Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů III: Francie, pařížský hřbitov Père-Lachaise

Foto č. 1: Vstupní brána Cimetière du Père-Lachaise.

Další zastavení v cyklu o hrobech významných matematiků, fyziků a astronomů učiníme opět v Paříži.

První část putování jsme věnovali hřbitovu v umělecké čtvrti Montmartre, druhou pak Cimetière de Montparnasse. V tomto příspěvku navštívíme největší a nejslavnější z pařížských hřbitovů, Cimetière du Père-Lachaise (foto č. 1 a 2).

Ten je pravděpodobně nejslavnějším hřbitovem světa a jedním z deseti turisticky nejnavštěvova­nějších míst Paříže, a to zejména díky mnoha „celebritám“, které zde našly místo posledního odpočinku. Patří mezi ně například spisovatelé Oscar Wilde, Honoré de Balzac, Marcel Proust, Molière, Hector-Savinien de Cyrano (známý spíše jako divadelní postava pod jménem Cyrano z Bergeracu), básník Guillaume Apollinaire, bankéř James de Rothschild, skladatelé Frédéric Chopin, Georges Bizet či šansoniérka Edith Piaf.

Hřbitov se rozkládá na téměř 44 hektarech a nachází se zde zhruba 70 000 hrobů. Byl pojmenován podle zpovědníka Ludvíka XIV., pátera François d’Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl hřbitov zřízen. Zvláštní význam má hřbitov pro americké návštěvníky, a to nejen kvůli hrobu zpěváka skupiny The Doors Jima Morrisona, ale i proto, že se v první polovině 19. století stal Père-Lachaise vzorem pro stavitele velkých hřbitovů v USA.

Prestiž tohoto hřbitova s sebou nese také stinnou stránku. Mnoho „zbohatlíků“ se chce zviditelnit alespoň tím, že si nechá postavit hrobku vedle slavných lidí. Jenže opravdová sláva, to je skutečná nesmrtelnost.

Mezi nesmrtelnými, kteří leží na Père-Lachaise, najdeme:

Joseph Louis Gay-Lussac (* 6. 12. 1778, Sain-Léonard-de-Noblat, Francie; † 9. 5. 1850, Paříž, Francie)

Významný francouzský fyzik a chemik, absolvent prestižní pařížské École Polytechnique. Formuloval zákon o izobarické roztažnosti plynů, který dnes známe pod vztahem V/T = konstantní. Společně s Alexandrem von Humboldtem, kterým se budeme zabývat v některém z příštích dílů našeho putování, zjistil, že voda je tvořena ze tří částí – dvě jsou z vodíku a jednou z kyslíku. Gay-Lussac je považován za spoluobjevitele prvku zvaného bor, objevitele jódu a inovátora byrety. Patřil mezi veliké nadšence létání s balónem. 24. srpna 1804 společně s J.-B. Biotem podnikl let balonem do výšky zhruba 4 000 metrů, během kterého sledovali změny zemského magnetismu, měřili teplotu a odebírali vzorky vzduchu pro pozdější měření (viz foto č. 3).

Oženil se s prodavačkou, do níž se prý zamiloval, když si v obchodě pod pultem četla učebnici chemie. Traduje se, že Gay-Lussac používal k pokusům zkumavky, které si nechal dovážet z Německa, ale protože však nechtěl platit clo, nechal výrobcem na zkumavky napsat „Pozor, německý vzduch“.

I když zastupoval v poslanecké sněmovně svůj rodný kraj (department Haute Vienne), politickým otázkám se zásadně vyhýbal a mluvil jen, když se ve sněmovně probíralo téma věda. Hrob Josepha Louise Gay-Lussaca nalezneme v oddělení 26 na cestě Ch. Molière et La Fontaine (foto č. 4). Jeho jméno je zvěčněno na Eiffelově věži spolu s dalšími jedenasedmdesáti jmény francouzské vědecké historie.

