Výjimeční a inspirativní učitelé fyziky a informatiky převezmou na začátku října Ceny Albertus. Do sedmého ročníku byly nominovány téměř dvě desítky pedagogů působících na gymnáziích, základních a středních školách po celé ČR. Osm z nich porota vybrala mezi finalisty.
Další osobností z osmičlenné skupiny finalistů, které vám na matfyz.cz představujeme, je Michal Bělka, učitel informatiky a společenských věd na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi.
Mgr. Bělka patří k výrazným osobnostem mladší generace pedagogů, kteří dokáží propojit odborné znalosti s moderními didaktickými přístupy a současně vnímají školu jako živé prostředí spolupráce, tvořivosti a sdíleného objevování. – Petr Dostál, ředitel Gymnázia Dr. Josefa Pekaře
Bez jaké aplikace si dnes nedokážete představit svůj život?
Navzdory všem novým trendům a rozmachu umělé inteligence je to dál starý dobrý český IDOS. Dokáže neskutečná kouzla, aby mě propojil i s tou nejzapadlejší zastávkou na znamení. Kdo někdy zkusil projet Balkán veřejnou dopravou nebo třeba přestupovat mezi vlaky ve Španělsku, určitě si uvědomil, jak citelně tam takový pomocník v kapse chybí. A ve škole slouží jako skvělý příklad, jak nám v každodenním životě pomáhají orientované grafy.
Je něco, co jste se v minulosti dlouho učil, ale dnes už to vůbec nepoužíváte?
Visual Basic a makra v PowerPointu. Byla to taková partyzánština – měl jsem předepsáno učit tvorbu prezentací v konkrétní aplikaci, ale chtěl jsem se studenty programovat. Tak jsme se ponořili do tajů různých oken, která svým vzhledem budí dojem, že v tom softwaru zůstala omylem, a našli jsme cestu, jak prezentace proměnit v bodované klikací hry a automaticky vyhodnocované kvízy. Některé byly boží a mám je dodnes schované. Jsem ale rád, že brzy přišla celostátní revize informatiky a tyhle experimenty odvál čas.
Co byste si přál, aby si o vás studenti pamatovali za deset let?
Že na „Pekaři“ byl učitel, kterého bavilo trávit s nimi čas, svůj obor měl opravdu rád a snažil se, aby ty společné roky měly pro žáky i pro něj smysl.
Jakou nejlepší radu jste kdysi dostal a dodnes se jí držíte?
Kdo nehoří, nezapálí. Sám jsem to pocítil, když jsem svým prvním třídám přiznal, že se vůbec netěším na dějiny filozofie. Paradoxně mě pak samotného docela chytily, ale u žáků jsem si tuhle bitvu předem prohrál. Mám ale štěstí na skvělé kolegy, aktivní studenty a příjemné prostředí, ve kterém každý školní rok přinese nové příležitosti, jak ten plamínek přiživit.
