Tenkrát v listopadu: Jan Klíma

Tenkrát v listopadu: Jan KlĂ­ma

Fakulta / rozhovor

ZaÄŤalo to studentskou demonstracĂ­ a skonÄŤilo pádem komunistickĂ©ho reĹľimu. Od sametovĂ© revoluce letos uplyne právÄ› tĹ™icet let. Jak prožívali listopadovĂ© obdobĂ­ roku 1989 studenti a pedagogovĂ© Matfyzu?

Jan KlĂ­ma: „17. listopadu jsem psal skripta z kvantovĂ© mechaniky“


Jak jste vnímal situaci během listopadu 1989?

Do poslednĂ­ chvĂ­le jsem si nedovedl pĹ™edstavit, Ĺľe se komunistickĂ˝ reĹľim zhroutĂ­ jako domeÄŤek z karet. V roce 1984 jsem pĹ™ednášel ve VĂ­dni, kde jsem se takĂ© krátce setkal s Pavlem Kohoutem, pro kterĂ©ho jsem mÄ›l nÄ›jakĂ˝ vzkaz od bratra. Ptal se mÄ› tenkrát, jak vnĂ­mám situaci doma, já jsem ho ujistil, Ĺľe nevidĂ­m žádnĂ© svÄ›tlo na konci tunelu. Ani tÄ›snÄ› po listopadovĂ© manifestaci mi nebylo jasnĂ©, jak to všechno dopadne, to nejspíš nebylo jasnĂ© nikomu. VĹľdyĹĄ do Prahy mĂ­Ĺ™ila armáda, byly sem povolanĂ© milice, a nikdo netušil, jestli povel zasáhnout padne nebo ne. Ani studenti si nebyli jistĂ­, zda z toho vyváznou se zdravou kůží.

Co jste v tĂ© dobÄ› cĂ­til vy?

CĂ­til jsem nadÄ›ji, jako nesjpíš všichni. BěžnĂ©mu ÄŤlovÄ›ku však chybÄ›ly informace. Noviny byly cenzurovanĂ©, pořádnÄ› jsme nevÄ›dÄ›li, Ĺľe se komunistickĂ˝ reĹľim hroutĂ­ v Polsku, Ĺľe padá v MaÄŹarsku a Ĺľe RusovĂ© uĹľ nejspíš znovu nezasáhnou. PĹ™ed listopadem, kdyĹľ pĹ™es nás utĂ­kali vĂ˝chodnĂ­ NÄ›mci, lezli pĹ™es zeÄŹ do západonÄ›meckĂ©ho velvyslanectvĂ­ a nikdo po nich nestřílel, vypadalo to, Ĺľe se nÄ›co dÄ›je. PĹ™inejmenším v NDR. Zato v Rumunsku se pak opravdu střílelo...

Účastnil jste se vy sám nějakým způsobem listopadových událostí?

V dobÄ›, kdy mĹŻj syn vyzĂ˝val na AlbertovÄ› studenty k boji za svobodu, jsem psal na fakultÄ› skripta z kvantovĂ© mechaniky. SedÄ›l jsem v pracovnÄ›, kolem chodili lidi, ale já je moc nevnĂ­mal. VzpomĂ­nám si, Ĺľe se u mÄ› zastavila kolegynÄ› Pavla ÄŚapková a Ĺ™Ă­kala mi – hele, jde tam strašnÄ› lidĂ­, to bude velkĂ˝.

Do listopadovĂ©ho dÄ›nĂ­ jsem se zapojil aĹľ jako jeden ze zakládajĂ­cĂ­ch ÄŤlenĹŻ fakultnĂ­ho ObÄŤanskĂ©ho fĂłra. MyslĂ­m, Ĺľe jsme tehdy byli tĹ™i - já, Jiří Bičák a profesor Petr PiĹĄha, matematickĂ˝ lingvista, o kterĂ©m jsme se pozdÄ›ji dozvÄ›dÄ›li, Ĺľe ilegálnÄ› vystudoval teologii. FakultnĂ­ OF uspořádalo volbu dÄ›kana a akademickĂ©ho senátu, pokud si to správnÄ› pamatuji.

