Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Želvování z pohledu orgů

Budějovické želvování 2014: Čekání na start

Letos proběhlo Želvování již po čtvrté a zdá se, že se vám opět líbilo. Jak ho však vnímali orgové, tedy organizátoři, a jak celá akce vypadala z jejich pohledu?

Jako vždy se první nápady začaly rýsovat v reakci na ankety ihned po skončení minulého ročníku a na konci prázdnin už bylo stanoveno pevné datum 17. května 2014. Proč zrovna tento víkend? V červnu je zkouškové a jiné šifrovací hry, v dubnu může být ještě pořádná zima, na květen už snad měla stanoveno datum šifrovací soutěž Bedna a kromě víkendů se státním svátkem zbýval pouze tento. Jak můžete sami posoudit, s odhadováním počasí jsme na tom špatně – v dubnu bylo krásně. Pokud si budete chtít příští rok užít den v dešti, přijďte na Želvování. :)

V zimě byla ujasněna trasa, některé šifry dostaly finální podobu a bylo plno nápadů na šifry další. Start jsme sice museli kvůli přesunu Majálesu a dešti dvakrát přemístit, ale zbytek trasy opravdu zůstal. V březnu jsme se věnovali spíše propagaci hry a poté, co jsme podali žádost o grant o den později – kdo by si byl pomyslel, že když se podá elektronicky, musí se to stejné donést i osobně, a když už si to navíc pomyslí, koho by napadlo, že zrovna v poslední den nejspolehlivější člověk na podání zapomene – také shánění sponzorů. Tato část byla nakonec poměrně úspěšně za námi, když se nám podařilo získat finanční podporu od Matfyzu a když postupně začaly přibývat přihlášené týmy.

Ačkoli jsem psala, že většina šifer měla alespoň svoji matnou podobu již v zimě, ne všechno lze udělat dopředu a s posledním týdnem před hrou přišla kupa věcí na práci. Trička se sama nevytvoří, perníčky samy neupečou… Ve středu jsme se sešli, abychom nařezali šifry a zalaminovali želvovačky. Pak přišel čtvrtek, kdy jsem odjížděla z Prahy do Vrábče za Martinem a Mirkou s krosnou plnou brambůrek (byly v akci, tak je nekupte :D), taškou s míčky, krabicí s letáčky z MaMka a obrovským pytlem s 20 prázdnými PETkami v ruce. To jste měli vidět ten pohled lidí v tramvaji a ve vlaku. :) Martin s Mirkou naštěstí odvezli plno věcí už ve středu a ve čtvrtek stihli upéct celou jídelní šifru. Tentokrát se želé povedlo. (Aby ne, když ho Martin předem trénoval a několikrát jsme ho jedli k snídani.)

V pátek jsme vstávali brzy, abychom všechno stihli. Péct tři různé dorty, koláč, nakreslit skleničky, napustit PETky a hlavně je nenamočit při lepení etikety… Postupně se Martinův pokojík zaplňoval asi tak jako z příběhu šifry Radioaktivní a začalo být jasné, že ve třech lidech nemáme šanci vše stihnout. Do půl deváté večer, kdy přijeli na pomoc Paulie, Lída a konečně Ondra, jsme zvládli dodělat všechny ostatní věci kromě přípravy startu a šifer. Pustili jsme se tedy všichni do práce. S Mirkou jsme si ještě odskočily dodělat čokoládový dort – s tím byla mimochodem také sranda. Šlehačka dojela až odpoledne, a tak nebyl čas nechat ji uvařenou přes noc. Samozřejmě tedy nešla vyšlehat a po několika vychytávkách, kdy jsme mimo jiné zalily celý dort do čokolády, jsme pevně doufaly, že vydrží převoz a nerozteče se. Prý někdo v cíli chtěl recept. No, to byste se pěkně divili. :D Kluci mezitím stihli dát šifry do obálek. Společně nás pak čekala kompletace startovních obálek, která byla letos přeci jen složitější, neboť jsme přidávali propagační materiály a hlavně měl každý tým jinou aktivitu. Asi v půl druhé v noci byly startovní obálky naplněny lízátky, míčky, hřebeny, dolary, kelímky na vodu a popisy jiných aktivit. Ještě hodinu však trvalo, než jsme měli připravené opravdu vše a mohli jsme si na pár hodin zdřímnout.

Ironické „Hurá,“ se ozvalo ihned po budíku při kouknutí z okna. Jak jinak – pršelo. Bylo rozhodnuto, že auto pojede s vozíkem, na kterém bude i Martinovo kolo. Stejně by se všechny věci do auta rozhodně nevešly. Taťka nebyl moc nadšený, když jsme ho přesvědčovali, že všechny ty PETky musí jet v autě a ne na dešti… Nakonec se nám povedlo dostat všechny věci do auta a na vozík a vyrazili jsme. Čtyři lidi v autě, zbytek autobusem. Kvůli dešti nakonec opravdu nějaké týmy nepřišly. Přesto nás potěšilo, když se na startu objevili i ti nejmenší.

Týmy čekající na 9 hodin trochu rozptýlila televize, která se na nás přišla podívat. Krátce po deváté týmy rozbalily startovní obálky a – k našemu zklamání – byly málo akční. Chápu však, že v dešti se málokomu chce pět minut před ostatními předvádět vlastní aktivitu. Přesto se však našlo pár jedinců, kteří hopkali jako zajíci, na nose si točili míček… Nejlepší ze všech byli řehtající koně v podání týmu „Prostě megalodoni“. Doběhl nás tým, co měl prodat hřebeny a prodal je za papírové dolary. To nás při přípravě aktivit nenapadlo. :D Také se mi povedlo prohlásit „Připomínám, že máte hledat příjmení,“ a než jsem si uvědomila, že tuto informaci jsme prozrazovali jen dětem… Snad mi to ostatní orgové odpustili. I tak chvíli trvalo, než nám nahlásili „Nohavica“, a většina týmů tak zůstala na vyvěšování papírových nápověd. Co se dělo dál však nevím, protože jsem utíkala na další stanoviště vydávat šifry. Jak se potvrdilo, někteří Začátečníci i Experti si nevšimli dalších informací v Grafu a chodili na písmeno „Z“, kde naštěstí stáli organizátoři vydávající šifry na dětském kolečku. Dětské kolečko mělo být na zahřátí a seznámení se základními principy. Z toho důvodu na něm také nebyly aktivity. Po odchodu posledního týmu z mého stanoviště 2c jsem se spolu s Mirkou vydala do cíle. Už bylo načase, neboť nám pomalu ale jistě začaly zvonit telefony. Od té chvíle jsme s Mirkou měly o hře a o tom, kde jaký tým je, jen občasné zprávy od Martina a z nápověd. „Odloučení“ od hry netrvalo tak dlouho, neboť od půl druhé za námi do cíle začaly přicházet dětské týmy. Cílová aktivita s míčky se všem líbila, hlavně těm nejmenším, kteří si s nimi po jejím splnění mohli hrát. :) Musím říct, že v cíli byla perfektní atmosféra, a to jak před koncem hry u dříve dorazivších týmů, tak i po vyhlašování, kdy se s námi většina dětských týmů ještě hodinku zdržela, když jejich členové hráli deskové hry nebo jen tak blbli v tělocvičně.

Hra však ještě neskončila a dospělé týmy stále soutěžily. Martin se s námi v cíli zdržel jen na vyhlašování a hned potom jel nahradit šifru, kterou tým nemohl najít a kterou opravdu někdo ukradl. Při sbírání stanovišť po konci hry se mu ji opět nepodařilo najít… Mohli jsme být rádi, že nám šifru neukradli dvakrát během hry, ale až po ní, protože tolik výtisků bychom asi neměli. Jinak však hra proběhla bez potíží.

Po pročtení anket se nám zdálo, že až na malou nedomyšlenost s nápovědou ke kontejnerům v dětské kategorii hra proběhla i z pohledu účastníků dobře a šifry, které se někde objevily jako nejhorší, byly jinde popisovány jako nejlepší. Co víc si přát? Snad jen lepší počasí a ještě více týmů příští rok. Celkově se mi také líbilo, že ačkoli byla hra dělaná pro děti od přibližně 9 let, sešlo se pár rodičů s dětmi ve věku 4–6 let, kteří si Želvování také užili. Možná do příštího roku popřemýšlíme… Na závěr ještě jednou děkuji zejména MFF UK za finanční podporu a dále všem, kteří nám darovali ceny.

Za orgy sepsala Janča

Projekt Želvování byl realizován v rámci soutěže Matfyz Boost. Soutěž zaštiťují MFF UK, SKAS a Spolek Matfyzák. Cílem je podpořit volnočasové a propagační aktivity související s fakultou.

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop