Od loňského školního roku přecházejí základní školy postupně na novou informatiku. Výuka tohoto předmětu se má v příštích několika letech v Česku zásadně proměnit, aby lépe odpovídala aktuálním i budoucím potřebám. „To, jak se informatika na školách pojímala dříve, vlastně informatika vůbec nebyla. Žáci si odnášeli jen uživatelské dovednosti,“ říká informatik, didaktik a vědec Cyril Brom. Společně s Lenkou Forstovou a dalšími kolegy z Katedry softwaru a výuky informatiky MFF UK připravují pro učitele nové didaktické materiály a pomůcky.
Vysvětlujete svým dětem, jak fungují počítače a internet?
Cyril Brom (C. B.): Mladší dcera je předškolačka a starší chodí do třetí třídy. Snažím se jim trochu vysvětlovat, odkud se bere internet, a ukazuji jim kabel k wifi routeru, po kterém přitékají videa, ale myslím si, že tomu ještě příliš nerozumí. Na dceři jsem taky testoval několik dílů seriálu Datová Lhota (animovaný populárně-naučný seriál pro děti, který vznikl ve spolupráci České televize, Matematicko-fyzikální fakulty UK a společnosti CZ.NIC; pozn. red.).
Lenka Forstová (L. F.): Mému synovi je třináct a teď s ním rozebírám hlavně to, co sleduje na internetu nebo co sdílí s kamarády. Od září má informatiku také ve škole, kde se ji zatím učí starým způsobem.
Odkdy by se podle vás měly děti začít vzdělávat v oblasti informačních technologií?
C. B.: Především si myslím, že zhruba do tří let by se mobily nebo tablety neměly dětem vůbec dávat do ruky, protože to pro ně nemá žádnou přidanou hodnotu. Na druhou stranu, rodiče to dělají a těžko jim to můžeme zakazovat. Je vhodné děti seznamovat s technologiemi postupně, přičemž zhruba rok před nástupem do školy je podle mě ideální doba, aby se začaly dozvídat i něco málo o tom, jak technologie fungují.
L. F.: Záleží na tom, co které dítě baví, jestli moderní technologie používá a jeví o ně zájem. Potom má smysl tyto děti vzdělávat dřív například v zájmových kroužcích. Ve 4. třídě už by se ale informatiku měli učit všichni povinně.
Povinná výuka informatiky od 4. třídy je součástí reformy, kterou si v současnosti prochází informatika na základních školách. Co je jejím smyslem?
C. B.: Smyslem této reformy je dostat do škol opravdovou informatiku. Informatika jako vědní disciplína se etablovala před desetiletími, ale základní školy své žáky dosud s tímto oborem v podstatě neseznamovaly. To, jak se informatika na školách pojímala dříve, vlastně informatika vůbec nebyla. Většina škol učila pouze uživatelské dovednosti. Nová informatika, ten velký kvalitativní skok, spočívá v tom, že se děti budou učit, jak digitální technologie fungují a jakými principy se řídí jejich používání. Cílem přitom není udělat ze všech informatiky, ale žáky s touto oblastí seznámit a upozornit je na to, že existuje.
Výuka se má nově namísto ovládání počítačů zaměřovat na rozvoj informatického myšlení. To je pojem, o kterém se hodně diskutuje i v odborných kruzích. Co si pod ním představit?
C. B.: Informatické myšlení je specifický způsob řešení problémů, který se používá v informatice, zejména při programování. Spočívá v tom, že si problém přesně popíšu a – obrazně řečeno – rozřežu ho na malé dílčí kousky, které si dále promyslím. Je to snaha domyslet řešení do důsledku. Programování se bez takového postupu neobejde, protože počítači musíte říct všechno naprosto přesně. Informatické myšlení se ale dá využít i mimo informatiku při řešení v podstatně jakéhokoli problému. Když dítě zvládne základy programování, a tedy naučí se informaticky myslet, může mu to pak pomoct lépe řešit problémy také v jiných oblastech včetně běžného života. Například bez potíží zvládne použít návod a něco si podle něj sestavit nebo naplánovat školní výlet.
Chtěl bych však upozornit, že nová informatika nezahrnuje jen informatické myšlení a programování, jak je někdy mylně chápáno. Programování a algoritmizace tvoří podle nového Rámcového vzdělávacího programu dohromady zhruba jen čtvrtinu obsahu. Mezi další důležité oblasti, které se v rámci nové informatiky budou učit, patří fungování technologií, práce s daty a modely a informační systémy. Žáci by se ve škole například měli dozvědět, co je internet, měli by mít představu o tom, co se děje s videem nebo fotkou, které na internet nahrají; měli by vědět, co je to šifra a zda si zašifrovanou zprávu posílanou přes internet může někdo přečíst, a také by měli umět používat digitální technologie ke správě informací.
Část učitelů se k reformě staví skepticky. Mimo jiné kritizují, že se kvůli navýšení počtu hodin informatiky sníží hodinové dotace u jiných předmětů. Opravdu má mít informatická výchova větší prioritu než například hodiny dějepisu?
C. B.: Je nutné si uvědomit, že svět se vyvíjí a že to, co se učilo před padesáti nebo třiceti lety, už z části neplní současné potřeby. Osobně považuji dějepis za velmi důležitý, ale zároveň vnímám reformu jako příležitost k revizi, zda se v ostatních předmětech skutečně učí to, co děti potřebují a co si zapamatují. Praxe totiž ukazuje, že to tak často není.
Školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem informatikářů, navíc stávající učitelé se budou muset doškolit. Je vůbec reálné, že se reformu podaří v blízké době realizovat?
C. B.: Bude to dlouhodobější proces. Reforma se má odehrát během tří let, to ale neznamená, že se všichni učitelé během této doby stihnou doškolit. Jen když si spočítáte, kolik je v Česku potenciálních lektorů a kolik učitelů, tak to časově nevychází. Navíc školení probíhá dlouhodobě a není to záležitost jednoho víkendu. Pokud všichni potáhnou za jeden provaz, a tím myslím jak vysoké školy, které učitele připravují, tak ministerstvo, které musí vytvářet podmínky na školách, tak základní školy, učitele, rodiče a veřejnost, je šance, aby se v horizontu zhruba deseti let výuka informatiky na základních školách podstatným způsobem transformovala. Na druhou stranu už nyní existují školy, které nový způsob výuky úspěšně aplikují v praxi.
Informatikáři i učitelé ostatních předmětů mají z nové koncepce často strach. Jsou podle vás obavy na místě?
L. F.: Na mnoha školách učí informatiku neaprobovaní učitelé, kteří byli více méně donuceni, aby tento předmět učili. Přechod na novou informatiku pro ně může být náročný, protože dosud učili hlavně to, jak počítače ovládat, což je do jisté míry snazší. Potom tu jsou učitelé češtiny nebo dějepisu, kteří mají nově zařadit používání technologií do svých předmětů, přestože informatiku nikdy nevystudovali, ani neučili. Takže obavy zcela jistě opodstatněné jsou. My se však učitelům snažíme ukázat, že tyto problémy se dají překonat.
MFF UK nabízí bakalářské studium učitelství informatiky v kombinaci s učitelstvím matematiky a od příštího akademického roku nově také v kombinaci s učitelstvím fyziky. Na magisterské úrovni je možné studovat učitelství informatiky pro střední školy v kombinaci s učitelstvím matematiky pro střední školy. Již vystudovaní informatici si mohou doplnit pedagogické miminum v rámci programu celoživotního vzdělávání. Pro učitele jiných předmětů, než je informatika, kteří by si chtěli rozšířit kvalifikaci o informatiku, je určen kurz celoživotního vzdělávání. V neposlední řadě Matfyz pořádá řadu kurzů pro učitele informatiky. Tyto kurzy jsou akreditovány MŠMT.
Jakým způsobem Matfyz podporuje učitele?
C. B.: Kompletně jsme přepracovali systém dovzdělávání učitelů v informatice. Zároveň průběžně upravujeme naše učitelské studium, aby lépe odpovídalo potřebám. Pravidelně hostuji na přednáškách pro studenty na Pedagogické fakultě UK, kde radím budoucím učitelkám a učitelům z prvního stupně, jak efektivně začlenit informatiku do výuky.
