V pražské Troji se minulý čtvrtek uskutečnilo už deváté Vědohraní. Pro malé i starší školáky Matfyz přichystal dva soutěžní okruhy a řadu interaktivních expozic.
Vědohraní je po léta populární událost, na kterou se každoročně do trojského areálu Matfyzu sjede několik stovek dětí, aby si užili den plný zábavy (nejen) s fyzikou a matematikou. Ne jinak tomu bylo i letos. Autobusy vyjíždějící z Holešovického nádraží a směřující do zastávky Kuchyňka byly od ranních hodin plně obsazené školáky a studenty víceletých gymnázií.
Po příchodu do areálu Matfyzu se třídy rozdělily do menší skupinek a v nich pak obcházely jednotlivá soutěžní stanoviště a expozice. Těch bylo rovných deset a děti si u nich vyzkoušely nejrůznější aktivity.
Mnozí návštěvníci možná ani nečekali, že je hned za vstupem do budovy Matfyzu přivítá profesionální žonglér. Doktorand Michal Zamboj na Matfyzu studuje matematiku a žonglování, svému velkému koníčku, se věnuje od střední školy. Tato disciplína ho postupně uchvátila natolik, že o ní napsal i bakalářskou a diplomovou práci. Předmětem a stěžejním tématem však nebyl sport jako takový, ale samozřejmě matematika. „Matematika žonglování je poměrně nová teorie z 30. a 40. let zabývající se matematickým popisem žonglérských triků,“ upřesňuje Michal, zatímco si v rukou prohazuje šest míčků. O tom, jaká matematika se v žonglování skrývá, vede přednášky a své artistické schopnosti předvádí na nejrůznějších akcích, pravidelně také na Vědohraní. „Dříve jsem vystupoval více, teď dokončuji doktorskou práci a na žonglování už mi tolik času nezbývá,“ upřesňuje ve chvilce volna, než na jeho stanoviště dorazí další skupinka dětí.
V patře o pár kroků dál se tvořily hloučky kolem improvizovaného ringu, v němž do rytmu hudby jezdili malí robůtci. Stanoviště, které měli pod palcem informatici, lákalo na jednu z nadcházejících akcí Matfyzu – Robotický den. Ten proběhne na konci června a účastníci různých věkových kategorií i národností v něm budou soutěžit o to, kdo svého robota nejlépe naprogramuje.
Jednoduché programátorské úlohy si děti mohly vyzkoušet přímo na Vědohraní, a to třeba u 3D tiskáren. Matfyz na nich tiskne hlavně fyzikální pomůcky, jež mohou být následně využívány při výuce. „Máme tu vytištěný Archimedův šroub nebo tzv. rázovou píšťalku. Fyzikální pomůcky tiskneme i podle vlastních návrhů, nedávno jsme si navrhli a vytiskli celou sadu pro výuku optiky. 3D tiskárny mohou pracovat prakticky s jakýmkoli materiálem, který je možné převést do tekutého stavu a který potom ztvrdne, třeba s betonem, modelářskou hlínou nebo i čokoládou,“ upřesňují doktorandi Matěj Ryston a Karel Havlíček, zatímco v tiskárně, která běží na plné obrátky, vzniká Creeper, známá figurka ze hry Minecraft.
Děti si také vyzkoušely kreslení očima za pomoci oční kamery. „Kameru, která umožňuje sledovat pohyb očí, využívají pracovníci z Katedry didaktiky fyziky k výzkumu strategií žáků při řešení fyzikálních úloh,“ říká dr. Martina Kekule, která se metodu tzv. eye-trackingu na Matfyzu zabývá.
Některé z aktivit se letos, stejně jako v minulých letech, odehrály přímo pod širým nebem. Oblíbená fyzikální show dr. Dany Mandíkové a doc. Zdeňka Drozda nabyla v „open air“ provedení na atraktivitě i velkoleposti. Díky příznivému počasí se děti také mohly dalekohledem podívat na Slunce, Merkur a Venuši anebo si vystřelit z vodní rakety.
Program Vědohraní nabídl ještě daleko víc. O atraktivní náplň se jako vždy postarali pracovníci Katedry didaktiky fyziky, zaměstnanci dalších pracovišť a studenti Matfyzu. Že se jim stále daří sestavovat zajímavý program, potvrdila letošní více než devítistovková účast. Prolomí příští Vědohraní magickou tisícovku? Uvidíme za rok.