Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XVI: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy podes├ít├ę

Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XVI: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy podes├ít├ę

Fakulta / fotogalerie / ─Źl├ínek

Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy jsou m├şstem posledn├şho odpo─Źinku mnoha v├Żznamn├Żch p┼Öedstavitel┼» exaktn├şch v─Ťd. V na┼íem cyklu se u nich proto zastav├şme u┼ż podes├ít├ę. Tentokr├ít se podrobn─Ťji sezn├ím├şme s postavou matematika Jana Sobotky.

Pomn├şk ve tvaru tumby, pod kterou jsou ulo┼żeny ostatky prof. Jana Sobotky a jeho man┼żelky (kv─Ťten 2014, foto: V. Kemenny)
Pomn├şk ve tvaru tumby, pod kterou jsou ulo┼żeny ostatky prof. Jana Sobotky a jeho man┼żelky (kv─Ťten 2014, foto: V. Kemenny)

Jan Sobotka (* 2. 9. 1862, ┼śepn├şky u Vysok├ęho M├Żta; ÔÇá 10. 5. 1931, Praha)

Matematik, geometr a pedagog. Vyr┼»stal v rodin─Ť venkovsk├ęho krej─Źovsk├ęho mistra. St┼Öedo┼íkolsk├ę vzd─Ťl├ín├ş z├şskal d├şky finan─Źn├ş podpo┼Öe na n─Ťmeck├ę re├ílce v Praze na Kamp─Ť. V letech 1881 a┼ż 1886 studoval matematiku a deskriptivn├ş geometrii na pra┼żsk├ę univerzit─Ť a na ─îesk├ę ┼íkole technick├ę. Mezi jeho pedagogy pat┼Öili nap┼Ö. matematici Eduard (1852-1903) a Emil (1848-1894) Weyrov├ę, Franti┼íek J. Studni─Źka (1836-1903), Franti┼íek Til┼íer (1825-1913) nebo Bohumil Proch├ízka (1855-1934).

Odborn├şk bez m├şsta

V letech 1886 a┼ż 1891 p┼»sobil jako asistent deskriptivn├ş geometrie u profesora Franti┼íka Til┼íera na pra┼żsk├ę technice (dnes ─îVUT). Jeliko┼ż Til┼íer zast├íval politickou funkci poslance a nem─Ťl na v├Żuku a studenty ─Źas, Sobotka jej zastupoval i na p┼Öedn├í┼ík├ích. P┼Öedstava mlad├ęho asistenta o obsahu p┼Öedn├í┼íek se v┼íak pon─Ťkud odli┼íovala od t├ę, kterou m─Ťl profesor, proto ÔÇ×dvojiciÔÇť prov├ízely ─Źast├ę spory. Sobotka rad─Ťji v roce 1891 odjel na ro─Źn├ş studijn├ş pobyt k profesoru Wilhelmu Fiedlerovi (1832-1912) na cury┼ískou polytechniku a v roce 1893 pak na dal┼í├ş pobyt ve Vratislavi u matematika Friedricha O. R. Sturma (1841-1919). Po n├ívratu do ─îech v┼íak nemohl v d┼»sledku krize panuj├şc├ş na u─Źitelsk├Żch m├şstech naj├şt n├íle┼żit├ę uplatn─Ťn├ş, a to ani na st┼Öedn├şch ┼íkol├ích. Pr├íci na┼íel a┼ż ve V├şdni jako suplent na re├ílce. Po dvou letech z├şskal na tamn├ş technice m├şsto asistenta pro deskriptivn├ş geometrii a zanedlouho byl jmenov├ín mimo┼Ö├ídn├Żm profesorem deskriptivn├ş a projektivn├ş geometrie a grafick├ęho po─Ź├şt├ín├ş. Slibn─Ť se rozv├şjej├şc├ş v├şde┼łskou kari├ęru v┼íak p┼Öeru┼íil a ode┼íel do Brna na ─Źeskou techniku, kde polo┼żil z├íklady oboru deskriptivn├ş geometrie.

