Devátý ročník soutěže L’Oréal Pro ženy ve vědě má své vítězky. Cenu v kategorii do 35 let si odnesla dr. Eva Schmoranzerová z MFF UK, zvítězila s prací zabývající se výhodami zpracování informací s využitím jevů z oblasti opto-spintroniky.
RNDr. Eva Schmoranzerová, Ph.D., aktuálně působí na katedře chemické fyziky a optiky MFF UK. Optice se věnuje od druhého ročníku studia na fakultě a v současnosti se zaměřuje na výzkum nových metod zápisu a uchování informací v magnetických materiálech. L’Oréal Pro ženy ve vědě je již čtvrtým oceněním, které za svoji dosavadní práci v oblasti základního výzkum obdržela.
Posláním projektu L’Oréal Pro ženy ve vědě je ocenit práci talentovaných českých vědkyň a prostřednictvím finančního ohodnocení jim umožnit další karierní rozvoj. Do projektu, který zaštiťují společnost L’Oréal a organizace UNESCO, se letos přihlásilo celkem 71 uchazeček.
V soutěži L’Oréal Pro ženy ve vědě jste zvítězila s prací s názvem Spin-orbitronika: Krok k rychlejšímu ukládání informací? Jak by tento nový způsob ukládání informací mohl vypadat?
Cílem mé práce je studovat na úrovni základního výzkumu jevy, které by v budoucnu mohly být využity k efektivnímu a zároveň rychlému ukládání informací. V současných počítačích je informace zapisována na pevné disky stále ještě původní metodou reorientace magnetického materiálu pomocí vnějšího magnetického pole. Tento způsob v rychlosti výrazně zaostává za rychlostí zpracování informace v procesoru. Využití vnitřních polí nemagnetického materiálu pro manipulaci s magnetizací běžného feromagnetu (jev „spin orbit torque“) by mohlo tuto rychlost zvýšit, přičemž by trvalost zápisu informace zůstala zachována.
O kolik rychlejší by tento nový způsob zápisu a uchování informace byl?
V principu ke studovaným jevům dochází na časových škálách pikosekund, tedy 10-12 s. Rychlost zápisu na magnetické pevné disky se pro srovnání pohybuje zhruba v desítkách nanosekund (10-8 s). Rychlost součástky je však limitována i jinými faktory, například odvodem tepla. Je však velice brzy na to, abychom hovořili o vlastnostech součástek ve chvíli, kdy pracujeme na základních fyzikálních principech jejich fungování.
V r. 2009 jste byla členkou týmu, jehož experimenty přispěly k úspěšné realizaci spinového tranzistoru. Kde se tento tranzistor používá?
Tým, v němž jsem měla možnost pracovat v Cambridge, se zabýval novým konceptem spinového tranzistoru typu S-FET, který je jedním z hlavních cílů spintroniky již od 90 let. Koncept cambridžské skupiny byl založen na relativně komplikovaných strukturách tvořených různě dopovanými kvantovými jamami v polovodiči (galium arsenidu), a proto se zatím žádného komerčního využití nedočkal. Pokud je mi známo, žádný z dosud navržených prototypů S-FET tranzistoru dosud nevedl k masové výrobě součástek, a to kvůli technologické náročnosti výroby.
Kromě ocenění od společnosti L’Oréal jste dosud získala tři další ceny, Cenu Bedřicha Hrozného (2014), cenu Hlávkovy nadace (2012) a ocenění Jana Marka Marci (2008). Která z cen pro Vás byla největší motivací k další práci?
Přestože mne všechna ocenění práce našeho týmu velice těší, hlavní motivací k další práci jsou spíše úspěchy, jakých se nám již podařilo dosáhnout při samotném výzkumu v oblasti opto-spintroniky. Pokud bych měla zvolit jedno ocenění, pak by to byla Cena Bedřicha Hrozného, která se přímo vztahuje na práci celého týmu.
V rámci svého studia a výzkumu jste navštívila odborné konference například v Německu, Nizozemí, Polsku, Turecku nebo Španělsku. Která země je podle Vás v oboru spintroniky „nejdál“? A jak si v zahraniční konkurenci stojí Česká republika, respektive Matfyz?
Je velmi obtížné posoudit úroveň spintronického výzkumu v jiných zemích, zejména na základě krátkého pobytu v rámci konference. Skupiny v jednotlivých zemích se také zaměřují různými směry – např. v Polsku jsou velmi silné teoretické skupiny, Německo a Nizozemí mají tradičně velice dobré experimentální skupiny a podobně. Pozice naší fakulty v porovnání s jinými světovými pracovišti je zřejmá ze statistik (např. QS World University Rankings by Subject 2015 - Physics & Astronomy).
Na jakou odbornou konferenci se chystáte v nejbližší době?
V tomto roce se pravděpodobně žádné velké zahraniční konference účastnit nebudu, jelikož část svého projektu řeším v rámci stáže v Německu.
Po dokončení střední školy jste nastoupila na Matfyz, a to rovnou na pětileté studium v programu optika a optoelektronika. Co rozhodlo o tom, že se optice budete věnovat dlouhodobě?
Po nástupu na fakultu jsem jako většina studentů nevěděla, kterému oboru se budu věnovat. K optice jsem se dostala až v druhém ročníku v rámci studentských projektů, které každoročně vypisují jednotlivá pracoviště. Práce na projektu mne natolik zaujala, že jsem se rozhodla obor dále studovat.