L. F.: Už řadu let také v Lipnici nad Sázavou pořádáme letní školu učitelů informatiky. V posledních letech pořádáme pro učitele informatiky i řadu tematicky zaměřených kurzů v průběhu školního roku. Dále spolupracujeme s Národním pedagogickým institutem a pomáháme realizovat školení a kurzy připravující učitele na novou informatiku.
Vaše letní škola už je poměrně známá. Jak se zrodil nápad na její pořádání?
L. F.: Ten nápad vznikl na počátku 90. let, kdy byl na školy zaveden předmět výpočetní technika. Učitelů informatiky bylo málo – stejně jako dnes – a předmět učil kde kdo. Bylo tedy potřeba učitelům nějakým způsobem pomoci a seznámit je s počítači. Kolega Rudolf Kryl přišel s myšlenkou udělat školu učitelů informatiky, což znamená desetidenní pobyt na odlehlém místě, aby učitelé nebyli rušeni vnějšími vlivy. Na škole se tedy učitelé intenzivně vzdělávali v oboru a děje se tak dodnes. Od roku 1993, kdy byla škola založena, se společenská potřeba vlastně nezměnila. Obor se vyvíjí tak rychle, že učitelé informatiky se potřebují vzdělávat neustále.
Co se u vás učitelé naučí?
L. F.: Poslední roky se hodně věnujeme tématům týkajícím se Revize rámcových vzdělávacích programů (změny ve výuce informatiky na základních školách jsou součástí širší reformy, kterou připravilo MŠMT v rámci tzv. Revize rámcových vzdělávacích programů, jejímž cílem je modernizovat vzdělávací systém ČR; pozn. red.). Nesoustředíme se však jen na to, co by učitelé měli učit své žáky, ale také co by měli umět oni sami. Snažíme se jim poskytnout přehled o tom, co se děje v oboru a kam směřuje. Z praktického hlediska se pak poměrně intenzivně věnujeme programování, se kterým učitelé často nemají dostatečnou zkušenost.
Čím si vysvětlujete, že je učitelů informatiky stále málo?
C. B.: Informatici v praxi mají podstatně vyšší platy než učitelé, takže učitelský obor není finančně vůbec kompetitivní. O potřebě informatického vzdělávání se také až dosud příliš nemluvilo, veřejnost tuto oblast dlouho opomíjela. To se, doufám, postupně změní. Mladí lidé chápou, že technologie jsou nedílnou součástí našich životů a že je důležité o nich něco vědět.
L. F.: Oborová didaktika nemá u veřejnosti zcela dobré jméno. Mnohokrát jsem z různých stran slyšela větu: „Půjdu vystudovat informatiku, učit můžu vždycky.“ To však většinou není pravda. Když je někdo programátor, automaticky to neznamená, že bude také dobrý učitel. Učitelství informatiky zahrnuje vedle informatiky také didaktické postupy, pedagogiku, psychologii i učitelskou praxi. To jsou všechno složky, které jsou pro přípravu kvalitních informatikářů nezbytné.
Co podle vás definuje dobrého a kvalitního učitele informatiky?
C. B.: Podle mě je dobrým učitelem ten, kdo rozumí a ví, jak ten, koho učí, myslí, a je schopen se s ním bavit o jeho zkušenostech a na těch stavět něco nového. Z toho plyne, že zároveň musí také dobře znát i daný obor…
L. F.: A také by měl být schopen zhodnotit, co je v oboru důležité a co by děti měly umět.
| Doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D. |
|---|
Na Matfyzu vede Laboratoř pokročilého multimediálního vzdělávání (AMULAB), kde zkoumá vliv moderních technologií na výuku a zároveň nové výukové materiály také vytváří. V posledních letech se věnuje také podpoře učitelů informatiky na základních školách. Je spoluautorem seriálu Datová Lhota a Profesor Žeprej České televize. V minulosti se zabýval umělou inteligencí, výpočetními neurovědami a počítačovým modelováním. Podílel se rovněž na projektech Kingdome Come: Deliverance, Československo 38–89 a Pogamut.
| Mgr. Lenka Forstová |
|---|
Učí informatiku na SOŠ pro administrativu Evropské unie a didaktiku informatiky na MFF UK. Na Matfyzu také připravuje kurzy v rámci celoživotního vzdělávání a Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Již několik let organizuje Školu učitelů informatiky, kde současně působí jako lektorka.