Před 10 lety, v květnu roku 2015, ochutnala italská kosmonautka Samantha Cristoforettiová první espresso připravené ve stavu beztíže. Pro přípravu kávy na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) byl vyvinut speciální přístroj Lavazza ISSpresso. Vesmírný kávovar musel splnit mnohé bezpečnostní požadavky pro provoz na oběžné dráze a zároveň uvařit šálek lahodného espressa v prostředí, kde se dynamika tekutin neřídí pozemskými zákony.
Před projektem prvního vesmírného kávovaru Lavazza ISSpresso měla posádka Mezinárodní vesmírné stanice k dispozici pouze instantní kávu. Kosmonaut rozbalil speciální pitný vak, do kterého nalil horkou vodu, a instantní káva byla připravená ke konzumaci. Není se čemu divit, že si italský kosmonaut Luca Parmitano v jednom ze spojení se Zemí posteskl, že mu chybí espresso. V té době už však probíhal vývoj prvního vesmírného kávovaru. Své síly na projektu spojila Italská vesmírná agentura s firmou na výrobu letecké a vesmírné techniky Argotec a odborníci ze společnosti Lavazza.
Kávovar ISSpresso připravuje kávu stejně jako kávovary na Zemi – pod tlakem horkou vodou spařuje mletou kávu. Na výrobu vesmírného espressa je použita káva ve formě kapslí podobných těm, které se běžně používají v domácích kapslových kávovarech. Vesmírné kapsle jsou však upraveny tak, aby ve vakuu nepraskly. Stejně tak jako veškeré vybavení na ISS, musí i kávové kapsle odolávat opakované dekompresi a kompresi při změnách okolního tlaku. Zároveň musí být z bezpečnostních důvodů speciálně zabaleny, aby při případném poškození kapsle nedošlo k rozptýlení kávové sedliny do prostor Mezinárodní vesmírné stanice.
Vesmírný kávovar tedy funguje na stejném principu jako kapslový kávovar na Zemi, od toho pozemského se však liší materiálem a také speciálním designem jednotlivých komponent. Největší výzvou pro konstruktéry bylo zabezpečit přípravu kávy v prostředí mikrogravitace, kde jsou odlišné tepelné podmínky a rozlitá kapalina se chová rozdílně než na Zemi. Proto musel být do kávovaru integrován hliníkový píst, který tlačí kapsli ven z varné komory, a tím nahrazuje efekt gravitace, která působí u pozemských kávovarů. Výstup kávovaru je pak řešen tak, aby hotový nápoj vytékal do speciálního sáčku na pití.
Spolu s kávovarem ISSpresso byly na Mezinárodní vesmírnou stanici doručeny i speciální kapilární šálky. Kdo by totiž chtěl pít espresso brčkem? Autorem šálku, speciálně navrženého pro pití v mikrogravitaci, je americký astronaut Donald Pettit. Ten začal experimentovat s chováním kapalin ve vesmíru během své mise na ISS a právě zde vyrobil první prototyp šálku. Donald Pettit uvažoval princip proudění kapalin v kapilárním kanálku, a vytvořil tak šálek sevřený do tvaru slzy, kterým kapalina proudí úzkým kanálkem až k okraji pro pití. Původní prototyp byl pak na Zemi dále rozvinut do druhé verze vyrobené z tištěného 3D plastu vhodného pro potraviny.
Vesmírný kávovar ISSpresso nakonec na Mezinárodní vesmírné stanici strávil 32 měsíců a na oběžné dráze Země urazil více než 650 milionů kilometrů. Jeho cesta skončila 14. prosince 2017, kdy byl misí SpaceX CRS-13 navrácen zpět na Zemi. Zatímco kávovar je dnes vystavený v muzeu kávy Lavazza v italském Turíně, jedna z verzí Pettitova kapilárního šálku se stále nachází na Mezinárodní vesmírné stanici a je prvním patentovaným produktem vynalezeným na oběžné dráze.
Mohlo by vás také zajímat:
Mrtvá i živá. Schrödingerův paradox slaví 90 let
Zneuznaný
génius Oliver Heaviside
Pauliho
vylučovací princip slaví 100 let. Položil základy kvantové fyziky