Byl jsem ÄŤlenem akademickĂ©ho senátu naší fakulty i senátu Univerzity Karlovy. Na starost jsme mimo jinĂ© mÄ›li přípravu statutu univerzity, do kterĂ©ho jsme zabudovali takĂ© ustanovenĂ­, Ĺľe manipulace s majetkem univerzity podlĂ©há schválenĂ­ akademickĂ©ho senátu. DĂ­ky tomu jsme de facto zabránili prodeji části pozemku MFF v TrĂłji firmÄ› Aral, která v mĂ­stÄ› chtÄ›la postavit velkou ÄŤerpacĂ­ stanici.

CĂ­til jste z nadcházejĂ­cĂ­ch zmÄ›n obavy?

Jen z toho, aby se situace nezvrátila. Syn si v tÄ›ch dnech šel s nÄ›kolika dalšími studentskĂ˝mi vĹŻdci na západonÄ›meckĂ© velvyslanectvĂ­ pro vĂ­zum, kdyby musel emigrovat. A protoĹľe se narodil v Británii, nÄ›meckĂ˝ vyslanec se podivoval, Ĺľe revoluci v ÄŚeskoslovensku dÄ›lá britskĂ˝ obÄŤan.

MÄ›l jste o syna v tĂ© dobÄ› strach?

Strach jsem si nepĹ™ipouštÄ›l. Syn si uvÄ›domoval, Ĺľe by mu to soudruzi neprominuli. Po statisĂ­covĂ˝ch manifestacĂ­ch na VáclavskĂ©m námÄ›stĂ­ a na LetenskĂ© pláni se uĹľ zdálo, Ĺľe je reĹľim ohroĹľen. ZĹŻstávalo však velkou neznámou, jestli se do revoluce zapojĂ­ takĂ© manuálnÄ› pracujĂ­cĂ­, dÄ›lnĂ­ci, zemÄ›dÄ›lci, rolnĂ­ci, jestli to nevyšumĂ­ jen jako studentskĂ© bouĹ™e. KdyĹľ pak dÄ›lnĂ­ci v Kolbence vypĂ­skali bÄ›hem projevu praĹľskĂ©ho tajemnĂ­ka komunistickĂ© strany Ĺ tÄ›pána, bylo uĹľ zĹ™ejmĂ©, Ĺľe listopad má celospoleÄŤenskou podporu a Ĺľe vĂ˝voj nepĹŻjde zabrzdit.


doc. RNDr. Jan KlĂ­ma, CSc. (* 1938)

Vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK, kde potĂ© pĹŻsobil jako odbornĂ˝ asistent. Po invazi vojsk VaršavskĂ© smlouvy do ÄŚeskoslovenska v roce 1968 odjel do VelkĂ© Británie a dva roky pracoval na Bristol University. Krátce po sametovĂ© revoluci se habilitoval a pĹŻsobil na univerzitách v MnichovÄ› a ve VĂ­dni. AĹľ do roku 2018 pracoval na KatedĹ™e fyziky kondenzovanĂ˝ch látek, dnes je v dĹŻchodu. KromÄ› vÄ›deckĂ©ho vĂ˝zkumu se vÄ›noval takĂ© literárnĂ­ ÄŤinnosti. Je autorem nÄ›kolika humoristickĂ˝ch románĹŻ s detektivnĂ­ zápletkou, vÄ›decko-fantastickĂ˝ch povĂ­dek a pĹ™ekládá anglickou prĂłzu.


Mohlo by vás zajímat:

Tenkrát v listopadu: Pavel Cejnar

Tento ÄŤlánek jsme automaticky naimportovali z pĹ™edchozĂ­ho redakÄŤnĂ­ho systĂ©mu. Pokud se v nÄ›m nÄ›co pokazilo, dejte nám prosĂ­m vÄ›dÄ›t.