V maturitním ročníku jsem se jako jeden z 24 středoškoláků v programu HSSIP (CZ) podíval na dva týdny do CERN. Díky této příležitosti jsem se osobně seznámil s organizací kruciální pro minulost, přítomnost i budoucnost částicové fyziky. Z nejvýznamnějších zmiňme tamní objevy elektroslabých bosonů W+/- a Z i poslední částici predikovanou Standardním modelem Higgsův boson. Ve zprávách jste možná zaznamenali, že po delší odstávce počínají přípravy třetího velkého experimentálního běhu Velkého hadronového urychlovače (LHC). Po několika kratších návštěvách v uplynulých čtyřech letech mého vysokoškolského studia se vydávám na zatím nejdelší cestu do CERN, tentokrát tříměsíční. Budu moc rád, pokud moje zážitky a poznatky budete sdílet spolu se mnou skrze sérii reportáží z místa.
Kdybych měl popsat CERN jedním slovem, zvolím slovo ekosystém. Má propracované vnitřní struktury i mechanismy řešení problémů. To se týká i přijímání nových členů, které navzdory velké migraci vědců, techniků a studentů probíhá až obdivuhodně snadno. Ačkoliv z tohoto úhlu pohledu připomíná CERN spíše korporátní prostředí, z pohledu lidského a sociálního patří mezi start-upy.
Pracovníci, uživatelé i studenti jsou přiřazeni k nejvyšším organizačním jednotkám, kterými jsou oddělení, například oddělení teoretické fyziky (TH), informačních technologií (IT) nebo experimentální fyziky (EP), do něhož momentálně patřím. Další segmenty jsou podobné struktuře velkých firem – lidské zdroje (HR) či finanční a administrativní oddělení (FAP). Pro jiné lze analogii najít jen těžko – oddělení paprsků (BE) nebo urychlovacích systémů (SY). Nejvyšší organizační jednotky se pak dělí na skupiny. Ty už jsou obecně mediálně známější. Pro mě však mají v danou chvíli největší význam skupiny spadající do oddělení experimentální fyziky (EP).
Čtyři velmi známé skupiny EP odpovídají velkým experimentům na LHC. Jsou to ATLAS, CMS, LHCb a ALICE. Patří sem však i administrativní a obecné služby (AGS), elektronické systémy pro experimenty (ESE), neutrinová skupina (NU), softwarový design experimentů (SFE), malé a středně velké experimenty (SME), kancelář vedoucího oddělení (DI) a skupina detektorových technologií (DT), která je mým dočasným pracovištěm.
„Moje“ skupina EP-DT se dělí na dalších sedm sekcí. Na kartičce zaměstnance mám tedy překrásné zařazení EP-DT-TP, kde první dvě zkratky již znáte a poslední dvě písmena znamenají Technology and Physics. Druhý kód, který určuje moji každodenní existenci, je 1/1-017. Podobné kódy najdete po celém CERN a čtou se jako číslo budovy/patro-dveře. Zdá se to složité, ale jde o extrémně praktický způsob hledání lidí a jejich kanceláří. Musíme mít pořád na paměti, že v cernském ekosystému pracují bezmála tři tisíce zaměstnanců a vědě se tu věnuje přes deset tisíc dalších uživatelů.
Bez základního zařazení tedy vlastně nejde nic. Pak už naopak většinu svých pracovních potřeb vyřizujete prostřednictvím sekretariátu svého oddělení. A co všechno je potřeba zařídit? Přístupovou kartu člověk dostane přímo od dedikovaného pracoviště, to samé platí o bicyklu, autu či dozimetru. Ovšem jen v případě, že jste prošli předepsanými e-learningovými kurzy zakončenými zkouškou. Bez náležitého školení totiž ani nesmíte jezdit na zapůjčeném kole!
Bezpečnost práce patří k prioritám CERN. Přístupové karty nesou propracovanou hierarchii, která povoluje přístup jen tam, kde se máte v rámci plnění pracovního úkolu nacházet. K využívání dozimetru je nutno provést biometrický sken očí, aby za vás přístroj nevyzvedl a nepoužíval někdo jiný. Už vůbec nemluvím o bezpečnosti na pracovišti poblíž svazků nabitých částic. K tomu se určitě dostaneme v některém z dalších pokračování.
