Zápisky z Erasmu: Německo, Universität Stuttgart II

Zápisky z Erasmu: Německo, Universität Stuttgart II

Fakulta / fotogalerie / reportáž

„Poté, co jsem se ve Stuttgartu rozkoukal a vyřídil všechny potřebné formality, nastal čas vyrazit mimo město,“ píše Tomáš Nagy v dalších Zápiscích z Erasmu.

Pohled na vrchol Entschenkopf ze sousedního vrcholu Schnippenkopf (1883 m n. m.; foto: T. Nagy)
Pohled na vrchol Entschenkopf ze sousedního vrcholu Schnippenkopf (1883 m n. m.; foto: T. Nagy)

Okolí Stuttgartu se pyšní takovým množstvím zajímavostí, že by na jejich prozkoumání bylo potřeba mnohem více času, než kolik ho nabízí Erasmus. Ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko se nachází několik památek UNESCO, které zastupují prakticky všechna období evropských dějin. Najdete tu kůlové stavby z doby kamenné, románské kostely, středověký klášter i moderní architekturu.

Oblast nezklame ani milovníky hor a přírody, mezi které se počítám. Na výběr je množství tras rozličných obtížností – od nenáročných procházek až po vysokohorské túry a ferraty. Právě skvělá poloha města byl jeden z důvodů, proč jsem si pro svůj studijní pobyt vybral právě Stuttgart.

Výlety do okolí Bodamského jezera

Mé první výlety směřovaly do okolí Bodamského jezera. Nejprve jsem se vydal k Rýnskému vodopádu (Rheinfall), největšímu vodopádu v Evropě, který se nachází ve Švýcarsku kousek za hranicemi s Německem. Mohutnost a síla vodního živlu, který odpradávna komplikoval lodní dopravu po Rýně, nejlépe vyniká z bezprostřední blízkosti. Vodopád lze obdivovat z lodi nebo z okolních vyhlídek.

Původně jsem měl v plánu dále pokračovat do Kostnice, rozhodl jsem se však zajít ještě k „nedalekému“ baroknímu klášteru Rheinau, na který mě lákala cedule. Bez mapy a bližší představy, kde přesně se památka nachází, se to však ukázalo jako ne moc dobrý nápad. Hledáním kláštera, a poté především vlakové stanice, jsem strávil několik hodin. Výlet jsem si tak neplánovaně prodloužil o spoustu kilometrů a také o nechtěnou osamělou procházku kolem meandrů Rýna.

Musím upřímně říci, že vzhledem k vynaloženému času mě „nejkrásnější švýcarský barokní kostel“ příliš nenadchnul, zvlášť když v jeho okolí právě probíhala rekonstrukce. Na prohlídku Kostnice mi už nezbylo mnoho času. Zavítal jsem alespoň do nádherné katedrály Konstanzer Münster a zvenčí si prohlédl budovy připomínající kostnický koncil, který letos slaví 600 let. Koncil, který zasedal od podzimu 1414 do jara 1418, na jedné straně vyřešil schizma trojpapežství, na druhé straně je dodnes známý především odsouzením a upálením pražských univerzitních mistrů Jana Husa a Jeronýma Pražského. Pohnuté události v Kostnici připomíná řada německo-českých památníků a v období 600. výročí koncilu spousta vzpomínkových tabulí.

Kostel sv. Jiří na ostrově Reichenau (foto: T. Nagy)

Týden nato jsem se k Bodamskému jezeru vydal znovu. Nejprve na ostrov Reichenau, který je součástí světového dědictví UNESCO a v některých ohledech připomíná spíše ostrůvek ve Středomoří. Omývá jej průzračná voda a nechybějí mu historické stavby včetně tří románských kostelů, vinohrady, ovocné sady ani palmy.

Při své třetí návštěvě jsem si prohlédl klášter a zámek v Salemu, kůlové stavby v Uhldingenu, které se rovněž řadí na seznam památek UNESCO, a nakonec si před barokní bazilikou v Birnau užil pohled na slunce zapadající za čtyřtisícovými vrcholy Bernských Alp.

První seznámení s Allgäuskými Alpami

Allgäuské Alpy (část Alp, která je ze Stuttgartu nejlépe dosažitelná) si mě získaly už při první návštěvě. Když se na začátku října po vydatném sněžení otevřelo jednodenní okno hezkého počasí, neváhal jsem a vyrazil na Entschenkopf, dvoutisícovku tyčící se nad Oberstdorfem, hlavním turistickým centrem regionu Allgäu.

Vrcholový kříž na Entschenkopfu (2043 m n. m.; foto: T. Nagy)

Jak se ukázalo, podmínky v Alpách tou dobou už byly mnohem více zimní, než jsem očekával, a tak jsem si při výstupu několikrát vzpomněl na mačky a cepín, které odpočívaly v mém pokoji ve Stuttgartu. Přesto se mi povedlo vystoupat až na vrchol, z něhož se nabízel nádherný výhled do okolí.

Allgäuské Alpy mě ihned uchvátily svou rozmanitostí – z Předalpí nejprve bujně vyráží první hradba vrcholků, které stráží celé údolí kolem Oberstdorfu, za nimi pohoří opět mírně klesá a dává vyniknout zalesněným kopcům, často se skalnatými vrcholky, aby se o několik kilometrů dál vzedmuly nejvyšší, divoce rozeklané allgäuské vrcholy s výškou přesahující 2 500 metrů. Není divu, že mě to po krátké době začalo do těchto končin táhnout znovu. O tom však až příště…


Předchozí díl:

Zápisky z Erasmu: Německo, Universität Stuttgart I

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.