Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VIII: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy podruh├ę

Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VIII: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy podruh├ę

Fakulta / ─Źl├ínek

Dal┼í├ş zastaven├ş v cyklu o hrobech v├Żznamn├Żch v─Ťdc┼» exaktn├şch v─Ťd se odehraje op─Ťt na Ol┼íansk├Żch h┼Öbitovech. V tomto ─Źl├ínku se podrobn─Ťji sezn├ím├şme s ┼żivotem a m├şstem posledn├şho odpo─Źinku fyzika Bohumila Ku─Źery.

Foto ─Ź. 1: Hrob prof. Ku─Źery (─Źerven 2014, foto V. Kemenny)
Foto ─Ź. 1: Hrob prof. Ku─Źery (─Źerven 2014, foto V. Kemenny)

Bohumil Ku─Źera (* 22. 3. 1874, Semily; ÔÇá 16. 4. 1921, Praha)

Fyzik. Po absolvov├ín├ş obecn├ę ┼íkoly v Liberci a st┼Öedn├ş ┼íkoly v Praze studoval v letech 1893 a┼ż 1897 na tehdej┼í├ş Filozofick├ę fakult─Ť Karlovy univerzity. U┼ż b─Ťhem studi├ş se stal asistentem prof. Strouhala. V roce 1898 byl promov├ín doktorem filozofie. N├ísledoval studijn├ş pobyt v Curychu a v Darmstadtu, kde se coby asistent prof. Scheringa v─Ťnoval oboru experiment├íln├şch metod, a to p┼Öedev┼í├şm kapil├írn├şm jev┼»m. Obh├íjil titul soukrom├ęho docenta, kter├Ż mu byl po jeho n├ívratu uzn├ín i na pra┼żsk├ę univerzit─Ť. Od roku 1905 se v─Ťnoval nov─Ť se rod├şc├şmu oboru, studiu radioaktivity. V roce 1908 se stal mimo┼Ö├ídn├Żm, o ─Źty┼Öi roky pozd─Ťji pak ┼Ö├ídn├Żm profesorem experiment├íln├ş fyziky. Byl prvn├şm, kdo za─Źal experiment├íln├ş fyziku na pra┼żsk├ę univerzit─Ť p┼Öedn├í┼íet. ─îas na vlastn├ş v├Żzkum mu ub├şrala pedagogick├í a publika─Źn├ş ─Źinnost. ├Üzce spolupracoval s prof. Strouhalem p┼Öi z┼Öizov├ín├ş nov├ęho Fysik├íln├şho ├║stavu na Karlov─Ť (dnes Matematicko-fyzik├íln├ş fakulta UK). Po prof. Strouhalovi pak p┼Öevzal funkci ┼Öeditele ├║stavu.

Pedagog nositele Nobelovy ceny

Ovlivnil ┼Öadu student┼», mezi n─Ť┼ż se ┼Öad├ş tak├ę Franti┼íek B─Ťhounek, kter├ęmu zprost┼Öedkoval studium u Marie Curie-Sklodowsk├ę v jej├ş laborato┼Öi na Sorbonn─Ť, a Jaroslav Heyrovsk├Ż, jeho┼ż p┼Öivedl k vyu┼ż├şv├ín├ş elektrokapilarity ve fyzik├íln├ş chemii.

P┼Öedn├í┼íky prokl├ídal vtipn├Żmi pozn├ímkami

Ke student┼»m si udr┼żoval p┼Ö├ítelsk├Ż vztah. Vysokou odbornost p┼Öedn├í┼íek odleh─Źoval osobit├Żm smyslem pro humor, co┼ż tak├ę ilustruje vzpom├şnka jeho n─Ťkdej┼í├şho studenta, pozd─Ťj┼í├şho fyzika Zde┼łka Hor├íka: ÔÇ×Sv├ę p┼Öedn├í┼íky doprov├ízel ┼Öadou pokus┼», kter├ę n├ím osobn─Ť p┼Öedv├íd─Ťl po p┼Öedn├í┼ík├ích v p┼Öilehl├ę laborato┼Öi. Jednou n├ím ukazoval pokus s ohybem sv─Ťtla. Kdy┼ż pozoroval jednu kolegyni, kter├í se n─Ťjak neur─Źit─Ť tv├í┼Öila z├şraj├şc do okul├íru, prohodil: ,Sle─Źno, nemyslete si, ┼że tam uvid├şte jako v biografu, ┼że v├ís ten jev snad pra┼ít├ş. To on neud─Ťl├í, je to jev velmi delik├ítn├ş.ÔÇś ÔÇť N─Ťkdy nav┼ít─Ťvoval i studentsk├ę ve─Ź├şrky, na nich┼ż poslucha─Źi p┼Ö├şle┼żitostn─Ť parodovali sv├ę u─Źitele. P┼Öi jedn├ę takov├ę z├íbav─Ť se studenti bavili nad karikaturami sv├Żch pedagog┼». Kdy┼ż p┼Öi┼ílo na ┼Öadu Ku─Źerovo komick├ę zpodobn─Ťn├ş s monoklem, Ku─Źeru to velmi pobavilo a zvolal: ÔÇ×Docela tak to vypad├í!ÔÇť

