Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Spojeni (s) Matfyzem: Jan Klíma

Dr. Jan Klíma (foto: Svoboda)

Čtvrtý díl série rozhovorů s osobnostmi, které spojily život s vědou a Matfyzem, je věnován fyzikovi Janu Klímovi.

Podědil jste geny spíše po tatínkovi, nebo po mamince?

Zdá se, že po obou. Tatínek byl vynálezce a odborník na silnoproudé motory. Maminka byla zase humanitně vzdělaná, mluvila třemi jazyky.

Jste taky vynálezce?

To by sice bylo ve fyzice možné, ale spíš v té experimentální. V teoretické fyzice žádní vynálezci nejsou. Aspoň v tom běžném slova smyslu.

Kromě toho, že působíte celý život na Matfyzu, jste známý a vyhledávaný spisovatel a překladatel. Co je vaším překladatelským snem?

Mým snem vždycky bylo přeložit Tři muže ve člunu od Jeroma Klapky Jeroma. Což se mi bohužel nesplnilo. Na druhou stranu, knížka už vyšla v několika překladech, a vždycky výborných.

Takže máte blízký vztah k humoru?

Ty detektivky, co píšu, jsou spíš humoristické romány. Když si to po sobě čtu, docela se bavím. Tak doufám, že podobně to mají i moji čtenáři.

Jak vnímáte víru a vědu? Mohou se vzájemně doplňovat?

Spojovat vědu s Bohem mě nikdy nenapadlo. Ve fyzikálních zákonech nevidím nic nadpřirozeného. Mikrosvět se řídí podivnými zákony, které jsou nám nepochopitelné, protože naše zkušenost se opírá o svět makroskopický a tam dole, jak říká Richard Feynman, je to všechno jiné. Einsteina se často ptali, jestli věří v Boha. On věřil v nějaký vyšší princip, který harmonie světa vyjadřuje. Myslím si, že s Bohem, za kterým lidi chodí do kostela, to nemělo moc společného.

V čem nacházíte vy zálibu?

Fyzika mě bavila, teď mě spíš baví psaní, respektive překládání. Překládat Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére byla radost. Na druhou stranu jsme s kolegou nedávno vydali dvoudílnou učebnici kvantové mechaniky.

Když už máte dost překládání, co děláte?

V osmdesáti letech je člověk rád, když ho nic nebolí. Ještě do letoška jsem přednášel kvantovou mechaniku, ale už jsem se rozhodl, že to přenechám mladším. Hraju tenis a lyžuju. Teď jsem během dvou týdnů napsal humoristicko-detektivní novelu a jsem hrdý, že jsem to ještě nezapomněl.

Když pořád píšete, baví vás ještě číst?

Čtu víceméně jen knížky, které překládám. To jsou dvě, tři knížky ročně.

Podle čeho je vybíráte?

Podle toho, aby mě překlad bavil. Teď jsem překládal knížku, jejíž děj se odehrává za války v Americe na Princetonské univerzitě. Vystupuje tam Einstein a matematický logik Gödel. Předtím jsem překládal knihu o astronomii. Raději ale překládám krásnou literaturu.

Jakým způsobem lze předat moudrost?

Žádným. Buď někdo zmoudří, nebo nezmoudří. To nepřímo souvisí s učením. Objem znalostí se neustále rozšiřuje, ale technika učení je pořád stejná. Jak držet krok s překotným rozvojem vědění a znalostí, je závažný problém.

Řekl bych, že to je problém, který společnosti dluží moderní biologie. Zatím to vypadá, že lze vědomosti nahrát spíše do umělé inteligence než do lidského mozku. Hoyle napsal kdysi dávno povídku, v níž mimozemská inteligence přehraje vědomosti do lidského mozku, ale ten člověk to nepřežije. Fakt je, že akutní a fundamentální problémy jsou dnes spíše v biologii než ve fyzice.

Fyzika se dnes převážně dostala do roviny aplikované vědy. Jako třeba elektřina a magnetismus před sto lety, když se začaly vyrábět elektromotory, vysavače a žárovky. Takže dneska je to zase kvantová fyzika, fyzika mikrosvěta, která stojí za vší tou elektronikou, jež nás obklopuje. Nevyřešené principiální problémy jsou už jen vysoce teoretické povahy – temná hmota ve vesmíru, spojení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Ale samozřejmě i takový problém, jako co je život. Jestli ho lze popsat čistě jazykem fyziky a chemie.

Na co rád vzpomínáte, když se ohlédnete zpátky?

Člověk rád vzpomíná na dobu, kdy byl mladý. Už je to bohužel hodně dávno. Ale byla to svérázná doba, jezdili jsme na brigády, kde pro nás často neměli práci. Neměli jsme počítače, byly problémy s literaturou, zato jsme měli pravidelné politické školení. Ale v létě jsem chodil po horách s kamarády, s nimiž se stýkám dodneška. Učit na univerzitě je přívětivé a zdravé zaměstnání, jak je patrno i z toho, že všichni kamarádi z mého ročníku, kteří zůstali na fakultě, jsou ještě naživu. Žádný stres je neumořil.

Jaký význam má dnes věda pro běžného smrtelníka?

Je otázkou, co je věda, co je technika. To, co člověku usnadňuje život, jsou technické aplikace vědy. Jak už jsem řekl, spíš než fyzika, to je dnes biologie a její interdisciplinární formy (jako je i biofyzika), které řeší fundamentální otázky. Umělá inteligence je hodně propojena s biologií. A také s matematikou. Zatímco za mého mládí to vypadalo, že matematika je hlavně tzv. čistá matematika, dnes je ve všem – od šifrování až po kybernetiku.

Překládal jsem teď knížku o kybernetických hrozbách budoucnosti (Future Crimes). Autor Marc Goodman v ní popisuje, jak v New Jersey postavili velín pro letiště a zjistili, že jim dvakrát denně nefungují přístroje a musejí přistávající letadla navigovat ručně. Trvalo měsíce, než zjistili, že za to může jeden řidič kamionu, který pravidelně, když projížděl kolem pod dálnici, aktivoval rušičku GPS, aby nemusel platit mýtné. Jenomže rušička rušila i letištní navigační přístroje. Tím chci říct, že složité elektronické systémy jsou stále více zranitelné.

A pak jsou tu naivní politici, kteří si myslí, že čím víc budeme mít v životě elektroniky, tím budeme šťastnější a budeme mít víc času. To je naivní. Čím víc a čím propojenější a složitější bude elektronika v našem životě, tím budeme mít víc problémů.


RNDr. Jan Klíma CSc. (* 1938)

Vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK. Po dokončení studia na fakultě působil jako odborný asistent. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 odjel do Velké Británie. Dva roky pracoval na bristolské univerzitě. Když už nebylo možné vést jeho pobyt jako neplacené volno, vrátil se zpět do země.

V rámci pedagogické a vědecké činnosti krátkodobě působil jako hostující profesor na univerzitách ve Vídni a Mnichově. Po listopadu 1989 se směl habilitovat a pracoval jako docent na Univerzitě Karlově.

Psal také vědecko-fantastické povídky. Jeho humoristické romány s detektivní zápletkou vyšly v celkovém nákladu přes čtvrt milionu výtisků. Věnuje se překládání anglicky psané prózy různého zaměření.


Mohlo by vás zajímat:

Spojeni (s) Matfyzem: Jarmila Panevová
Spojeni (s) Matfyzem: Jaroslav Kurzweil
Spojeni (s) Matfyzem: Jiří Grygar

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop