Už přes dva měsíce trávím na studijním pobytu v zahraničí. Jsem na Kanárských ostrovech. Na ostrově! Pořád mě fascinuje, že jsem tak daleko od Prahy, okolo šumí Atlantik a nejbližším kontinentem je Afrika. Teplota je stále ještě na koupání, přestože největší horka už pominula.
Nejsem tu však na dovolené, ale kvůli studiu. Bohužel jsem musel změnit úplně všechny předměty, které jsem si původně zapsal. Na univerzitě totiž zrušili celé magisterské studium. Podařilo se mi ale najít pár zajímavých předmětů z posledního ročníku bakalářského studia.
Bakalář se tu studuje čtyři roky, takže nejde o předměty pro úplné začátečníky. Na druhou stranu, úroveň předmětů obecně není nijak vysoká. Tedy z mého pohledu, někteří erasmáci jsou nejspíš jiného názoru.
Výuka pomocí YouTube
Výuka už je v plném proudu a dost se liší od toho, na co jsem zvyklý. A to nejenom kvůli tomu, že všechny předměty jsou ve španělštině. Jsem za to rád, protože se snažím využívat všechny příležitosti, jak se zdokonalit v cizích jazycích. Mile mě překvapilo, že rozumím téměř všemu, co nás učí. A když náhodou ne, vždycky se můžu zeptat učitele, který mi danou věc ochotně vysvětlí anglicky, i když občas trochu lámaně.
Umělý vodopád ve městě Firgas (foto: archiv
autora)
Předměty a hlavně domácí úkoly zaberou přes týden nezanedbatelné množství času, často ale nejsou zas tak moc o přemýšlení. Není výjimkou, že vyučují na přednášce pouští videa z YouTube, která ne vždy přímo souvisejí s výukou. Líbí se mi však, že se tu v každém předmětu snaží spojit látku s reálným využitím. Popisují nám, jak to funguje ve firmách, jak se komunikuje se zákazníkem a čeho se máme vyvarovat, aby nás naše chování nestálo čas a peníze.
Zapsal jsem si i předmět Španělština pro cizince. Musím říct, že od výuky španělštiny ve Španělsku jsem čekal víc. Kurz probíhá dvakrát týdně, vždy až do devíti večer. Celkem je to pět hodin výuky, ale nemám pocit, že bych se nějak zlepšoval. Hlavní důvod je asi ten, že je nás ve třídě více než 30 a k mluvení se dostaneme minimálně.
Moře, písek, skály
Studijní pobyt v zahraničí si mnoho lidí spojuje také s cestováním, a tak se i já snažím poznávat místní kulturu a krajinu. Během prvního měsíce jsem objevoval především hlavní město Las Palmas de Gran Canaria. Na konci září se mi však podařilo získat relativně levnou kartu na autobusy, se kterou můžu cestovat bez omezení všude po ostrově. Tím začaly moje výlety na vzdálenější místa. V listopadu mám v plánu cestovat ještě dál – na sousední ostrovy. Stálo mě to sice hodně papírování a trpělivosti, ale vyplatilo se. S trvalým bydlištěm na Kanárských ostrovech teď můžu využívat vnitrostátní lety s významnou slevou.
V rámci organizovaného výletu po ostrově jsem spolu s dalšími zahraničními studenty zavítal do měst Maspalomas a Puerto de Mogán. Cestou jsme se stavili na zajímavém místě Salinas de Tenefé. V 18. století zde byly vybudovány malé nádrže pro získávání soli z mořské vody. Saliny fungují dodnes a od roku 2005 patří na španělský seznam kulturních památek.
Puerto de Mogán je malé turistické město s krásnými výhledy na přístav a oceán. Mezi vůbec nejoblíbenější turistické destinace na ostrově ale patří Maspalomas s nekonečně dlouhými písečnými plážemi. V okolí města se nachází velmi zajímavá přírodní rezervace Dunas de Maspalomas, kde má člověk pocit, jako by byl uprostřed Sahary. Na toto místo jsem se pak vydal ještě znovu sám, abych ho mohl důkladněji prozkoumat.
I když se parťáci na cestování shánějí poměrně těžko, v případě návštěvy měst Arucas a Firgas se mi to podařilo. Jde o malá městečka, ve kterých není tolik co k vidění, druhé jmenované je ale dobrým východiskem pro pěší túru. Z Firgas jsme se vydali do údolí k potoku. Bylo to první místo na ostrově, kde jsem viděl tekoucí vodu. Cesta proti proudu potoka nám zabrala téměř čtyři hodiny. Stezka byla náročná, občas jsme museli potok přeskakovat nebo šplhat po skalách, abychom se dostali dál. Každých pár set metrů se okolí kolem nás měnilo, střídala se suchá a mokrá místa, druhy rostlin i teplota.
Dunas de Maspalomas (foto: archiv autora)
Podnikl jsem také jeden spontánní výlet na východní pobřeží ostrova. Ráno jednoho dne jsem na internetu našel místo, které jsem zatoužil vidět, a během hodiny už jsem seděl v autobuse. Místo se jmenuje El Bufadero de La Garita. Je to pouze díra ve skále na pobřeží, do které natéká mořská voda a v další vteřině zase mizí. Nevěřil bych, že něco takového může být tak hypnotizující, na místě jsem vydržel přinejmenším hodinu. Kromě toho jsem prošel asi 10km pobřeží a navštívil nesčetné množství malých písečných pláží s černým sopečným pískem.
Můj zatím poslední výlet směřoval na západ ostrova k městu Agaete. Krajina kolem města je zase zcela odlišná od jiných míst. Hlavní turistickou atrakcí u města jsou přírodní bazény – velké nádrže ve skále, kde se zachytává mořská voda. Upřednostnili jsme však koupání na téměř opuštěné skalnaté pláži nedaleko tohoto místa.
Popsat všechna místa, která jsem navštívil, by trvalo příliš dlouho a čtenář by se mohl nudit. Zajímavých míst je tu v okolí opravdu mnoho a žádné z nich se nepodobá místům v Česku. Tady na ostrově plánuji ještě zdolat nejvyššího horu a pak bych rád prozkoumal co největší část ostatních ostrovů. Možná se k tématu cestování vrátím ještě v dalším příspěvku.
Mohlo by vás zajímat:
Zápisky z Erasmu: Universidad de Las Palmas de Gran Canaria I