P┼Öed─Źasn├Ż skon Strouhalova n├ístupce

Z uveden├Żch vzpom├şnek je z┼Öejm├ę, ┼że p┼Öed─Źasn├Ż odchod obl├şben├ęho pedagoga zarmoutil mnoho jeho student┼», koleg┼» i osob z ┼Öad odborn├ę ve┼Öejnosti. Ti v┼íichni se s n├şm 19. dubna 1921 p┼Öi┼íli rozlou─Źit do velk├ę posluch├írny Fysik├íln├şho ├║stavu (dne┼ín├ş posluch├írna F1). Nad jeho rakv├ş promluvil prof. Strouhal, za profesorsk├Ż sbor Univerzity Karlovy a za ─Źeskou akademii vystoupil prof. N─Ťmec, za profesorsk├Ż sbor brn─Ťnsk├Żch vysok├Żch ┼íkol a za osobn├ş p┼Ö├ítele prof. Nov├ík. Jm├ęnem ─Źesk├ęho studentstva p┼Öednesl smute─Źn├ş ┼Öe─Ź Z. Hor├ík, jm├ęnem ukrajinsk├ęho studentstva poslucha─Ź Dziubak. N├ísledn─Ť se pr┼»vod odebral na Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy, kde nad hrobem promluvil ─Źlen Ku─Źerovy okt├ívy, provinci├íl Gregor. Smute─Źn├ş slova doprovodil pra┼żsk├Ż p─Ťveck├Ż sbor Hlahol p├şsn├ş Z osudu rukou.

Hrob profesora Ku─Źery v ohro┼żen├ş

Hrob prof. Ku─Źery se nal├ęz├í v VI. odd─Ťlen├ş Ol┼íansk├Żch h┼Öbitov┼», v p├ít├ę ┼Öad─Ť. Nese ─Ź├şslo 4 a nalezneme jej po lev├ę stran─Ť cesty vedouc├ş od hlavn├ş br├íny. Z n├ípis┼» se dozv├şme, ┼że p┼Öed Ku─Źerou zde byl poh┼Öben soukromn├şk Vojt─Ťch Habada (1844-1902) a jeho syn Vojta (zem┼Öel v r. 1910 ve 24 letech). V roce 1979 byly na m├şsto ulo┼żeny tak├ę ostatky Alexandry Ku─Źerov├ę. K b┼Öeznu 2014 skon─Źila hrobu platn├í n├íjemn├ş smlouva, a nad dal┼í├şm osudem m├şsta posledn├şho odpo─Źinku prof. Ku─Źery tak vyvst├ív├í otazn├şk.

Zdroje

HOR├üK, Zden─Ťk. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. St├ę v├Żro─Ź├ş narozen├ş Bohumila Ku─Źery, ro─Ź. 1974, ─Ź. 6 [cit. 2014-08-16]. Dostupn├ę z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/138423.

Z├üVI┼áKA, Franti┼íek. Prof. Dr. Bohumil Ku─Źera [online]. ─îasopis pro p─Ťstov├ín├ş matematiky a fysiky, ro─Ź. 1922, ─Ź. 4, s. 240-247 [cit. 2014-08-16]. Dostupn├ę z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/109017.

Prof. Dr. Boh. Ku─Źera [online]. ─îasopis pro p─Ťstov├ín├ş matematiky a fysiky, ro─Ź. 1921, 4-5, s. 217-2018 [cit. 2014-08-16]. Dostupn├ę z: http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/123791.

├Üdaje poskytnut├ę z evidence Spr├ívy pra┼żsk├Żch h┼Öbitov┼».


Dal┼í├ş d├şly putov├ín├ş:

Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VII: Ol┼íansk├ę h┼Öbitovy
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» VI: Vinohradsk├Ż h┼Öbitov pot┼Öet├ş
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» V: Vinohradsk├Ż h┼Öbitov podruh├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» IV: Vinohradsk├Ż h┼Öbitov poprv├ę
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» III
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» II
Putov├ín├ş po hrobech slavn├Żch matematik┼», fyzik┼», astronom┼» I

Tento ─Źl├ínek jsme automaticky naimportovali z p┼Öedchoz├şho redak─Źn├şho syst├ęmu. Pokud se v n─Ťm n─Ťco pokazilo, dejte n├ím pros├şm v─Ťd─Ťt.