Eye-tracking v překladu znamená „stopování očí“ a opravdu se jedná o metodu, která umožňuje sledovat oční pohyby. Nyní i při studiu fyziky.
Metoda se už vcelku dlouhou dobu používá v psychologickém výzkumu, výzkumu výuky sportu a čtení. V přírodovědném nebo přímo fyzikálním vzdělávání se i celosvětově s výzkumem pomocí této metody teprve začíná. Matfyz prostřednictvím Katedry didaktiky fyziky reflektuje tyto aktuální trendy v oblasti „science education research“ a díky vlastnictví eye-trackeru (oční kamery) navrhuje a realizuje vlastní výzkumné aktivity.
Sledování očních pohybů žáka při pohledu na obrazovku umožňuje zjistit zaměření jeho pozornosti na jednotlivé části obrazu. Na obrazovku můžeme promítat například nějakou typickou testovou úlohu a z pozornosti žáka vyvozovat jeho strategii při řešení dané úlohy.
Velmi dobře se metoda hodí k posuzování úloh obsahujících grafické prvky. Například iniciátorka použití metody na KDF Martina Kekule se zaměřuje na grafy v kinematice. Dále se může jednat o schémata elektrických obvodů, pole zobrazená pomocí silo/indukčních čar apod. Můžeme také zjišťovat, zda a jak žáci využívají nápovědu řešených úloh, zda jim při učení pomáhají obrázky doplňující učební text, jak vnímají prováděné experimenty a podobně. Výsledky z těchto typů šetření pak mohou sloužit jako podklad pro úpravu konkrétních vzdělávacích materiálů pro žáky a učitele a mít tedy okamžitý dopad na praxi.
Vizionářsky si můžeme představit oční kameru dostupnou pro každého žáka ve třídě a testování, kdy učitel bude mít k dispozici jako zpětnou vazbu nejen postup řešení a výsledek žáka, ale i distribuci jeho pozornosti během řešení dané úlohy.
Více o metodě a mezinárodních výzkumech realizovaných v oblasti fyzikálního vzdělávání se můžete dočíst například v rešeršním článku Martiny Kekule Výzkum pomocí oční kamery ve fyzikálním vzdělávání v časopise Scied pro didaktiky přírodních věd.