Další podpůrné služby zajišťuje nejen pobočka banky UBS a poštovní kiosek v obchůdku, ale i benzinová stanice nebo špičkově vybavené oddělení hasičů, ostrahy a zdravotníků. Mám takový pocit, že skoro na každý nevýzkumný problém existuje v CERN služba poskytující efektivní řešení. Dokládá to i známý příklad z historie, kdy se počítačový vědec Tim Berners-Lee zabýval tím, jak umožnit zdejším výzkumníkům přenos výsledků a znalostí bez nutnosti přímé komunikace. V roce 1989 díky tomu vznikl World Wide Web, který dnes dominuje celosvětovému internetu. Mimochodem, kanceláře otců zakladatelů se tehdy nacházely jen o patro níže pod mou současnou kanceláří. To je rozhodně inspirativní i zavazující.
V rámci popisu služeb CERN nejde opomenout skvěle zásobenou knihovnu s přehledným online katalogem. Nejen že si můžete přímo v knihovně vyzvednout už připravenou knihu, ale dokonce vám vybranou literaturu doručí až do schránky před kancelář. Pro studenta je to jak stůl v cukrárně s tím nejsladším cukrovím… Když je pak potřeba se posilnit nejen duševně, přichází na řadu trojice místních restaurací. Nabídka pokrmů je stejně kosmopolitní jako složení zdejších vědeckých týmů.
Ekosystém však pamatuje i na ubytování. Krátkodobě je možné bydlet buď přímo v CERN hostelu nebo za francouzskou hranicí v Schuman hostelu. To, pochopitelně, vede studenty k porovnávání výhod a nevýhod bydlení v samotném srdci výzkumné organizace, nebo uprostřed francouzského venkova. Je to podobné špičkování jako mezi Pardubicemi a Hradcem Králové nebo Liverpoolem a Manchesterem. Ultimátním argumentem „lidí z Schumanu“ je, že přímo pod ním vede tunel LHC. Který fyzik by si tohle nepřál, že? Lidé s dlouhodobými kontrakty si po čase obvykle zařizují vlastní bydlení, ať už ve Švýcarsku či Francii. Tento problém zatím, bohužel, řešit nemusím.
Poslední kapitolou je dojíždění do práce i přesuny po rozsáhlém areálu. Hlavními pracovišti jsou Meyrin a Prevessin, pojmenované podle blízkých městeček. V Meyrinu je většina kanceláří, všechny podurychlovače LHC i detektor ATLAS. Prevessin se nachází na druhé straně urychlovače SPS (Super Proton Synchrotron), předchůdce LHC s průměrem 2,2 kilometru. Na SPS v současnosti běží terčíkové experimenty a tzv. testbeamy, kdy se využívají protony či různé sekundární částice, jako jsou piony, pro testování odezvy detektorů či materiálů na tok takových částic.
Další samostatná pracoviště představují experimenty ALICE, LHCb a hlavně CMS, který se nachází vůči experimentu ATLAS na protilehlé straně LHC, tedy více než osm kilometrů vzdušnou čarou od areálu Meyrin. Jak překonávat takové vzdálenosti? K tomu právě slouží zmiňovaná (elektro)kola, (elektro)auta, koloběžky a také systém shuttlů. Jedná se o menší autobusy či větší dodávky, které pravidelně, typicky častěji než jednou za hodinu, zajišťují dopravu mezi velkými pracovišti.
Ve chvíli, kdy si zajistíte všechna potřebná pomyslná razítka, kurzy, dozimetr, ubytování a dopravu, se můžete konečně vrhnout do práce. Člověk ale musí mít pořád na paměti, že díky propracovaným dedikovaným službám může CERN provádět špičkový výzkum na hranici lidského poznání dlouhodobě efektivně, s ohledem na limitované finanční i materiální zdroje. Sluší se také poznamenat, že ve zmíněných podpůrných službách pracují často také studenti veřejné správy, marketingu i mezinárodních vztahů v rámci Administrative Student Programme.
Právě jsem tedy vyřídil vše potřebné k zahájení své účasti v Summer Student Programme a jsem zvědavý, jaké budou první týdny v rámci ekosystému.
