Univerzita třetího věku je skvělou příležitostí, jak jít s dobou i v seniorském věku. Posluchačům umožňuje seznamovat se s nejnovějšími poznatky z oblasti vědy, historie i kultury. V příštím akademickém roce se na Matfyzu v rámci „U3V“ otevře celkem 12 kurzů. Kurz Matematické vzdělávání v našich zemích od středověku do vzniku MFF UK přiblíží matematiku pohledem historie a společenských věd.
Dvousemestrální přednáškový kurz je určen všem studentům Univerzity třetího věku, kteří si chtějí doplnit a rozšířit znalosti z historie matematiky a dozvědět se více o vývoji matematického myšlení a vzdělávání v našich zemích v širším kulturním, historickém a politickém kontextu.
V úvodních přednáškách zimního semestru poskytneme hrubou orientaci v dějinách nejdůležitějších a nejrozšířenějších typů středověkých škol. Připomeneme základní fakta vzniku, vývoje a úlohy klášterních, katedrálních, farních a městských škol. Podíváme se na vývoj vzdělávacího systému v našich zemích od devátého do patnáctého století, zejména na výuku matematiky a s ní související rozvoj matematického bádání. Připomeneme životní osudy některých našich tehdejších matematiků a přiblížíme jejich všestranné snahy i nejdůležitější matematická díla.
V následujících přednáškách se zaměříme na
objasnění zrodu a vývoje středověkých univerzit. Podrobně se budeme
věnovat obsahu a roli sedmi svobodných umění a postavení matematiky v hierarchii univerzitních věd. Hlavní pozornost zaměříme na výuku
matematiky a na její profesory na pražské univerzitě. Připomeneme jejich
životní osudy, nejdůležitější matematická díla a badatelské
výsledky.
Vysvětlíme vývoj zápisu čísel a podstatu základních početních algoritmů, jejichž použití budeme prezentovat na pečlivě vybraných příkladech. Přiblížíme též základní matematické pomůcky a matematickou literaturu užívanou v našich zemích v předbělohorském období. V závěrečných přednáškách se budeme věnovat zrodu národního školství a vzniku učebnic v národních jazycích, zamyslíme se nad úlohou tzv. českých humanistických učebnic matematiky. Na vhodných místech budou přednášky doplněny ukázkami původních matematických textů.
V letním semestru se budeme zabývat proměnami
výuky matematiky na pražské univerzitě, které si na jedné straně vynutil
rozvoj vědy a techniky, na straně druhé vývoj společnosti a s tím
související politicko-hospodářské změny v našich zemí. Stručně
přiblížíme životní osudy předních matematiků působících na našem
území, podrobněji se zaměříme na analýzu proměny struktury a obsahu
výuky matematiky v 17. až 19. století.
Pokusíme se vysvětlit příčiny vzniku speciálních škol pro výchovu technické inteligence (polytechnika, reálky, průmyslové školy apod.). Zamyslíme se nad rolí, obsahem a úrovní maturitních zkoušek a přijímacích zkoušek z matematiky na různé typy škol. Poukážeme na příčiny postupného oddělování matematiky od humanitních věd, následný nárůst zájmu o matematiku a přírodní vědy, který vedl ve druhé polovině 19. století k velkému rozšiřování rozsahu a obsahu výuky matematiky na všech typech škol.
Ukážeme důvody, které roku 1920 vedly k vytvoření samostatné Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a roku
1952 ke vzniku Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Připomeneme
některé naše významné profesory, kteří se zasloužili o proměnu výuky
matematiky, zapsali se do historie nejen jako autoři národních učebnic, ale i odborných a ve světě uznávaných prací. Ukážeme zajímavé osudy a vztahy české a německé matematické komunity v Praze v období od druhé
poloviny 19. století do roku 1945.
Základní literatura
- J. Bečvář a kol.: Matematika ve středověké Evropě, edice Dějiny matematiky, svazek č. 19, Prometheus, Praha, 2001, 445 stran.
- M. Bečvářová: Česká matematická komunita v letech 1848–1918, edice Dějiny matematiky, svazek č. 34, Matfyzpress, Praha, 2008, 355 stran.
- M. Bečvářová: Matematika na Německé univerzitě v Praze v letech 1882–1945, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha, 2016, 446 stran.
- M. Bečvářová a kol.: Matematika ve středověké Evropě. Pozdní středověk a renesance, edice Dějiny matematiky, svazek č. 63, České vysoké učení technické v Praze, Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2018, 684 stran.
- J. Folta, J. Mandlerová, L. Nový: Matematika na pražské universitě v letech 1900– 1918, Acta universitatis Carolinae – Historia universitatis VIII-2(1967), str. 7–43.
- K. Mačák, G. Schuppener: Matematika v jezuitském Klementinu v letech 1600–1740, edice Dějiny matematiky, sv. 18, Prometheus, Praha, 2001, 193 stran.
- J. Mikulčák: Nástin vzdělávání v matematice (a také školy) v českých zemích do roku 1918, edice Dějiny matematiky, sv. 42, Matfyzpress, Praha, 2010, 312 stran.
- L. Nový a kol.: Dějiny exaktních věd v českých zemích, ČSAV, Praha, 1961, 431 stran.
- J. Smolík: Mathematikové v Čechách od založení university Pražské až do počátku tohoto století, Živa 12(1864), str. 13–27, 140–171, 193–225, 308–341.
- Q. Vetter: Šest století matematického a astronomického učení na Universitě Karlově v Praze, Věstník KČSN, třída mat.-přírod., 1952, č. XIV, 40 stran.
- Q. Vetter: Matematika v našich zemích od příchodu Čechů do založení university, Matematika ve škole 4(1954), str. 176–182.
- Q. Vetter: Dějiny matematických věd v českých zemích od založení university v r. 1348 až do r. 1620, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky č. 4, ČSAV, Praha, 1958, str. 80–95.
- Q. Vetter: Vývoj matematiky v českých zemích od r. 1620 do konce 17. století, Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky č. 6, ČSAV, Praha, 1961, str. 211–220.
- Z. Winter: O životě na vysokých školách Pražských knihy dvoje, Kulturní obraz XV. až XVII. století, Matice česká, Praha, 1899, xiii+615 stran.
- Z. Winter: Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy Bělohorské (1409–1622), ČAVU, Praha, 1897, vii+231 stran.
- Z. Winter: Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI. století. Kulturně-historický obraz, ČAVU, Praha, 1901, viii+822 stran.