Pozor! Používáte zastaralý prohlížeč, stránka se nemusí zobrazovat správně. Aktualizujte jej a zlepšete tak svůj uživatelský zážitek.

Matfyz.cz

Mezi námi: Kolik kilogramů Matfyzu létá ve vesmíru?

prof. Zdeněk Němeček (foto: Luboš Svoboda)

Speciální anketa osobností Matfyzu i mimo něj pokračuje. Otázku prof. Zdeňku Němečkovi položil na závěr prvního dílu děkan prof. Jan Kratochvíl.


Otázka: Můžete přiblížit čtenářům, kolik kilogramů Matfyzu létá ve vesmíru a proč?

Otázka je těžká, protože nutí k pátrání v dávné minulosti. Bez rozmyšlení mohu potvrdit asi 3,5 kg, se kterými jsme v současné době v každodenním, i když zprostředkovaném „spojení“ – přístroj měří a data přicházejí. Je to přístroj BMSW (Bright Monitor of the Solar Wind), který měří momenty energetické rozdělovací funkce iontů slunečního větru (koncentraci, rychlost a teplotu) stokrát rychleji, než se doposud považovalo za možné. Otevírá tak nové možnosti ke studiu rychlých procesů – rázových vln, turbulence apod. Na oběžnou dráhu byl vypuštěn v rámci ruského astrofyzikálního projektu Spektr-R v roce 2011 jako malý přívažek k patnáctimetrovému radioteleskopu. Přesto téměř jediné doposud publikované výsledky z celého projektu jsou právě z našeho přístroje.

V průběhu minulých čtyřiceti let bylo matfyzáckých přístrojů vypuštěna celá řada, ale většinou na nízké oběžné dráhy, kde se životnost družic počítá na jednotky let, proto už žádný z nich nelétá. Většinou to byly přístroje určené k výzkumu radiačních pásů (série tří přístrojů PG, celková váha kolem 15 kg) nebo nízkoenergetického plazmatu (EMA a ESA, celkově asi 9 kg) v oblasti do 3 tisíců km nad povrchem Země. Tato kapitola se uzavřela zhruba v roce 1980 a na ni plynule navázala kapitola výzkumu slunečního větru a jeho interakce s magnetickým polem Země. I přesto, že družice typu Prognoz, které se k tomuto účelu používaly, měly apogeum kolem 200 000 km, jejich doba života byla poměrně krátká a žádný z přístrojů, které jsme pro ně postavili, už tedy nelétá. Bylo jich mnoho, ale za zmínku stojí dva – projekt INTERSHOCK, pro který matfyz připravoval celý komplex přístrojů (BIFRAM, DOR, TP3, AKME, BROD, s celkovou váhou přes 50 kg) a projekt INTERBALL, který představoval první koordinovaná měření čtyř družic. Dvě byly ruské a dvě české (Magion 4 a 5) a Matfyz připravoval přístroje pro tři z nich. Celková váha všech byla sice díky postupující miniaturizaci jen asi 15 kg, ale přesto to byl z hlediska matfyzu nesporně prozatím nejúspěšnější projekt.

V souvislosti s Magiony bychom měli připomenout i projekty ACTIVE a APEX. Jednalo se vždy o dvě družice, z nichž jedna měla za úkol vyvolat v magnetosféře poruchu (svazkem elektronů nebo intenzivním radiovým vysílačem) a druhá z povzdálí monitorovat výsledek. Monitorovacími družicemi byly právě české Magiony a pro ně jsme připravili asi 3 kg vybavení.

Samostatnou kapitolu tvoří účast v meziplanetárních letech. Sondy Fobos 1 a 2 ke stejnojmennému měsíci Marsu nesly (a stále nesou) matfyzácké monitory slunečního větru. Tyto sondy neskončily příliš úspěšně, k Marsu nedoletěly a zřejmě se potulují v meziplanetárním prostoru. Výsledek je jedna diplomová práce a našich dvakrát 3,5 kg někde ve vesmíru létajících.

Pokud vše sečteme, dostaneme se k úctyhodnému číslu 99 kg a to nevylučuji, že jsem na něco zapomněl. Toto číslo už roste pomalu, protože přístroje jsou sice chytřejší, ale lehčí. Mezinárodní spolupráce navíc pokročila natolik, že každá instituce připravuje jen malou část společného přístroje. To jsme si v minulosti vyzkoušeli pro projekt Mars 96 spolu s Imperial College London a University v Toulouse, ale sonda s naším přístrojem spadla při startu do oceánu, takže ve výčtu přístrojů v kosmu tento spektrometr chybí.

Takže závěrem, v současné době v kosmu létá asi 10 kg matfyzu.


Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc.

Skupina kosmické fyziky, Katedra fyziky povrchů a plazmatu, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlovy v Praze


Otázka na doc. Mirko Rokytu: Teoretici říkají, že matematika a hudba jsou dvě strany jedné mince. Jak je to z praktického hlediska, hrajete při přednáškách, počítáte při koncertu? > Odpověď


Další díly ankety:

Mezi námi: Co pohání kontinenty na Zemi? A čím je Venuše jiná?
Mezi námi: Jak pozná teoretický fyzik, zda výsledky jeho bádání jsou správné?
Mezi námi: V čem spočívá vědecká excelence MFF UK v matematice?
Mezi námi: Z čeho pramení výborná atmosféra ve vašem týmu doktorandů, postdoktorandů a mladých kolegů?
Mezi námi: Existuje podle Vašeho názoru období (nebo více období) v naší historii, které byste označil jako „zlatá doba české matematiky“ a proč?
Mezi námi: Co je to pravděpodobnost v přirozeném světě, co je to pravděpodobnost ve světě matematiky a jak spolu souvisejí?
Mezi námi: Matematici matematiku objevují, anebo tvoří?
Mezi námi: Existuje něco jako buňky na matematiku?
Mezi námi: Vysoká škola versus Akademie věd – které prostředí je pěstování vědy příznivěji nakloněno?
Mezi námi: Jsou matematika a hudba dvě strany jedné mince?
Mezi námi: Kdo je pro mě matfyzák?

Další obrázky
comments powered by Disqus

Matfyz.cz

Univerzita Karlova
Matematicko-fyzikální fakulta
Ke Karlovu 3
121 16  Praha 2
IČ: 00216208
DIČ: CZ00216208
web fakulty
studuj na Matfyzu
e-shop