Tým studentů MFF UK a FS ČVUT vyhrál robotickou soutěž

Tým studentů MFF UK a FS ČVUT vyhrál robotickou soutěž

Fakulta / rozhovor / článek

Čtyřčlenný tým tvořený studenty Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fakulty strojní ČVUT zvítězil v třetím ročníku soutěže Mechathon 2020, která se na přelomu února a března konala v Praze.

Mechathon 2020 (foto: Markéta Topolčányová / Mechathon)
Mechathon 2020 (foto: Markéta Topolčányová / Mechathon)

Soutěže, kterou pořádá společnost Bosch, se zúčastnilo celkem 32 studentů a studentek českých vysokých škol. Jejich úkolem bylo sestavit a naprogramovat autonomního robota, který je schopen vyskladnit zboží z kamionu a ze skladu a dovézt ho na výrobní linku.

Vítězem se po 27 hodinách stal tým složený z posluchačů Matfyzu a Fakulty strojní ČVUT: Martin Vejbora (MFF UK, FS ČVUT), Jana Řežábková (MFF UK), Jan Joneš (MFF UK) a Adéla Čekalová (FS ČVUT).

Na podrobnosti ohledně soutěže a také studia dvou vysokých škol jsme se zeptali člena týmu Martina Vejbory.

Na Fakultě strojní ČVUT studuješ obor Teoretický základ strojního inženýrství, na MFF UK Programování a softwarové systémy. Jak se ti daří studovat dvě školy najednou?

Na ČVUT studuji v kombinované formě, to znamená, že rozvrh tam máme poskládaný do jednoho dne v týdnu. Za tu dobu se samozřejmě nestihne probrat všechno, zbytek je pak na domácím samostudiu. Na MFF mám sice klasickou prezenční formu, ale většina přednášek, a dokonce i některá cvičení nemají povinnou docházku. Během roku tak není žádný větší problém stíhat obojí. Nejhorší je pro mě zkouškové, které je na obou školách ve stejný čas. Je tak potřeba udělat za těch pět týdnů dvojnásobek zkoušek. Ale aspoň tak často v těchhle obdobích neprokrastinuju… Každopádně si myslím, že spousta lidí, kteří kombinují práci nebo sport na vysoké úrovni se studiem, to má určitě náročnější.

Jaké jsou plusy a minusy paralelního studia?

Hlavním plusem jsou určitě získané znalosti. To, že studuji dvě školy, vlastně začalo mojí nerozhodností, když jsem si nemohl vybrat, jestli se chci věnovat programování, nebo strojírenství. Oba obory mě tedy zajímají a nevadí mi se jim věnovat, přestože nevím, jestli je oba využiju v budoucí práci, protože se jen málokdy potkávají. Hlavním záporem je pak nedostatek volného času, a naopak vždy dostatek povinností, na které je třeba myslet a které je potřeba splnit.

V rámci Mechathonu bylo propojení znalostí zárukou úspěchu.

Chtěli jsme si zkusit řešení reálného problému po praktické stránce, jednalo se jak o navržení samotného designu, zkonstruování, tak i o vývoj řídicího softwaru robota. Výhodou matfyzáka je rozhodně schopnost řešit ucelené problémy. Ve škole máme často kromě teoretické výuky i projekty a domácí úkoly, které nejsou jen o přímé aplikaci naučených věcí, ale často nás staví právě před rozsáhlejší problémy, kde musíme sami přijít na to, jaké řešení je nejlepší.

Má tedy podle tebe smysl účastnit se takové akce, jako je třeba právě Mechathon?

Určitě. Člověk si vyzkouší práci v týmu, naučí se, jak si efektivně rozdělit práci a komunikovat v týmu, a také jaké je to pracovat pod časovým tlakem. Samozřejmě též v praxi uplatní teoretické znalosti získané studiem. A to vše jsou cenné zkušenosti, které se neztratí.

Co bylo pro váš tým nejnáročnější a kde jste naopak byli ve srovnání s ostatními týmy „těžce za vodou“? Pokud jste měli vůbec čas své soupeře sledovat.

Přišlo mi, že většina týmů byla složená pouze ze studentů technických škol se zaměřením na konstrukci. V našem týmu jsme naopak měli zástupce strojní fakulty i informatické sekce MFF. To nám umožnilo rozdělit si práci tak, že se půlka týmu věnovala konstrukci robota a druhá půlka programování. Tohle rozdělení, kdy se každý mohl soustředit jen na část zadání, nám velmi pomohlo. Vyzdvihl bych tedy hlavně spolupráci v našem týmu. Naším dalším plusem bylo, že jsme měli v týmu dvě holky a dva kluky, a to nám přineslo různé pohledy na věc a rozmanité způsoby řešení.

Co bylo pro vaší výhru rozhodující?

Lego Mindstorms lze programovat buď pomocí blokových schémat, anebo v plnohodnotném programovacím jazyce MicroPython. V blokových schématech se člověk jednodušeji zorientuje. Oproti tomu MicroPython je složitější pro lidi bez zkušeností s programováním, ale rozsáhlejší projekty se v něm vytvářejí lépe. Právě díky zkušenostem s programováním v Pythonu a dalších jazycích náš tým zvolil MicroPython, kdežto ostatní týmy řídily roboty pomocí bloků. Také bylo rozhodující, že se nám podařilo poměrně brzy navrhnout a sestavit finální design robota, kde se prováděli již pouze drobné úpravy, a tudíž zbyl dostatek času našemu softwarovému týmu na vývoj programu a samotné testování. Vím, že některé týmy měly v tomhle smůlu a po čase vývoje se ukázalo, že musí celého robota předělat, což samozřejmě znamenalo předělat kromě konstrukce i většinu řídicího programu.


Mohlo by vás také zajímat:

Umělá inteligence píše divadelní hru
Teoretický informatik Zdeněk Dvořák: Krása výsledků je někdy důležitější než jejich aplikovatelnost
Prof. Barták: Umělá inteligence lidskou nepřekoná

Tento článek jsme automaticky naimportovali z předchozího redakčního systému. Pokud se v něm něco pokazilo, dejte nám prosím vědět.