Jean Baptiste Joseph Fourier (* 21. 3. 1768, Auxerre, Francie; † 16. 5. 1830, Paříž, Francie)

Francouzský matematik a fyzik, který se proslavil pracemi o nekonečných trigonometrických řadách. Dnes známe tzv. Fourierovu řadu a Fourierovu transformaci, které našly široké uplatnění v oborech od hudby přes aplikovanou matematiku a rovnice vedení tepla až k astrofyzice. Fourier sice souhlasil s myšlenkami Francouzské revoluce a byl oblíbencem Napoleona, nicméně odsuzoval tvrdé prosazování moci. Je považován za objevitele skleníkového efektu. V roce 1824 publikoval článek o možných účincích atmosféry na teplotu Země. V roce 1822 se stal tajemníkem Francouzské akademie věd a těsně před svou smrtí také členem Královské švédské akademie věd.

Fourier je pohřben v 18. oddělení hřbitova, ihned na rohu malého náměstíčka Rond-Point Casimer Perier a uličky Avenue des Acacias. Hrob s mírně poničenou bustou ve výklenku (foto č. 5) nelze přehlédnout. Jméno na náhrobku nicméně už přehlédnout lze, neboť není téměř vidět. Stylizovaná egyptská ornamentální výzdoba se vztahuje k egyptskému bohu Ra (podobně jako v případě hrobů G. Monge a L. Poinsota, viz dále). Často se uvádí, že to souvisí s egyptomanií, která byla v 19. století velmi populární. Pravděpodobněji zde ale existuje spíše souvislost s účastí matematiků, fyziků a dalších vědců v Napoleonově tažení do Egypta podle vzoru Alexandra Velikého a jeho cesty do Persie. Fourierovo jméno je zapsáno na Eiffelově věži.

Gasparde Monge (* 9. 5. 1746, Beaune, Francie; † 28. 7. 1818, Paříž, Francie)

Francouzský matematik, otec deskriptivní geometrie, reformátor francouzského školství a společně s Lazarem Carnotem (politik, matematik, otec zakladatele termodynamiky N. L. Sadi Carnota a dědeček prezidenta M. F. Sadi Carnota) spoluzakladatel prestižní École Polytechnique v Paříži. Napoleon pověřil G. Monge organizací vědecké části své válečné výpravy do Egypta. Stal se dokonce předsedou tzv. Egyptského institutu, který v červenci roku 1799 učinil jeden z největších francouzských objevů v Egyptě, a to objev Rosettské desky při opravě staré křižácké pevnosti. Deska je dnes uložena v Britském muzeu.

Po odchodu Napoleona a G. Monge z Egypta se předsedou institutu stal Jean Baptiste Joseph Fourier. Hrob (foto č. 6) nelze přehlédnout, jedná se o velkou otevřenou hrobku na Rond-Point Casimer Perier s bustou uvnitř. Egyptská výzdoba je na hrobce pravděpodobně ze stejných důvodů jako v případě hrobu Josepha Fouriera. Pozůstatky M. Monge byly v roce 1989 přesunuty do Pantheonu, podobně jako o něco dříve ostatky abolicionisty a bojovníka za zrušení otroctví Victora Schœlchera. Většina návštěvníků se pravděpodobně nezabývá cedulkou umístěnou uvnitř hrobky, kterou lze spatřit pohledem skrz mříže. Pátrání po jejím nápisu je však velmi zajímavé. Na desce (viz foto č. 7) je umístěn výňatek z Nového zákona, Evangelia sv. Matouše (Mat 5:4–8), a to pod zašlým jménem Blanche Victorie RAINBEAUX narozené v září 1836 a zemřelé v únoru 1870. Podle našeho pátrání se pravděpodobně jedná o ženu pravnuka G. Monge, který se jmenoval Ernest Armand a byl významným politikem a velvyslancem. Na cedulce je nesprávně uvedeno písmeno N v příjmení Rainbeaux, dle dostupných dobových dokumentů má být ve jméně písmeno M. Pokud nápis nebude do několika let restaurován, pravděpodobně zcela zanikne. Stejně tak již dnes není znám přesný důvod pohřbení ženy pravnuka slavného matematika. Jméno Gasparda Monge najdeme na Eiffelově věži.

Ve stínu slavnějších

Dalšími osobnostmi, které lze na hřbitově nalézt, je např. americký diplomat a realitní makléř britského původu William Temple Franklin (* 17. 1. 1760, Londýn, Velká Británie; † 17. 4. 1823, Paříž, Francie), který je vnukem známého amerického politika, vědce a jednoho z „otců zakladatelů“ Benjamina Franklina. W. T. Franklin byl jako člen sekretariátu americké strany u podpisu Pařížské smlouvy v roce 1783, která fakticky ukončila válku o americkou nezávislost, a také byl editorem Franklinových spisů včetně části autobiografie jeho dědečka. Hrob jsme bohužel nenalezli.

Nenalezen také zůstal hrob amerického fyzika, inženýra a vynálezce Norberta Rillieuxe (* 17. 3. 1806, New Orleans, Louisiana, USA; † 8. 10. 1897, Paříž, Francie), o jehož kreolském původu lze nalézt velkou řadu rozdílných informací. Je nejvíce znám díky zefektivnění procesu rafinace cukru. Zajímavostí je i to, že známý francouzský malíř Edgar Degas byl jeho prabratrancem (jeho hrob nalezneme na jiném pařížském hřbitově, Cimetière de Montmartre).

Monumentální hrobka podnikatele a průkopníka automobilismu Pierra Alexandra Darracqa (* 10. 11. 1855, Bordeaux, Francie; † 2. 11. 1931, Monte Carlo, Monacké knížectví), se nachází v 2. oddělení pařížského hřbitova.

Obdobně má lehce patetickou hrobku v oddělení č. 89, nedaleko posledního místa odpočinku Oscara Wildea a unikátního díla modernistického sochaře Jacoba Epsteina, francouzský vynálezce Joseph Spiess (* 10. 9. 1838, Mulhouse, Francie; † 31. 3. 1917, Paříž, Francie), který je považován za skutečného ideového vynálezce vzducholodí. Vzducholoď ostatně zdobí i jeho hrob.

Na hřbitově nalezl svůj klid také indický obchodní magnát Jehangir Ratanji Dadabhoy Tata (*29. 7. 1904, Paříž, Francie; † 29. 11. 1993, Ženeva, Švýcarsko), mj. první licencovaný pilot v Indii, ředitel koncernu Tata Group a držitel nejvyššího francouzského státního vyznamenání Ordre national de la Légion d'honneur.

V oddíle č. 36 nalezneme monumentální hrobku (foto č. 8) Louise Françoise René Panharda (* 27. 5. 1841, Paříž, Francie; † 16. 7. 1908, La Bourboule, Francie), vynálezce, obchodníka a spolumajitele kdysi slavné automobilové firmy Panhard et Levassor (P&L), jejíž auta měla konstrukci s motorem vpředu následovaným spojkou, převodovkou a řetězovým pohonem zadních kol (tzv. klasická koncepce).

Přímo naproti hrobce spolumajitele automobilky najdeme v oddíle č. 37 hrobku (foto č. 9) astronoma, geografa a horolezce Henriho Marie Josepha Vallota (* 16. 2. 1854, Lodève, Francie; † 11. 4. 1925, Nice, Francie), který se narodil do velmi bohaté rodiny. Z tohoto důvodu se vědě věnoval jako svému koníčku a také proto ho vědecká obec dlouho považovala spíše za člověka, který má vědu za své rozptýlení. Přesto lze mnoho jeho skutků považovat za výjimečné, v roce 1890 například postavil observatoř nedaleko od vrcholu Mont Blanc.

V 59. divizi se nachází hrob matematika, fyzika a brigádního generála Julese Arthura Morina (* 19. 10. 1795, Paříž, Francie; † 7. 2. 1880, Paříž, Francie), ve kterém leží spolu se svým synem. Hrob byl před několika lety zrekonstruován na náklady společnosti Le Souvenir français, která se věnuje ochraně vojenských památek a hrobů. Jméno J. A. Morina je zvěčněno i na Eiffelově věži.