N├ívrat do Prahy aneb Byd┼żovsk├Ż vzpom├şn├í

V b┼Öeznu 1904 z├şskal u┼ż jako uzn├ívan├Ż odborn├şk m├şsto profesora matematiky na pra┼żsk├ę univerzit─Ť. O tehdej┼í├ş situaci se zachovalo n─Ťkolik z├íznam┼», nech├íme proto zavzpom├şnat Sobotkova pozd─Ťj┼í├şho kolegu prof. Bohumila Byd┼żovsk├ęho (1880-1969): ÔÇ×P┼Ö├şchod Sobotk┼»v znamenal jednak p┼Ö├şchod v─Ťdeck├ę osobnosti, kter├í pln─Ť se mohla v─Ťnovati tradov├ín├ş sv├ę v─Ťdy, jednak znamenal tak├ę, ┼że p─Ťstov├ín├ş geometrie na na┼í├ş universit─Ť se r├ízem octlo na evropsk├ę ├║rovni, nebo┼ą profesor Sobotka znamenit─Ť ovl├ídal i nejnov─Ťj┼í├ş tehdy obory a metody geometrick├ę.ÔÇť Na konci sv├ęho ┼żivota podal Byd┼żovsk├Ż u┼ż pon─Ťkud otev┼Öen─Ťj┼í├ş sv─Ťdectv├ş, pro vysv─Ťtlen├ş uve─Ćme, ┼że prvn├ş citace je ze Sobotkova nekrologu, do n─Ťj┼ż by se jist─Ť nevyjad┼Öoval kriticky. Popis situace v docela jin├ęm sv─Ťtle ocitujeme z p┼Ö├şsp─Ťvku historika Dr. J. Folty, kter├Ż jej zpracoval na z├íklad─Ť Byd┼żovsk├ęho vypr├ív─Ťn├ş: ÔÇ×Sobotka, kter├Ż byl od 1904 druh├Żm profesorem matematiky na ─Źesk├ę filozofick├ę fakult─Ť, byl m├şrn├Ż examin├ítor. Zkou┼íel m├şrn─Ť, nev─Ťd─Ťl, co cht─Ťl, p┼Öedn├í┼íel nepo┼Ö├ídn─Ť. Petr a Sobotka byli prav├ę profesorsk├ę, neobratn├ę, ale dobr├íck├ę povahy. Spolu za─Źali p┼Öedn├í┼íet pro st┼Öedo┼íkolsk├ę u─Źitele tzv. St┼Öedo┼íkolsk├ę extenze. Tam B. (Byd┼żovsk├Ż) porovn├íval zp┼»sob p┼Öedn├í┼íek obou profesor┼». Petrovy p┼Öedn├í┼íky byly p┼»sobiv├ę, v─Ťcn─Ť upoutal. Sobotka naproti tomu se d├şval do tabule a tam psal.ÔÇť

V─Ťda, jedin├ę ┼ít─Ťst├ş

K podrobnostem o Sobotkov─Ť soukrom├ş a pedagogick├ęmu p┼»soben├ş nechme mluvit u┼ż p┼Ö├şmo Byd┼żovsk├ęho: ÔÇ×Sobotka b├Żval cel├ę dny v ├║stavu. Byl ne┼í┼ąastn─Ť ┼żenat├Ż. M─Ťl dv─Ť d─Ťti a d─Ťlaly mu starosti. (Prof. Schoenbaum kolikr├ít vypom├íhal mlad├ęmu Sobotkovi z dluh┼».) Nem─Ťl vliv na poslucha─Źe sv├Żmi p┼Öedn├í┼íkami. Vyhl├ísil p┼Öedn├í┼íku s neur─Źit├Żm n├ízvem a pak tam pletl v┼íecko dohromady. Ov┼íem zval si poslucha─Źe k sob─Ť a tam jim d├íval podn─Ťty. P┼Ö├şli┼í se v─Ťnoval konstruktivn├ş geometrii. Bylo to vtipn├ę a dob┼Öe d─Ťlan├ę. Diferenci├íln├ş geometrii p┼Öedn├í┼íel 4 nebo 5 let za sebou. Vydal tak├ę skripta a tam je tak├ę vid─Ťt jeho tendence. T┼Öeba tam bylo 10-20 konstrukc├ş st┼Öedu k┼Öivosti u ku┼żelose─Źek. Tak├ę v─Ťci on p─Ťstoval.ÔÇť V nekrologu jej Byd┼żovsk├Ż l├ş─Ź├ş jako do sebe uzav┼Öen├ęho a plach├ęho ─Źlov─Ťka, jeho┼ż nejv─Ťt┼í├şm pot─Ť┼íen├şm byla jeho pr├íce. Byd┼żovsk├Ż v┼íak poznamen├ív├í, ┼że Sobotka leckdy dok├ízal opustit svou ulitu, um─Ťl se projevit energick├Żm ─Źinem a nebo p┼Ö├ítelskou sd├şlnost├ş.

Publika─Źn├ş ─Źinnost

Prvn├ş v─Ťdeck├í pr├íce mu vy┼íla ji┼ż v 25 letech, co┼ż v t├ę dob─Ť nebylo ├║pln─Ť obvykl├ę. Po celou svoji v─Ťdeckou kari├ęru publikoval ─Źetn─Ť p┼Ö├şsp─Ťvk┼» z r┼»znorod├Żch obor┼» geometrie, kter├ę vych├ízely nejen v ─Źesk├Żch, ale tak├ę v zahrani─Źn├şch odborn├Żch ─Źasopisech. Mimo toho napsal nap┼Ö. vysoko┼íkolskou u─Źebnici deskriptivn├ş geometrie nebo trojd├şlnou u─Źebnici diferenci├íln├ş geometrie, byl tak├ę autorem cel├ę ┼Öady ┼żivotopisn├Żch ─Źl├ínk┼» a nekrolog┼».

ÔÇ×Otec geometrieÔÇť na Karlov─Ť univerzit─Ť

Po rozd─Ťlen├ş filozofick├ę fakulty p┼Öe┼íel na nov─Ť vzniklou fakultu s p┼Ö├şrodov─Ťdn├Żm zam─Ť┼Öen├şm a z┼»stal j├ş v─Ťrn├Ż a┼ż do konce sv├ęho ┼żivota. Nutno uznat, ┼że jeho ┼íkolou geometrie byla ovlivn─Ťna cel├í generace student┼». Zasedal tak├ę ve zku┼íebn├ş komisi pro u─Źitelstv├ş na st┼Öedn├şch ┼íkol├ích. Od studi├ş na vysok├ę ┼íkole p┼»sobil v Jednot─Ť ─Źeskoslovensk├Żch matematik┼» a fyzik┼». V roce 1900 se stal mimo┼Ö├ídn├Żm ─Źlenem Kr├ílovsk├ę ─Źesk├ę spole─Źnosti nauk (od 1907 ┼Ö├ídn├Żm ─Źlenem) a dopisuj├şc├şm ─Źlenem ─îesk├ę akademie v─Ťd a um─Ťn├ş (od 1908 ┼Ö├ídn├Żm ─Źlenem). Ve ┼íkoln├şm roce 1906/07 zast├íval funkci d─Ťkana filozofick├ę fakulty. Jako prvn├şmu mu byla u p┼Ö├şle┼żitosti 65. narozenin ud─Ťlena Ad├ímkova cena za ┼żivotn├ş d├şlo.

Zem┼Öel po kr├ítk├ę nemoci ve ve─Źern├şch hodin├ích 10. kv─Ťtna 1930. Ji┼ż del┼í├ş ─Źas jej v┼íak tr├ípily ur─Źit├ę zdravotn├ş pot├ş┼że. Urna se Sobotkov├Żm popelem byla ulo┼żena do rodinn├ęho hrobu jeho man┼żelky Rozy, roz. Helmingerov├ę (1863-1951), na III. Ol┼íansk├ęm h┼Öbitov─Ť, v 6. odd─Ťlen├ş, pod ─Ź├şslem 90. Spole─Źn─Ť s nimi tu odpo─Ź├şvaj├ş Roziny rodi─Źe ÔÇô vinohradsk├Ż advok├ít Karl von Helminger (1838-1889) a Rosalie, roz. Wischin (1838-1894). Pomn├şk ve tvaru tumby uv├íd├ş jm├ęna i dal┼í├şch poh┼Öben├Żch. Jak je z fotografi├ş patrn├ę, m├şsto posledn├şho odpo─Źinku prof. Sobotky by bylo vhodn├ę upravit.

Zdroje:

BYD┼ŻOVSK├Ł, B. Prof. Jan Sobotka zem┼Öel. N├írodn├ş listy [online]. 1931, ro─Ź. 71, ─Ź. 131, s. 3 [cit. 2014-12-27]. Dostupn├ę z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5824653

FOLTA, Jaroslav. Posledn├ş rozhovor s profesorem Bohumilem Byd┼żovsk├Żm. In: NETUKA, I., STIBOROV├ü, M. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzik├íln├ş fakulta: Jubilejn├ş almanach. Vyd. 1. Praha: MATFYZPRESS, 2002, s. 38-39. ISBN 80-85-863-77-4.

KADE┼ś├üVEK, Franti┼íek. Jan Sobotka, profesor matematiky na universit─Ť Karlov─Ť, ┼íedes├ítn├şkem. ─îasopis pro p─Ťstov├ín├ş matematiky a fysiky [online]. 1923, ro─Ź. 52, ─Ź. 1, s. 1-9 [cit. 2014-12-27]. Dostupn├ę z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123257

KA┼áPAROV├ü, Martina, N├üDEN├ŹK, Zbyn─Ťk. Jan Sobotka: (1862-1931). Vyd. 1. Praha: Matfyzpress, 2010, 250 s. D─Ťjiny matematiky, sv. 44. ISBN 978-807-3781-217.

URBAN, Alois. O ┼żivot─Ť a d├şle profesora Jana Sobotky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. 1962, ro─Ź. 7, ─Ź. 6, s. 355-359 [cit. 2014-12-27]. Dostupn├ę z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/138801


P┼Öedchoz├ş d├şly:

Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XV: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy podev├ít├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XIV: Ol┼íansk├ę h┼Öbitorvy poosm├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XIII: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy posedm├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XII: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy po┼íest├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» XI: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy pop├ít├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» X: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy po─Źtvrt├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» IX: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy pot┼Öet├ş
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VIII: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy podruh├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VII: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VI: Vinohradsk├Ż h┼Öbitov pot┼Öet├ş
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» V: Vinohradsk├Ż h┼Öbitov podruh├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» IV: Vinohradsk├Ż h┼Öbitov poprv├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» III
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» II
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» I

Tento ─Źl├ínek jsme automaticky naimportovali z p┼Öedchoz├şho redak─Źn├şho syst├ęmu. Pokud se v n─Ťm n─Ťco pokazilo, dejte n├ím pros├şm v─Ťd─Ťt.