlédnutelná filozofická díla, z nichž později čerpali velikáni jako Rousseau, Voltaire, Schopenhauer, Nietzsche či Tolstoj. Asi nejznámější jsou Pascalovy Myšlenky (o náboženství a jiných tématech), které představují snad i vrcholné filozofické dílo 17. století a které do jisté míry položily základy tzv. existencialismu.

V roce 1658 se Pascalův stav náhle zhoršil a jeho okolí bylo přesvědčeno o blížící se smrti. Jeho zdraví se ale po několika týdnech mírně zlepšilo. V této době Pascal otevřel dveře svého domu lidem bez domova a poskytoval jim pravidelnou stravu. V dubnu 1662 však s velkými bolestmi hlavy ulehl a již z lůžka nevstal. Zemřel ve věku 39 let. Příčinou smrti mohl být nádor mozku, vědecká podložení této ale teorie chybí.

Génius, po němž je pojmenován Pascalův trojúhelník, programovací jazyk Pascal a jednotka tlaku, našel svůj klid v pařížském kostele Saint-Étienne-du-Mont (foto č. 1 a 2) na rohu ulic Rue Clovis a Rue Descartes. Kostel je tak trochu zastíněn slávou nedalekého Pantheónu (foto č. 3), kde je pohřbena velká řada francouzských velikánů a kde je umístěno Foucaultovo kyvadlo; to je však na další článek. Pokud si najdete chvilku času, projděte se přilehlou Rue d’Ulm. Půjdete okolo té nejslavnější ze slavných škol, École Normale Supérieure. Uvidíte také desku na domě, kde byla laboratoř Louise Pasteura (foto č. 4), objevitele vakcín proti vzteklině a autora metody bránící kvašení potravin (pasterizace). Můžete se také zastavit u malého domečku s číslem 45, kde v místnosti v prvním patře necelé dva roky bydlel Samuel Beckett (* 13. 4. 1906, Dublin, Irsko; † 22. 12. 1989, Paříž, Francie), nejvýraznější představitel absurdního divadla, když tehdy jako 22letý v říjnu roku 1928 zahájil lektorské působení na zmiňované škole. Krátký výlet ulicí Rue d’Ulm můžete zakončit v kavárně pojmenované po slavném fyzikovi J. L. Gay-Lussacovi. Kavárna se jmenuje Gay-Lussac Café.

Další díly putování

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VIII: Německo, Magdeburg
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VII: Anglie, Manchester
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů VI: Itálie, Vinci a Bologna
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů V: Itálie, Pisa
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Itálie, Florencie
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III: Pařížský hřbitov Père-Lachaise
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II: Pařížský hřbitov Montparnasse
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I: Pařížský hřbitov Montmartre

Zdroje

Provence & Beyond. [online] Provence & Beyond, 2015 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.beyond.fr/…beckett.html.

KRAUS, IVO. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2008.

Bartleby.com. [online] Bartleby.com, 2015 [2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.bartleby.com/…ascal-B.html (stav ke dni 2. 3. 2015).

HAMMOND, N. (ed.): The Cambridge Companion to Pascal. Cambridge University Press, Cambridge, 2003.

Find a grave. [online] Find a grave, Inc., 2014 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/.

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop