V úterý 19. srpna přišel svět o jednu z klíčových postav částicové fyziky. Ve 101 letech odešel Herwig Schopper, přezdívaný také jako otec evropských urychlovačů. Německý fyzik českého původu stojí za návrhem a realizací urychlovače PETRA v německém výzkumném ústavu DESY Hamburg. Jako ředitel CERN se zasloužil o dokončení výstavby elektronového urychlovače LEP. Právě v jeho tunelech se dnes nachází největší urychlovač částic na světě – Velký hadronový urychlovač LHC.
Narodil se 28. února 1924 do rodiny s rakouskými kořeny, která však tou dobou žila v českém Lanškrouně. Středoškolské vzdělání získal v Rakousku a za vysokoškolským studiem se vydal na univerzitu v Hamburku. Herwig Schopper zahájil svou vědeckou kariéru jako výzkumný pracovník ve stockholmské laboratoři Lise Meitnerové, spoluobjevitelky jaderného štěpení. Jako profesor působil na univerzitách v německém Erlangenu, Mohuči a Karlsruhe a jako stážista v britské Cambridge a na americké Cornellově univerzitě.
Prvního významného úspěchu v oblasti budování evropských urychlovačů dosáhl během působení ve výzkumném ústavu DESY (Deutsches Elektronen-Synchrotron) v Hamburku, jehož byl ředitelem. V roce 1978 tam byla podle jeho návrhu dokončena výstavba urychlovače PETRA. Díky elektron-pozitronovému urychlovači PETRA s obvodem více než 2 km a maximální energií srážek 6 GeV se DESY stalo výzkumným střediskem mezinárodního významu. Hned v prvním roce provozu byl pomocí tohoto zařízení objeven gluon, elementární částice držící pohromadě jádro atomu. K objevu gluonu došlo po dlouhých 17 letech od jeho předpovězení v roce 1962.
Hlavním přínosem Herwiga Schoppera pro částicovou fyziku je však jiná stavba. V 60. letech 20. století se Schopper začal zapojovat do výzkumů Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Od 70. let tam zastával několik klíčových pozic a v roce 1981 se stal jeho generálním ředitelem. Tou dobou již byla schválena výstavba Velkého elektron-pozitronového urychlovače LEP. Ražba 27kilometrového kruhového tunelu na švýcarsko-francouzské hranici byla zahájena v roce 1983 a stala se největší civilní stavbou na světě. Urychlovač LEP byl v provozu až do roku 2000, kdy byl jeho tunel využit pro budování nového proton-protonového urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Ten je v současnosti vůbec největším urychlovačem částic na světě. I na jeho přípravách se Schopper podílel.
V roce 1983, tedy v prvních letech Schopperova působení v CERN v roli ředitele, byly navíc na urychlovači SP(anti P)S objeveny intermediální bosony W a Z. Za objev těchto elementárních částic, které jsou zprostředkovatelem tzv. slabé interakce, jedné ze čtyř základních sil působících mezi částicemi hmoty, získali fyzici Carlo Rubbia a Simon van der Meer o rok později Nobelovu cenu. Objev bosonů W a Z, podstatných součástí teorie Standardního modelu fyziky částic, je považován za jeden z nejvýznamnějších výsledků experimentů v CERN.
Zásluhou Herwiga Schoppera však nejsou jenom velké evropské urychlovače, díky nimž mohlo dojít k řadě klíčových objevů na poli částicové fyziky. Zásadním způsobem přispěl i k upevnění pozic evropských výzkumných institucí a také k posílení vědecké spolupráce napříč světem. Ne nadarmo proto bývá označován za prvního manažera vědy. „Herwig Schopper přispěl ke globální expanzi CERNu a byl jedním z architektů modelu mezinárodní spolupráce pro experimenty LEP, který vydláždil cestu pro dnešní rozsáhlé experimentální spolupráce,“ napsala v nekrologu Fabiola Gianotti, současná generální ředitelka CERN.
Mezi jeho největší úspěch na tomto poli řadí italská fyzička Gianotti vznik SESAME, mezinárodního centra pro synchrotronové světlo pro experimentální vědu a aplikace na Blízkém východě, jehož byl Schopper spoluzakladatelem a kde byl i prvním prezidentem rady. Jde o projekt, který byl v roce 2017 založen po vzoru CERN a má sloužit k výzkumu nových materiálů i živé hmoty. „Ztratili jsme brilantního vědce a jednoho z největších přispěvatelů do CERNu a našeho oboru, který skutečně ztělesňoval základní hodnoty naší laboratoře. Ztratili jsme také drahocenného přítele, jehož vhled, oddanost a vřelost jsme obdivovali,“ uvedla Gianotti.
Mohlo by vás také zajímat: