Znají je asi všichni matfyzáci. Mnozí se jich na střední škole sami účastnili. Nejvytrvalejší se později stali jejich organizátory. Řeč je o korespondenčních seminářích, které dobrovolníci na Matfyzu pořádají už více než 35 let.
Korespondenční semináře jsou určené pro nadané středoškoláky a žáky základních škol, kteří mají zájem o matematiku, fyziku nebo informatiku. Učí je, jak si správně lámat hlavu, a zprostředkovávají jim znalosti, které běžná škola nenabízí. A co je možná v dnešní době nejdůležitější, semináře spojují mladé lidi se stejným zájmem a účastníkům pomáhají nacházet podobně zapálené kamarády.
Začátkem roku jsme se sešli s jejich organizátory, vesměs studenty Matfyzu, kteří si semináři v minulosti prošli jako účastníci, a položili jsme jim několik otázek.
Co jsou to vlastně korespondenční semináře? Někdo by se účasti v nich možná mohl obávat. Strach však v tomto případě asi nebude na
místě…
Jirka (KSP): Určitě ne. Jsou to akce otevřené všem středoškolákům, kteří se chtějí něco zajímavého naučit.
Slovo „seminář“ se k našemu způsobu učení nových věcí docela hodí. Účastníci se totiž učí vlastní prací - vymýšlejí řešení úloh a ta odevzdávají. Slovo „korespondenční“ odráží to, že v dobách vzniku seminářů probíhalo odevzdávání úloh poštou. Dnes lze sice řešení odevzdávat elektronicky, ale název „korespondenční semináře“ nás stále dostatečně dobře charakterizuje.
Aneta (M&M): Semináře zveřejňují zajímavé úlohy a jsou skvělou příležitostí k rozvíjení myšlení a objevování nových věcí. Třeba v M&M máme navíc pro celý rok stanovené oblasti, ve kterých je možné si najít vlastní podproblém a bádat.
Účastníkům také umožňují poznat vrstevníky se stejnými zájmy z různých koutů (nejen) naší republiky, a to hlavně na soustředěních, která bývají pořádána zpravidla dvakrát ročně.
Martin (MKS): Já do toho zkusím vnést trochu sportovní paralely. Asi nejznámější středoškolské a „základoškolské“ vědomostní soutěže jsou matematická a fyzikální olympiáda. Ty mají domácí, krajská, státní a mezinárodní kola, která odpovídají olympijským hrám nebo mistrovství světa. Korespondenční semináře jsou pak podobné spíš světovým pohárům nebo třeba fotbalové lize. Mají několik kol (sérií), která uveřejňujeme přibližně jednou měsíčně, a řešitelům se body z jednotlivých sérií sčítají. Díky tomu se setkají s větším množstvím příkladů a naučí se daleko víc než právě v olympiádách.
Jaké korespondenční semináře na Matfyzu existují?
Aneta (M&M): Je jich několik a zaměřují se na různé obory. Na matematiku se zaměřuje Matematický korespondenční seminář (MKS), známý též jako Pražský seminář (zkráceně PraSe). Ten je zajímavý třeba tím, že některé jeho série bývají formulované v cizím jazyce. Fyzikou se zabývá Fyzikální korespondenční seminář (Fykos), kde jedna ze zadávaných úloh bývá experimentální. Na informatiku a algoritmizaci se zaměřuje Korespondenční seminář z programování (KSP), který se dokonce dělí na dvě kategorie – hlavní a začátečnickou (KSP-Z). Korespondenční seminář a časopis M&M se snaží simulovat vědeckou práci a má za cíl zmíněné obory propojovat – v každé sérii najdete úlohy z matematiky, fyziky i informatiky.
Neměli bychom zapomenout na semináře pro „základoškoláky“ – Pikomat se zaměřením na matematiku a Výfuk (zkratka pro „Výpočty fyzikálních úkolů“) zabývající se fyzikou. I základoškoláci však mohou řešit výše zmíněné středoškolské semináře. K řešení některých úloh často není potřeba znát středoškolské učivo a řešitelé si vystačí se znalostmi ze základní školy a otevřenou myslí.
Radka (Výfuk): Ještě bych poznamenala, že stejně jako středoškolské semináře můžeme chápat jako užitečnou přípravu ke studiu na Matfyzu, tak základoškolské semináře zase svým způsobem připravují žáky na střední školy. A jako bonus se navíc tito řešitelé obvykle umisťují na předních příčkách oborových olympiád a dalších soutěží.
Čemu se mohou řešitelé korespondenčních seminářů
věnovat?
Jirka (KSP): Každý seminář v průběhu roku vydává několik sérií úloh. Zaměření úloh odpovídá zaměření celého semináře, což už Aneta nastínila. Počet sérií se liší podle semináře, třeba v KSP máme pět sérií v hlavní kategorii a čtyři série v začátečnické kategorii, takže řešitel každé kategorie má mezi sériemi přibližně dva měsíce času. Ale třeba v MKS mají sérií v kategorii o něco víc, princip je však podobný.
Honza (M&M): Za řešení úloh přidělujeme body, takže ti ambicióznější mohou soutěžit o první místa na výsledkové listině a o pozvánku na soustředění. Jinak ale z účasti v seminářích profitují všichni. Každé řešení totiž pečlivě okomentujeme, upozorníme na nedostatky a navrhneme, jak jej do budoucna vylepšit. To je zkušenost, která budoucím studentům Matfyzu (ale i jiných vysokých škol), přijde velmi vhod.
Mohou řešitelé něco vyhrát, když jde o soutěž?
Martin (MKS): V první řadě předpokládáme, že se řešitelé účastní našich seminářů dobrovolně a chtějí se umístit co nejlépe, takže hlavní cenou je dobrý pocit z ještě lépe odvedené práce. Samozřejmě však semináře své nejlepší řešitele odměňují. Odměny se liší seminář od semináře a v rámci PraSete i rok od roku, takže nemohu uvést přesný seznam cen. Většinou se však mohou úspěšní účastníci těšit na drobnosti jako propisky a bloky, ale i hodnotnější ceny, třeba trička nebo knížky. A navíc Matfyz promíjí přijímací zkoušky těm, kteří v jednom ze středoškolských seminářů získají alespoň polovinu maximálního počtu dosažitelných bodů.
Aneta (M&M): V M&M kromě toho také každoročně vyhodnocujeme nejlepší řešitelský článek k tématu. Jeho autor se může těšit na dort upečený a osobně předaný organizátory. Velkou odměnou jsou pro ty nejlepší samozřejmě také soustředění.
Už tu párkrát padlo slovo soustředění – jak probíhá? Jakých
dalších akcí se žáci a studenti mohou účastnit?¨
Jirka (KSP): Obvykle dvakrát za rok se organizátoři každého semináře potkávají s řešiteli na soustředění. Bývá to týdenní akce na nějaké chatě uprostřed přírody a pro mě je to nejoblíbenější část toho, co vlastně děláme. Vidíme se naživo s řešiteli, které známe jen podle jména, a můžeme jim na přednáškách předávat naše znalosti, a tak pomáhat budovat velmi silnou komunitu středoškoláků. Kromě toho hrajeme všemožné i nemožné hry a věnujeme se zážitkovým aktivitám (od noční šifrovačky po konstrukci katapultu), zkrátka děláme samé skvělé věci.
Často pak od účastníků slýchám, že se během takového týdne dozvěděli mnohem více než za celý rok ve škole, a mám z toho dobrý pocit. A ještě lepší pocit pak mám, když ty samé lidi třeba za rok nebo dva vidím na chodbách Matfyzu, jak jako prváci spěchají na svou první přednášku.
Aneta (M&M): Kromě soustředění pořádáme také víkendová setkání, kam můžou přijet i řešitelé, kterým se buď na soustředění nepodařilo dostat, nebo se nejdříve potřebují trochu „otrkat“ - poznat organizátory a ostatní řešitele dříve, než se s nimi vydají na týden někam do přírody.
Radka (Výfuk): Korespondenční semináře se podílejí také na přípravě větších krátkodobých soutěží. Možná je znáte pod různými názvy jako třeba Fykosí Fyziklání, matematický Náboj či Náboj junior. Myšlenku však mají všechny podobnou. Z celé republiky, a mnohdy i ze zahraničí, se sjedou na organizační místa týmy žáků z různých škol a snaží se během daného času vyřešit co nejvíce úloh. Nejlepší týmy opět dostávají ceny.
Co všechno se studenti díky semináři naučí?
Martin (MKS): V první řadě se samotnou účastí v semináři a přemýšlením nad úlohami studenti a žáci zdokonalují jak v řešení úloh, tak v sepisování jejich řešení. Semináře také produkují velké množství studijních materiálů. Například PraSe každý rok sepíše tzv. seriál, což je přibližně padesátistránkový odborný text na nějaké matematické téma. Letos se zabývá geometrií trojúhelníka, která je v matematické olympiádě velmi užitečná.
Jirka (KSP): V KSP máme seriály taky, i když trochu jiného formátu. A také sepisujeme kuchařky, což jsou kratší studijní texty pokrývající různé oblasti informatiky. Jsou volně dostupné pro všechny na našem webu.
Aneta (M&M): Mnoho se studenti dozví také z přednášek na soustředěních, kde si mohou prohloubit své znalosti středoškolského učiva a často také přičichnout k tomu, co se učí na Matfyzu. Studenti se mnohdy více naučí od nadšeného vysokoškoláka v menší skupince zaujatých posluchačů než od učitele ve škole. Naším cílem však není nějak suplovat středoškolské vzdělání, ale spíše umožnit nadaným středoškolákům, aby se v daném oboru více rozvíjeli už v průběhu střední školy.
Pomáhají znalosti z korespondenčních seminářů při studiu
Matfyzu?
Martin (MKS): Nepochybně. Například v prvním ročníku matematiky se klade velký důraz na exaktní formulace definic a znění vět, ale i přesné důkazy. A právě dlouhodobější řešení semináře nutí člověka zamýšlet se, jak své myšlenky formulovat, takže pro bývalé účastníky seminářů nebývá problém převést matematiku z hlavy na papír.
Aneta (M&M): Martin má pravdu, a platí to nejen pro matematiku. I při studiu informatiky a fyziky je velmi důležité umět své myšlenky správně zformulovat. Většina bývalých řešitelů korespondenčních seminářů proto nemá problém se na Matfyzu udržet a zdárně dostudovat.
Nebývá tedy výjimkou, že se z účastníků seminářů stávají
posléze studenti Matfyzu…
Jirka (KSP): Semináře Matfyzu přinášejí nadané studenty, kteří nemají problém projít studiem a dělají aktivity nad rámec doporučeného studijního plánu. Nemám teď v ruce sice žádná čísla, ale mnoho doktorandů, které na Matfyzu potkávám, nějakým korespondenčním seminářem prošlo.
Aneta (M&M): Nezanedbatelné je podle mě i to, jak semináře působí na veřejnost. Kromě Matfyzu má takto zapálené studenty, kteří své znalosti a nadšení pro daný obor chtějí předávat mladším žákům, jen málo jiných vysokých škol. A to vše studenti přitom dělají dobrovolně a ve svém volném čase.
Mohlo by vás zajímat: