Koncem července tohoto roku zemřel ve věku 91 let americký inženýr William English, spoluautor první počítačové myši. Z původní dřevěné krabičky, kterou před více než 50 lety sestrojil, se postupem času stal nepostradatelný doplněk téměř každého osobního počítače.
V počítačovém světě se během času objevovala některá doplňující zařízení, která zlepšovala nebo zrychlovala práci na počítači. Jakmile počítač přestal být jen výpočetním systémem - do kterého se pouze zadaly údaje a čekalo se na výsledek - a začal být interaktivním pomocníkem, hledaly se možnosti jeho bezprostředního ovládání. Dnes je téměř neodmyslitelným zařízením počítačová myš.
William Kirk English (1929 – 2020), zaměstnanec Stanford Research Institute, vytvořil první zařízení určené k ovládání kurzoru na počítačovém monitoru podle návrhu svého kolegy Douga Engelbarta (1925 – 2013) v roce 1963. Veřejnosti byl vynález poprvé představen o pět let později, 9. prosince 1968.
Malé zařízení, kterému se později začalo říkat „myš“ (vždyť měla dlouhý „ocásek“), mělo podobu krabičky dřevěné konstrukce s jedním tlačítkem. Pro snímání pohybu ve dvou osách X a Y byla použita dvě na sebe kolmá kolečka. Pohyb koleček byl snímači v podobě potenciometrů převáděn na signály nesoucí informace o rychlosti i směru pohybu.
Nápad použít dvě na sebe kolmá kolečka přitom nebyl úplně nový. Na podobném principu fungoval již planimetr, pomocné zařízení pro měření plochy uzavřeného objektu na výkrese. V případě myši bylo ovšem třeba vymyslet způsob, jak informaci o pohybu (rychlosti a směru) převést do počítače. Vědci ze Stanfordu využili zmíněný potenciometr (rezistor s hodnotou ohmického odporu proměnnou podle polohy natočení), který byl na ose spojen s kolečkem. Hodnota odporu se tak měnila s natočením osy kolečka a jako číselný údaj byla poté převáděna do počítače.
První počítač s myší se na trhu objevil v roce 1973 a byl jím Xerox Alto. Avšak až nástup skutečných osobních počítačů začátkem 80. let způsobil, že se z myši stalo nepostradatelné zařízení. Myš se tak objevila v programovém prostředí velkých počítačových hráčů: u firmy Apple i Microsoft.
Snímání pohybu myši po podložce bylo odvozeno od kuličky odvalující se po ploše, původně kovové, později pogumované. Ke kuličce byly přitlačeny dva válečky s kotoučky, jejichž otvory byly umístěny v osách optických snímačů tvořených svítivou LED diodou a snímacím fototranzistorem. Elektronika v myši tak mohla vyhodnocovat rychlost i směr otáčení a předávat tyto informace dále. Myš byla doplněna dvěma nebo třemi tlačítky. Později přibyly ještě ovládací prvky, které už dnes považujeme za zcela běžné – například kolečko pro rychlejší rolování.
Myš s kuličkou v současnosti vytlačila nová konstrukce s jiným principem snímání pohybu po ploše. Svítivá LED dioda nebo laserová dioda osvětluje podložku, po které se myš pohybuje. Odražený obraz nasvícené části pracovní plochy se promítá přes čočku na malou plošku CCD nebo CMOS čidla signálového procesoru. Datový signálový procesor (DSP) rychlostí řádově tisíce obrázků za vteřinu analyzuje získaný obrázek, porovnává jej s obrázkem předchozím a vyhodnocuje tak směr a rychlost pohybu myši po pracovní ploše. Výsledek se posílá do počítače a mění se tak poloha kurzoru na obrazovce.
Obrázek na pracovní ploše signálového procesoru má velikost v našem případě 24 x 22 pixelů. Obraz nasnímané pracovní plochy se porovná s dalším obrázkem a ze změny při posunu jednotlivých obrazových buněk (pixelů) se vyhodnotí směr a rychlost pohybu myši.
Základní princip optické myši je vynálezem Stevena Kirsche (* 1956), který na základě svého objevu založil v roce 1982 firmu Mouse System Corporation. První myši s optickým snímáním pracovaly se speciální kovovou podložkou s natištěnou mřížkou.
V současné době se setkáme s různými variantami optické myši, s různými tvary, které zvyšují pohodlí uživatele. První myši byly hranaté a nepohodlné, později se objevily ergonomicky tvarované pro lepší držení. Nejjednodušší polohovací zařízení tak prošlo za 50 let své existence výraznou proměnou a stalo se prvkem, který pomohl otevřít počítačový svět veřejnosti.