Ve 4. divizi hřbitova je umístěn hrob matematika a fyzika Louise Poinsota (* 3. 1. 1777, Paříž, Francie; † 5. 12. 1859, Paříž, Francie), jenž se účastnil vědecké části válečné výpravy Napoleona do Egypta. Byť studia na prestižní pařížské École Polytechnique zanechal, vrátil se na ni jako profesorský asistent. Působil jako generální školský inspektor. Tuto funkci sdílel s jiným významným matematikem, astronomem a ředitelem Pařížské observatoře, J. B. J. Delambrem, kterým se budeme zabývat příště. Byl ředitelem Bureau des Longitudes. Na jeho náhrobku, kde je i ornamentální výzdoba inspirovaná egyptskou kulturou, je vysekán nápis, jenž cituje Josepha Fouriera: „…pan Poinsot objevil nové principy v jedné teorii, objevené již v antice Archimedem a zdokonalené Galileem …“. Fourier měl na mysli Poinsotovu větu. Jméno Poinsota je zvěčněno i na Eiffelově věži.

V sedmém oddělení hřbitova je společně s manželkou pohřben v hrobě s malým kamenným náhrobkem matematik Jacques Salomon Hadamard (* 8. 12. 1865, Versailles, Francie; † 17. 10. 1963, Paříž, Francie), prezident francouzské matematické společnosti, profesor na École Polytechnique a člen francouzské Akademie věd po zemřelém Henri Poincarém, jejichž společným učitelem byl Charlese Hermite. Publikoval mnoho zajímavých prací z oboru teorie čísel, známý je tzv. Hadamardův součin či jeho důkaz prvočíselné věty.

Aby mohl příští článek z Père Lachaise spatřit světlo světa, bylo nutné strávit krásný červnový den několikahodinovým vpravdě detektivním pátráním. Nakonec byl Laplace a Fresnel nalezen. Má–li člověk cíl, mnoho vydrží. Tak zase příště.

Další díly putování

Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů II: Pařížský hřbitov Montparnasse
Zahraniční putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů I: Pařížský hřbitov Montmartre

Zdroje

LIENHARD, JOHN H. No. 236: Norbert Rillieux [online]. The Engines of Our Ingenuity, 2014 [cit. 27. 7. 2014]. Dostupné z http://www.uh.edu/…s/epi236.htm

KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2008.

Le Cimetière du Père-Lachaise. [online] Père-Lachaise, 2014 [cit. 27. 7. 2014]. Dostupné z http://www.pere-lachaise.com/

PATERSON, T., CLIFFORD, J. Ga., MADDOCK, S. J., a další. American foreign relations: A history, to 1920. Vol. 1. Brief Edition, Cengage Learning, 2005.

VOLK, W. Monuments of mathematicians [online]. Museum, 2014 [cit. 27. 7. 2014]. Dostupné z www.w-volk.de/museum/

HAAS, Karel. Panhard a D.B. – zapomenutí Francouzi (1. část). Czech news center, a.s., 2010 [cit. 27. 7. 2014]. Dostupné z http://veteran.auto.cz/…ouzi-1-cast/

TISSOT, Janine. Joseph Vallot [online]. Les Actus Dn, 2014 [cit. 27. 7. 2014]. Dostupné z http://www.janinetissot.fdaf.org/jt_vallot.htm

EDE, A. The Chemical Elements: A historical Perspective. Greenwood Press, London, 2006. CONNOR, J. J., ROBERTSON, E. F. Arthur Jules Morin [online]. School of Mathematics and Statistics, The University of St Andrews, 2008 [cit. 27. 7. 2014]. Dostupné z http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/…s/Morin.html

MORAND, L. Généalogie de la famille de Gaspard Monge. E. Nourry, Paris, 1904.

GILLES, N. Description De l'Egypte: Publiee Par Les Ordres De Napoleon Bonaparte. Benedikt Taschen Verlag, Köln, 1994.

BURLEIGHOVÁ, N. Fata morgána – Napoleonovi vědci a odhalení Egypta. BB/art s.r.o., Praha, 2009.

COWIE, J. Climate Change: Biological and Human Aspects. Cambridge University Press, 2007.

TALBOT, F. A. Aeroplanes and Dirigibles of War. Echo Library, 2005.

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop